Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
uspávání miminka
Ahoj moc by mě zajámalo jak uspáváte svoje děti,jedná se mi o miminka kolem 3 měsíců.Mála hodně plakala prvních 6 týdnů,tak jsme ji pořád nosili,teď jí jsou tři měsíce a neumí usnout jinak než v náruči nebo u prsa.Problém je,že u prsa si nebrkne takže se za chvilku vzbudí a plače,navíc máme problém venku v kočárku,kdy nemůže usnout,jelikož tam nemá prso.(dudlík nemáme-malá ho nechce)Vyčetla jsem,že by 3 měsíční dítě mělo usnout samo v postýlce, tak by mě zajímalo jaké s tím máte zkušenosti a jestli to funguje.Položit dítě, pohladit a odejít z místnosti a nechat brečet.Jak dlohou a do kdy by se to měla naučit.Opravdu je mi jí líto proto bych jí chtěla pomoci a naučit spravné usínání.díky
Já bych spíš řekla,že usínání je výchovou jak se od mala děti naučí spat tak to snima pujde už furt.Naše děti usínají už od narození v postýlce položím a jdu pryč,tak sem to dělala hned od začátku,děti neplakali byli klidné.Myslím,že je to hodně tím když sem v těhotenství chodila spávat v vsedum večer a odpopoledne taky tak to ty dětičky tak taky spí.Zajimavé je že tak spávají do ted?Přesně vtu hodinu kdy já jako těhulka sem si šla lehnout tak oni taky tak.Starší má 6roků a mlačí tři roky a chodí stále hajat.Jaruška
moji oba synove spali v posytlce ode dne co prisli z porodnice..zadny noseni…asi jsemmela stesti
Ahojky, tak s plakáním miminka jsme měli taky zkušenost prvních šest týdnů, také jsme malou nosili na rukou, ale do půl roku, teprve potom jsme se snažili o usínání bez maminky, tatinka, prsu a čehokoliv jiného. Každý večer ve stejnou dobu jsme se šli napapat, odříhnout a dala jsem malou do postýlky, dala jí pusinku a šla pryč, když začala plakat, tak jsem ji po deseti minutách šla pohladit a zase odešla, trvalo asi dva dny, kdy jsme ji vždycky museli, tak dvakrát jít pohladit, protože zase nejsme takoví co by ji chudinku nechali dlouho plakat, naučila se to a my si chvilku trošku odpočinuli, ale každé miminko je úplně jiné. Hodně štěstí
Tak malé miminko určitě vyřvat nenechávej. Má právo na to, aby se chovalo a usínalo u maminky. Přece sis ho nepořizovala, abys s ním bojovala. Jak psala Žlababa ve svém příspěvku, doporučuji přečíst Koncept kontinua a získáš na to třeba jiný názor.
Zkus si půjčit šátek, uvidíš, jak se v něm malé bude líbit a bude krásně usínat.
A souhlasím s Karamelou, jestli chceš někoho omezovat, tak staršího, ten už by pomaličku usínat sám mohl.
Jinak máme doma to samé, dvouměsíční holčičku a 2,5 letého kluka, ale malou bych nikdy samotnou plakat déle nenechala, když potřebuji nutně obsloužit staršího (když se pokakal a pod.), tak dám malou do šátku, sice tam řve, ale je se mnou. A na spinkání se buď chová nebo je v šátku, nevidím v tom problém. Večerní usínání obstarává se starším tatínek a teď se naučil usínat u pohádek.
Tak se drž, ael rozhodně ji nenechávej brečet.
Tak já už mám odrostlejší děti 4,5 a 2,5 roku, ale pokud si vzpomínám, tak ze začátku jsme nosili, někdy po krmení usnuli sami v postýlce. Pak jsem to začala dělat tak, že jsem si s nimi lehla a počkala, dokud neusnou. Většinou to byla tak čtvrt hodinka. Situace se u nás s narozením druhého dítěte taky změnila, první nechtěl takto usnínat sám, tak jsem druhého měla na rukách a on usínal ve svém pokojíčku, až usnul, přenesla jsem druhého – mimi – do ložnice do postýlky. Až byl větší a už mě z něj bolely záda, položila jsem ho do postele a lehla si vedle něj. To se zase nelíbilo staršímu, který usínal vedle v pokojíku, takže se zase vždycky nakýbloval k nám do ložnice. Usnuli většinou rychle, ale čím byli oba větší, tím dělali větší lumpárny, pokukovali po sobě, pohádka, další pohádka, nakonec se nám prodlužoval interval od ulehnutí k usnutí … tak jsem to stopla. Teď už téměř půl roku spí oba vedle sebe v pokojíčku, pokud je starší unavený a ve školce po obědě nespí, usne hned a mladší si vedle něj vydrží potichu klidně i hodinu a půl hrát. Jinak dělají taky blbosti, ale nechám je, s tím, že je chodím korigovat v hlučnosti a usměrňovat. Jsem docela ráda, že toto období mám za sebou, bylo docela náročné.
Snaž se staršímu vysvětlit, aby pěkně ležel a čekal až usne mladší, že čím rychleji usne, tím spíš se můžeš zase věnovat mu – číst pohádku, povídat. Někdy jsem měla pocit, že když jsem byla z toho nervózní, jak který usne, poznali to a oba pak hůře usínali.
Tak to jsem si myslela že kojím často, ale na karamelu nemám :-DDD. Naše dítě tedy večer do nedávna usínalo jen u kojení, ale je to asi ta týden, co ho večer nakojím a spí. Přes den si chvilinku popláče v košíku, pohraje s hračkami a za chvilku chrní. Kočárek máme jen na nejnutnější cestování, jelikož je to docela horor neb v něm řve jak o život :-). Ze začátku pomáhalo strčit ho do postýlky a držet ho za ruku a hladit po čele než usnul, teď už nemusíme (je mu 11 týdnů). Přes den Marísek moc nespí budíček okolo 6h. a chodí spinkat okolo 20h. mezitím naspí tak 2 – 3 hodiny (nejlépe po 10 – 20 minutách).
ahojky nám pomáhalo nakojit,usnul u prsa,a hned jak jsem ho předělala do postýlky tak na bradičku ze strany plenku-nejlíp takovou co voní maminkou:-)))
Dávala jsem prcka hodně spávat na bok. mezi 2 a 3měs usínal s dudlíkem a pak zjistil,že neteče:-) a už ho nikdy nechtěl…z venku jsme chodili s řevem…hlad:-)
kojila jsem i 15x denně a když spal 3x denně tak jsem pak kojila třeba od 9 do 11 večer než definitivně usnul. Metodu vyřvání jsme praktikovali od 15mě-18měs nevím přesně…dřív jsem to srdce neměla….ovšem s jedním dítětem to jde.
co dělat když má člověk dvě to fakt nevím.
chodila jsem celé dopoledne i 5hodin v kuse s kočárkem-aby prcek spal.
některé děti jsou prostě živé.
co zkusit kojit na kojícím polštáři-dítěti se v něm dobře leží,snad lépe usne a pak nechat spát na velké posteli a polštář obtočit kolem dítka-aby mělo bezpečí.
nebo pořídit baby vak a dítě uspat v něm.
houpací křeslo,gym-balon.
starší dcerka musí pochopit,že maminka má teď dvě děti…je to jistě moc těžké…no a co tatínek?
K
Ahoj Téro, tak já se podepíšu přesně pod to,co píšeš. Náš prcek má 8 týdnů. Je to moje třetí dítě. U těch dvou jsem neměla problém, nakojila a dala do postýlky, někdy spící někdy ne, ale pokaždé pěkně usnuly, někdy si vyžádaly dudlíček. Nosila jsem jen, když bolelo bříško.
Od té doby, co je malý na světě, máme domácnost převrácenou na ruby. Spí maximálně 10 hodin za celý den i s nocí. Když nespí, vyžaduje naprostou pozornost, jinak křičí, jakoby ho na nože brali. Když upoutá něčí pozornost, okamžitě přestane a je naprosto zlatý. Mrká očkama, směje se na celé kolo. A samozřejmě vyžaduje téměř neustálé kojení, což mi zas tak nevadí, je to fajn, ale i když u kojení usne, při pokusu jej položit je okamžitě vzhůru. V kočárku spí jen když se vozí, jinak křičí. A dudlíček nechce ani náhodou… Na rukách taky neusne, jakoby tušil, že ho chceme pak dát spinkat. A když jsem zkoušela metodu položit, pohladit a odejít, křičel 45 minut bez přestávky. Chodila jsem za ním po 5 minutách, tiše vysvětlovala, že musí hajat, smůla, nakonec ho vždycky vytáhnu, aby nedostal ještě pupeční kýlu. Doma výbuch, neudělám si málem ani jídlo…
Téro, ono je to taky dítě od dítěte…. já mám čtyři a zdá se mi, že každý byl jiný i co se týká spaní… první a třetí řvali skoro furt 🙂 a jinak než u prsa byl docela problém je uspat (akorát v kočárku, to spinkali bez problémů), zatímco druhý a čtvrtý byli v tomhle takové samostatné jednotky – položila jsem je a spali. Já vím, že je to teď náročné, ale je pravda, že každé dítě se to odnaučí. Tvoje dceruška je ještě malé miminko, možná chce jen cítit tvou blízkost. Pomalu ji zkoušej osamostatňovat, ale když to nepůjde, nehroť to, vyjdi vstříc jejím citovým potřebám – takhle malé dítě blízkost maminky potřebuje, jen to každé dává najevo jinak. Když to tak cítíš, klidně ji mazlinkej, však ono se to může zlomit třeba za měsíc… jedno dítko už máš, takže víš, že u těch malých dětiček může přijít zlom a ze dne na den je všechno jinak… Neboj, zvládnete to! 🙂
ahoj mám druhé (2,5r první-teď 3 měsíce).První jsem chovala a chovala a právě proto jsem chtěla ,aby malá usínala sama a navíc tím,že mám druhé a je malý tak potřebuji jít i k němu a právě v tom je ten problém.Malý nechce,abych přišla i s malou,chce mě mít na usnutí jen pro sebe, takže já ju odložím a pláče, proto jeden z důvodů, byl naučit malou spávat v postýlce,nehledě na to, že v kočárku nemůže pak sama také usnout a pláče.Spíš mě zajímá jestli se to opravdu naučí.Malá plače docela dost,ale nenechala bych ju samozřejmě vyplakat více hodin to ne…Zatím máme za sebou 4 noc a opravdu se to lepší,ale je mi jí moc líto,tak proto se ptám jestli se to fakt naučí.Další problém byl,že když jsme ju chovali a usnula a pak následně položili,tak se hned vzbudila a a plakala takto to šlo třeba během dvou hodin pětkrát a opravdu se to nedá vydžet.(něco jiného je uspat a odložit to u nás nefunguje).takže díky za rady