Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Už jsem tom taky
Tak se ze mě dneškem taky stala učitelka která zanedbává své povinnosti, nedělá co má, nezvládá svou práci a další a další nevyřčené věty, které si lze snadno domyslet v kontextu řečeného. Ach jo:-(((
A proč to píšu? protože mám špatný týden a dnešek to jen dovršil. Zkouším si nějak zlepšit náladu nebo si aspoň trochu odlehčit, ale nějak se nedaří.
Jé, tak to mám taky radost.
;o)
Tak dnes jsem byla velice překvapena, ona maminka přišla a omluvila se mi za to jak vyjela. Vyříkaly jsme si to a mám hned lepší pocit ze všeho.
Díky za podporu a pochopení.
Chmjorko, tedy ty máš vzrušující noční život!:-)
Jak už psaly holky, zkousni to, zapomeň na to, nastav si na tu paní a její dceru a podobné “solitérky“ kontrolku a ber je s rezervou, jinak to asi ani nejde. Jsi pracovitá poctivá báječná pančelka, tak buď vklidu!:-)
Jejej, koukám že jsem spletla jména, Lenio moc se omlouvám, to bylo pro tebe, ani nevím jak jsem přišla na Katii:-)) Asi potřebuju volno – a to mě děsí, když takhle blbnu teď. co budu dělat v 65, to budu ráda když ten den u dětí přežiju:-))
Jarmuschko – to je právě to, tuhle maminku budu mít ještě tak pět let – jen co dochodí jedna přijde druhá. No nějak se to zvládnout musí, třeba půjdu na mateřskou nebo se ona rozhodne svěřit dítě někomu jinému, to se uvidí.
Prostě se zavede povinná prohlídka ať se jí to líbí nebo ne – hrozně nerada se s někým dohaduju tak pro klid obou stran.
Je fakt že každé povolání má svoje, ať je to prodavač, doktor, učitel nebo řidič, každé povolání má své plusy i mínusy a my se s tím prostě musíme smířit:-)) Občas mě láká povolání osamnělého vědce nebo hvězdáře – tam jsou výsledky nejisté a kontakt s lidmi je minimální:-)) Pak si ale uvědomím že by mě to po pár týdnech přestalo bavit.
No pro sebe :-)) V noci uprchl křeček a ve tři ráno se mi proběhl po obličeji a jí z toho měla málem smrt z leknutí. Křečík neviděl nic lepšího než mi prchnout pod peřinu a než jsem rozsvítila, zvedla se a stáhla peřinu abych zjistila kde je tak se mu povedlo zalézt za postel. Vzdala jsem to a uložila se ke spánku. Sotva jsem začla zabírat tak se zvířátko jalo škrarábat na pelest a já opět vystřelila. Po půlhodině marného pokoušení se dostat zvíře ven jsem rezignovala a ustlala si na zemi jelikož na posteli bych se už nevyspala. Takhle jsem se probudila s pocitem zmuchlaného papíru:-))
Nezbývá než říct že křeček pravděpodobně spí za postelí a já s obřími kruhy pod očima přemýšlím jak ho dostat zpátky do klece. Ovšem nejlepší na tom je že kus ode mě spal můj těhotný kocour (že to není nemocný kocour ale těhotná kočka jsem zjistila ve středu – koťata by měla být do deseti dnů) a milý křeček se mu procházel před nosem a s ním to ani nehlo kdežto panička měla veselou noc.
Takže pro sebe jsem nějak nestihla udělat ještě nic krom snídaně a oběda, ale už mám nachystáno na tvoření, tak budu chvíli myslet na hezké věci.
Katie, to je taky řehole tvé povolání, ale už jsem zažila klučinu z vedlejší třídy který hulákal na učitelku že se jeho rodiče postarají o to, aby si už nikde jinde nenašla místo učitelky atd.. (dovolila si mu asi o půl metru posunout lehátko jelikož se sousedem zlobil). A kam to spěje je otázka – naši rodiče o más říkají že jsme děsná generace, a je nevídané co si dovolíme, totéž jejich rodiče říkali o nich, asi je to koloběh.
Tatínek byl fajn a je hrozně dobře že takoví ještě jsou, ti mě drží nad vodou a dávají práci smysl. Hlavně když se takové události nestávají denně.
Je fakt že celkově si na svoje rodiče nemůžu stěžovat, jsou fajn. Ulítnout může každý a je fakt že nehulákala bez příčiny.
tady další učitelka-maximalistka…. Chmjorko, vůbec nic si z toho nedělej. Zrovna minulý týden jsem smutně musela konstatovat, že děti jsou stále rozmazlenější a “oprsklejší“ a maminky(či tatínkové) stále častěji odmítají vidět…. Učím letos nástroj několik dítek, které začaly chodit do první třídy…. Občas žasnu, co vše si dětičky dovolí…. Je to přesný obraz jejich rodičů a výsledek velmi liberální výchovy. Absolutně nemám problém takové dítko odkázat do patřičných mezí, ale tak nějak je mi to líto. Pár let jsem byla na mateřské a vidím, že se udál obrovský posun. Fakt nevím, kam to bude směřovat….
A jen pro pobavení(i když mně to teda k smíchu v první chvíli fakt nepřišlo)- to abys´věděla, že v tom fakt nejsi sama: je to tři týdny, co jsem učila svou přípravku. To je třída zhruba 15 prvňáčků, kteří se teprve na “nástroj“ chystají. Už byl vlastně konec hodiny, s dětmi jsem něco dopisovala-leželi jsme při tom na koberci (učím v tanečním sále)a najednou těsně vedle mne řev-osmiletý Míša. Povídám-co se děje-stalo se něco? –bééééé, já jsem si strčil do nosu tužku a ta guma mi tam zůstalááááá!!! S chladnou hlavou jsem ho prohlédla (guma nikde) a šla na chodbu shánět tatínka, který synka bez řečí odvezl do špitálu. Nutno podotknout, že jsem od začátku myslela, že mrňousek pouze zazmatkoval,guma mu vypadla někde jinde a jinak…Ve špitále samozřejmě nikde nic nenašli (ale fakt se mi ulevilo) a tatínek mi ještě pro klid zavolal. Sám uznal, že opravdu nemohu hlídat každý pohyb osmiletého dítěte…. Díkybohu za takové tatínky…..
Jéje, a kolikrát se stalo mě, že jsem zjistila, že naše Any (s Lu tyto problémy nebyly) strávila v mokrém prádle delší dobu. A to mám děti jenom dvě. A vlastní.
Ale protože si Any neřekla, tvářila se spokojeně… Když jsem totiž činila pokusy holčičky pohmatem kontrolovat v pravidelných časových intervalech, nelíbilo se jim to.
Chmjorko, hlavu vzhůru.
Chápu, jak se cítíš – znám obdobné situace, kdy v souvislosti s určitou osobou prostě už čekáš nějakou pohromu. Ty se můžeš těšit na chvíli, kdy konkrétní dítko přejde do školy (a doufat, že se tam brzy se stejnou maminkou neobjeví mladší sourozenec). “Moje činné osoby“ se hned tak nemění, já s nimi musím prostě fungovat (ale kupovidu občas se mi stane, že mě dotyčný překvapí – buď se měním já, nebo dotyčný člověk, nebo oba dva).
Á propos – co už jsi dneska udělala jen pro sebe…?
Virenko, to je opravdu podivný systém, u nás se mění ze dne na den, stačí když to rodič řekne den dopředu. Dítěti se prostě přičte ještě odpolední svačina od dne kdy spí a pokud platí nižšší školné tak se mu od nového měsíce zvedne.
Na žádosti si nehrajeme a co se týká sociálky tak tam to berou automaticky – většinou to nahlásí samy maminky a prostě už ten měsíc nepřinesou papír na potvrzení a je to.
Je to opravdu o vůli a domluvě. Poslední dobou zjišťuju že jsme u nás asi tak vstřícní že toho rodiče až zneužívají (samozřejmně jen někteří). CO tak různě čtu nebo se dovídám tak jinde drží věci které mi už dávno odbourali, chovají se k rodičům poněkud odměřeně atd. Opravdu bych některým rodičům přála zažít některé školky a vidět jejich obličej když poprvé narazí.
TO co je u vás mi ještě přijde jako detail, vím o školce kde učitelka obvolává po obědě rodiče a oznamuje jim ať si vyzvednou dítě jelikož jich spí jenom pět a ona u nich nebude trávit mládí (je to jednotřídka). Taky tam odmítají nechávat děti s odkladem, ti musí jinam jelikož oni tam děti s odkladem nezvládnou, děti jen malují protože na všechno ostatní jsou moc malé atd. a kupodivu si to rodiče buď nechávají líbit nebo v tichosti odejdou jinam – udělat kteroukoli z těch věcí já tak mě to asi stojí místo. NO prostě je to o lidech a o ničem jiném, jako všechno a všude.
Dáši asi tak, ale zase na jednu stranu by tohle asi vytočilo každou matku, to je mi jasný, jen by na mě asi každá neřvala takovým stylem, prostě se to podařilo “té pravé“. Vytočit jsem se nenechala, jen jsem se jí omluvila a pokusila se o vysvětlení, víc neudělám, pro ni budu mít na čele nezodpovědná učitelka, ona pro mě nebude matka se kterou s chutí prohodím pár slov, při 27dětech a minimálně 60ti k nim patřících dospělých (zahrnuju babičky, dědy, tety, maminky a tatínky) by byl asi malý zázrak vycházet na jedničku komplet se všema.
Na jednu stranu mi sice dala co proto, ale na druhou jsem zase ráda že mi to řekla na rovinu a přímo a nedozvěděla jsem se to po nějaké době od někoho jiného – to zase beru jako plus že jsem měla byť mizernou ale přesto šanci se k tomu vyjádřit.
A díky za pochopení.
Chmjorko,
když píšeš širší souvislosti, zas to trochu vypadá jinak. Na mě to působí jako rozmazlená holčička a maminka, co to odmítá vidět. Smutná , leč častá kombinace.
A takových ještě bude…jo, nemají to učitelky lehké. Nezávidím vůbec nic. Velká zodpovědnost a minimální vděk.
Přeji pevné nervy, velké sebevědomí a nenechat se vytočit.
Chmjorko, zkousni to a dál to už neřeš. Kdoví, co všechno z toho dne maminku mimo školku naštvalo a pak to všechno svými slovy vylila na tebe. Taky jsem maximalista a úplně tě chápu, v tomhle ale nemáš žádnou možnost, jak její postoj ovlivnit.
Já mám ve školce taky potíže, v lednu jsem měla s učitelkami malé nedorozumění, které jsme si vysvětlily, nicméně od té doby mě opravdu moc nemusí a úplně chybí dobrá vůle. Malému jsou teď 4 roky, musela jsem se proti původnímú plánu vrátit do práce a nedaří se mi ho vodit přesně v 8 a vyzvednout do 12.15, jak mám nařízeno od začátku školky (při 5min. posunu jsem byla vždy upomenuta, že je 4hodinový a mám být přesná). Teď mi bylo řečeno, že kvůli papírování, které mají se sociálkou, ho nemohu dát od dovršených 4 let na celý den, až od května. Vím, že na to mám nárok, školné platíme plné od začátku školky, ale chybí tu dobrá vůle. Mně by stačilo dovést oba v 7.45 a stihla bych být v 8 v ordinaci. Ale prostě to nejde, měla jsem prý podat žádost ředitelce do 15.min. měsíce (byli jsme 4 týdny nemocní a já se o návratu do práce dozvěděla v pondělí), a paní ředitelka to zpětně rozhodně umožňovat nebude. No, taky s tím houby nadělám, takže se usmívám, běhám sem a tam jako pometlo, zdravím a často nedostanu odpověď a vyhlížím první květen. A nezlobím se na ně, doufám, že se náš vztah zase nějak srovná, už kvůli malému.