Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem mladá maminka a mám dvě děti brzo po sobě
Ahoj. Je mi 22 let amám 2 děti ve věku 2 roky a 2měsíce. Je to problém?Já myslímže ne. Ale ostatním to tak nepřipadá. Už jsem slyšela spoustu zlých jazyků o mém věku o malém rozdílu ve věku dětí. Nejhorší to bylo když jsem čekala Tomáška(2měsíce)bylsice neplánovaný ale těšila sem se.Ale ze začátku jsem byla v absolutním stresu z pomluv z připomínek o mé neschopnosti starat se o dvě tak malé děti. Že to bude hrůza nebudu stíhat. Nebudu mít čas ani na muže. Na nic. A pak ty finance. Všechno je ted drahé a ještě se to zdražuje. Nejvíc to bolelo ze strany manželovi rodiny. Ale těm se nezavděčím nikdy ničím. Chtěla bych vědět váš názor a taky zkušenosti jestli některá z vás ví o čem mluvím. A taky snad tajně doufám že tohle některá znáte. A přidáte svou zkušenost. už jsem v pohodě. Zlé jazyky se zklidnily narozením malého. Asi pochopili že to zvládám když viděli jak je oba miluju a věnuju jim 100% svého času. A že nám to jde skvěle. Ale potěší mě každý váš názor. A snad i zkušenost. díky Jana
Evazko, já bydlím s tchýni, sice máme každá svou domáctnost, ale potkáme se na chodbě a nebo když se chystá škádlit mé dětičky, když jsou potichu a hrají si:)))
No jo, nevybereš si bud tchýně a nebo vlastní máma:))
Nepostradatelným a skvělým pomocníkem vám bude dětská chůvička. Přesněji řečeno video chůvička. Díky ní budete mít neustále před očima své maličké a budete mít kontrolu, aniž byste museli být nutně ve stejné místnosti.
Jsme přímými dovozci kvalitních a velice oblíbených babysittingů. All in one.
S naší videochůvičkou je život zábava. více na http://www.detskachuvicka.cz
Tak toho se nebojím, spíš vypadám starší a sešlejší 😀
Někdy se toho nahrne hodně, ale zatím to zvládáme. Bydlíme s mojí mamkou, a ta když může, tak pohlídá nebo pomůže. I když… má to své mouchy. Mluví mi do všeho, co dělám a nedělám. Ale dokud budeme žít jenom z manželova platu, tak na vlastní bydlení nenašetříme. Tak se radši soustředím na ty moje prcky. 🙂
To tak většinou bývá a pokud nevypadáš na svůj věk, tak jde pak do kolen každý:)))))))))))
Mariko, já to třetí už neplánovala, to se přiznám. Měla jsem už od doktora prášky doma, ale nestihla jsem je už začít brát, tak už co … 😀
Ale teď je ten nejmladší naše zlatíčko, to tak asi bývá u těch nejmenších 🙂
Pamatuju si jednu hlášku z porodnice. Byla jsem po porodu na pokoji s maminkou, bylo jí 32 a měla druhý mimčo. Přišla jí návštěva a zeptali se mě – “ a to je vaše první nebo druhý?“ Já s úsměvem odpověděla – “třetí“ a návštěva šla do kolen 🙂
Teda Evi, tři děti v tomhle věku a v dnešní době?
Ne, dělám si srandu, klobouk dolů, já v tvém věku měla druhé:)
Ahoj, mě je 28 let, a mám dceru 9 let a kluky skoro 6 let a 4 roky. Taky jsem slýchala názory, že jsem moc mladá( manžel a taťka je o rok starší než já), že nebudu zvládat a podobně. Přiznávám, že je to občas docela napjaté, hlavně když přijde nějaká nemoc. Ale na druhou stranu si říkáme, že jako mladí rodiče budeme mít třeba pochopení pro pubertální výstřelky našich dětiček.
Spíš mě trápí problém s bydlením než řeči od okolí. 🙂
Eva
Ježečku, já žijí s tchýnou, máme společný sociál a vchod do domu, ale my jsme se radši uskromnili v podkroví, kde mají děti pokoj, my máme obyvák s kuchynským koutem a jsem spokojená, zatímco tchánovci obývají velkou kuchyn, obývák a ložnici.
Radši se budeme čtyři tísnit tady, než bydlet s tchýni, i když jsme se spolu naučili žít:)
Inori, u nás to je složitější… Přestěhovala jsem se za chlapem 100 km a tím, že by mamka s babičkou zůstala tak daleko sama, tak jsme to vyřešili tak, že jsem si vzala úvěr a koupila jim 3+1 s tím, že my budeme bydlet na baráku u tchýně, který si opravíme. Leč během mého těhotenství se zjistilo, že ikdyž je to barák jako kráva, tak se tam prostě nevlezeme a uznal to i můj chlap, že s ní se bydlet nedá, tak jsme s mamkou a babi v tom 3+1. Nejhorší jsou narážky tchýně v tom smyslu, jak se tam můžeme všichni vejít, tak jsem ji odzbrojila jedinou větou, že dobrých lidí se vleze všude dost, na to se ona urazila, ale jen na chvíli, bohužel:-) Ale opravdu, s vlastní maminou jsem víc sehraná, víc doma, kdežto tam jsem si připadal jak na návštěvě, furt za zadkem jsem ji měla a hlavně ty připomínky…. Na všechno!!
A i přes tento stísněný stav bydlení, chceme druhé dítko, protože víme, že to nebude trvat dlouho. A dokud budou prcci malí, jako že budou mít rok mezi sebou rozdíl, tak se to dá vydržet. Pro mě je tahle situace přirozenější, než odkládat dítě až na někdy, až bude bydlení, až po dovolené, až… až to třeba nepůjde. Tož tak je to u nás 🙂
Žiju s maminkou a nestydím se za to 😀 *
Grebosko i takový, jako jsi ty, znám a takový se mi líběj .) Bohužel ve většině případů jim to chtěný nevyšlo po biologický stránce