Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Mám depku
Tak nevím, jestli je to jarní únava nebo co, ale poslední dny jsem nějaká celá v depresi. A dnešní počasí mě dodělalo. Připadám si jako těhulka, co jí rozbrečí všechno. A taky si připadám jako v přechodu, protože vzpomínám, co bylo a co mohlo být lepší a tak.Je to hrozný.Snažím se dělat, ajko že nic, ale nejde to.Přijde mi, že nic nestíhám, ani do školy, ani doma. Šla bych se nejradši někam zahrabat. Krom toho jsem líná jak veš.Kdybych neměla u sebe mimko, tak zalezu do postele a nevystrčím čumáček. Mám chuť se na všechno vykašlat a utéct.A musím říct, že takovýhle stav mám snad poprvé v životě.
Omlouvám se, že to píšu sem, ale nemám komu to říct….
AHOJKY IVČO NEBOJ DEPKA ODEJDE A ZASE BUDE FAJN HLAVNĚ SI UŽIJ MUMČA, TAKY MÁM 10MĚSÍČNÍHO SYNA A JE TO MOJE SLUNÍČKO TAK SE DRŽ BRZY BUDE LÍP
tak ja pridam dalsi vtip ze zvireci(?????????????????????)skupinky
liska zacne zit s vlkem…a narodi se jim mlade…selatka….vlk je nastvany a lisku necha…ta place place a potka zajice…ten rika neplac…ja ti udelam takova krasna liscatka ze se vlku bude divit…poraduji se spolu…a lisce se narodi mladatka….selatka…….liska jde place place…potka medveda…a ten rika…ja ti udelam takova liscatka ze te vlk vezme na milost…..poraduji se spolu…a lisce se narodi mladatka….selatka:))))…co z toho plyne za ponauceni?….at se chlap chova a vypada jak chce..porad je to prase:)
Tak my našli tady na Strahově spoustu sněženek, úplná nádhera. Taky potěší na srdíčku.
Ahojky přidávám se do řady deprimujících-sama nevím proč to tak jesluníčko mě uspává,přesto je minějak smutno na duši řeším to bohužel čokoládou:-(No ale zas na druhou stranu lepší čokoláda než alkohol ne?Ale včera mě to zahřálo u srdce malá mi přinesla porvní fialky-to je holky nádhera tak-Ivčo a Domčo vypravte se je hledat-ta vůně zvedne náladu každému:-)
Tak to je skvělý vtip na jarní depku, zatím se o mě ještě nepokouší, ale určitě příjde …
Já mám nápad, jak na pepku depku:
Na břehu řeky vidí žába vlka,jak něco kouří…
Žába se ptá: “Co to kouříš?“
Vlk: Trávu.
Žába: “A jak se to kouří?“
Vlk: “Hele žábo, to si musíš dát toho největšího práska přímo do plic a dlouho to udržet.“
Žába: A jak dlouho to mám v sobě podržet?
Vlk odpoví: Tak dlouho, jako bys plavala pod vodou, na druhou stranu řeky a zpátky.“
Žába si dá práska a skočí do vody. Nevydrží to a na druhém břehu se vynoří a vyfoukne.
Tam na ni kouká hroch a hned se ptá:
“Žábo, co to tady provádíš??“
Žába: “Ale… učím se kouřit trávu.“
Hroch: Já chci taky.
Žába: “Tak to musíš plavat na druhý břeh, tam je vlk a on tě to naučí.
Hroch plave, plave, vynoří se na druhým břehu. Tam na něj vejrá zhulenej vlk s vypoulenýma očima a křičí: “TY VOLE ŽÁÁÁBO!!!! UŽ VYFOUKNI!!!!“
U nás je od rána náááádherně.
Ráno mě probudilo slunko – nechutně mi svítilo do očí.
Jinak ale mám pocit, že na mě působí více vlivů – moc úkolů a starostí v práci, jarní únava a nevímkolikátýuž vzdor mých dětí (obě teď se mnou dost bojují a je to únavné; navíc je to na střídačku – takže žádný oddechový čas).
Ještěže to slunko svítí. I když teda venku se ještě moc sedět nedá – je tam děsná zima, hrozně fouká. A navíc snad všichni sousedi snad dělají jarní úklid a pálí, co se dá – ani to okno se nedá bez nebezpečí zamoření otevřít…
Ale mohlo by být hůř. Tak se raduju z toho, co mám.
Brmbulko, to ti ze srdce závidím, já vstávala už v 6 hodin.
Ale holky, jsme moc ráda, že v tom nejsem sama. Šla jsem ven s mimkem, u nás tedy je zamračeno, zima moc ne, ale je to takové pošmourné, brrr.
Udělala jsem si radost, koupili jsme s broučkem kočičky do vázičky a nějakou výzdobu na velikonoce ( umělá vajíčka a takové ty věcičky). Tak jsem to před chvílí dozdobila, moc se mi to líbí a nějak se mi trochu zvedla nálada. Tak snad to bude lepší. A vám ostatním taky přeju, aby špatná nálada byla pryč. Chce to to sluníčko. Jo a když se člověk takhle vykecá, tak to fakt zahřeje na duši, že v tom není sám.
vypada to na jarni unavu…ja jsem treti den jak bacena pytlem a dnes jsem vsatvala v 11:(
jo,jo, mluvíš mi z duše. Já to mám občas i během roku ale na jaře je to vždycky nejhorší. ale zdá se mi, že je to rok od roku horší. Dřív jsem ráda chodila s klukama na procházky, na hřiště, nebo jen tak ven. Jenže ted jsou uv¨ž větší, procházky je neba, na pískoviště chodí vesměs sami, ale kolikrát se mi ven ani nechce. V pátek zalezu domů, v pondělí vylezu do práce. Taky mívám pocity že jsem na tom světě snad úplně sama, kluci jsou drzí, kamošky nemají čas, naši nad mými starostmi mávnou rukou, manžel řekne že pořád nad něčím přemýšlím a vymýšlím “voloviny“…No ale třeba s tím sluníčkem se všechno spraví a zase bude dobře. Nám všem
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.