Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Mám depku
Tak nevím, jestli je to jarní únava nebo co, ale poslední dny jsem nějaká celá v depresi. A dnešní počasí mě dodělalo. Připadám si jako těhulka, co jí rozbrečí všechno. A taky si připadám jako v přechodu, protože vzpomínám, co bylo a co mohlo být lepší a tak.Je to hrozný.Snažím se dělat, ajko že nic, ale nejde to.Přijde mi, že nic nestíhám, ani do školy, ani doma. Šla bych se nejradši někam zahrabat. Krom toho jsem líná jak veš.Kdybych neměla u sebe mimko, tak zalezu do postele a nevystrčím čumáček. Mám chuť se na všechno vykašlat a utéct.A musím říct, že takovýhle stav mám snad poprvé v životě.
Omlouvám se, že to píšu sem, ale nemám komu to říct….
Mě pomáhá koupit si jarní kytičky…taky to ně mě sedá,ale u mě je to spíše tím,že mám mooooc starostí…snad už se to všechno brzo vyřeší:-)))
Je to taky tím počáskem…už bych tak ráda seděla na lavičce a nechala se hřát sluníčkem a malý by byl v sedmém nebi..a takhle je venku 0 stupńů a fouká a můžem tak na hodinku maximálně a jsme zmrzlí…a potom léce doma a huláká a nebo kramuje celý byt….takže se asi chystám opět do hračkárny pro nějakou záchranu:-)))) ale to já ráda:-)
taky pomáhá si naplánovat nějaké akce..třeba na duben..Zoo,výlet vláčkem,cukrárnu,bazén,……
co si udělat velikonoční výzdobu? zajdi do květinářství a nekup kuřátka,sluníčka,petrklíče a tulipány,zasaď si oseníčko,co nové květináče na kytky co máš doma? nový ubrus na stůl:-)
bude dobře..uvidíš….
Tyhle stavy mám často, pomáhá mi vyrazit někam pěšky do přírody a trochu se strhat (ztrhat?) a nebo když jsem i na to líná, tak mám takovej trik, že vyhodím nějaký starý oblečení a jsem pak za to na sebe moc pyšná :)) a mám pocit, že jsem domeček i sebe tak nějak očistila.
Pak je ale nutné něco si krásného za vyhozený obleček koupit :))
To je dobře, že jsi to sem napsala. Neboj, tyhle depky známe každá! Ještě k tomu většinou je to u nás tak, že když nejsem v pohodě, tak manžel začne být taky protivný. A to je pak opravdu na zabití. 🙂 Dělej jen to co musíš a hlavně si nevyčítej, že nic neděláš. Prostě si řekni, že budeš pár dnů relaxovat a basta. Udělej si něčím radost – zajeď ke kamarádce, kup si něco na sebe apod. Neboj, to přejde. Je to asi tím jarním počasím. Přeji ať jsi brzy v pohodě.
Ivčo, já jsem čerstvě po rozchodu s přítelem, a cítím se stejně. Ty první dny byly strašné, jsem s malou úplně sama v paneláku v bytě 1+1, bez balkónu. Kamarádky mají své rodiny, nemají čas, rodina taky ne…tedy rodiče už nemám, jsem totálně sama… Depka je slabé slovo. Ještě to počasí nedávno, hrůza, nikam se nedalo jít, teď je aspoň hezky, tak jsme obě odjely ke známým a jsme tu už týden. Jsem spokojená, ale vím, že zítra zas musím domů. Narozdíl od tebe je možná úklid pro mě odreagováním, otázkou je jak dlouho mi to vydrží:-) Ivčo hlavu vzhůru, pokud u vás svítí sluníčko jak tady u nás, běžte na procházku, do parku, lesa nebo dej děťátko někomu na starost a pročisti si hlavu procházku v lese, to na mě zabírá. Uvidíš, že bude líp!!! Je s podivem, že zrovna jaro přináší tolik depresí….že?
Tak dnes totálně stejné jako u tebe Ivčo, napsala bych to úplně stejně, až jsem se lekla, že to napsal někdo za mě. Akorát jsem slzy neustála a tak děti pořád chodili proč jsem smutná a brečím. “Naštěstí“ mě od rána hodně bolí záda, ještě ke všemu,- tak jsem to svedla na to. Já bych momentálně nejraděj odjela neznámo kam aspoň na víkend,úplně sama samotinká a ať se ten pán se kterým bydlím o děti postará, když je to prý taková brnkačka…Je mi taky děsně, dokonce mě mrzí, že jsem nedostala kytku k MDŽ, sice to neslavíme, ale běda jak nedostanu kytku. Tož tak u nás. Snad to brzy přejde.
No, vlastně jsem se chtěla zeptat, jestli jsem na tom sama a všichni jste radostné, nebo je nás víc?
Tak nevím, jestli je to jarní únava nebo co, ale poslední dny jsem nějaká celá v depresi. A dnešní počasí mě dodělalo. Připadám si jako těhulka, co jí rozbrečí všechno. A taky si připadám jako v přechodu, protože vzpomínám, co bylo a co mohlo být lepší a tak.Je to hrozný.Snažím se dělat, ajko že nic, ale nejde to.Přijde mi, že nic nestíhám, ani do školy, ani doma. Šla bych se nejradši někam zahrabat. Krom toho jsem líná jak veš.Kdybych neměla u sebe mimko, tak zalezu do postele a nevystrčím čumáček. Mám chuť se na všechno vykašlat a utéct.A musím říct, že takovýhle stav mám snad poprvé v životě.
Omlouvám se, že to píšu sem, ale nemám komu to říct….