Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Syn mého muže, jak na něj
Dobrý den, paní Martino,
mám trápení se synem mého muže. Je mu 15 let a je nějakým způsobem zaostalý nebo postižený. Diagnózu bohužel neznám, ani muž ji nezná. Jsou od sebe už asi 4 -5 let. Kluk měl od mimina epilepsii, v pozdějším věku mu diagnostikovali nějakou formu autismu, která prý už zmizela (ani epi nemá, je zcela bez léků). Jenže s klukem stále není něco v pořádku. A protože s matkou kluka jsou neskutečné problémy a vůle z naší strany není až tak velká, abychom s ní řešili, že ho chceme vzít např. do PPP, tak se asi ani nedozvíme, co s ním je nebo není. Pravdou je, že na něj bere 3 tis. od sociálky (kvůli tomu postižení), ale když je kluk u nás, je vidět, že změnou přístupu se z něho stává trochu normálnější člověk. Takže by to možná chtělo komisi (?), aby přezkoumali, jestli je opravdu na vině jeho stav nebo přístup matky. Ale to hlavní, pokusím se popsat jak to s ním vypadá:
Žije si nějaký svůj vnitřní život, není absolutně na úrovni jiných 15 letých kluků, nekomunikuje a sám od sebe máloco udělá. Je schopen stát v místnosti člověku za zadkem několik minut a čekat, co se mu řekne, případně vymýšlet, co má říct. Zezačátku se mu musí všechno říkat (umyj si ruce, sedni si, vem si, …), za jeden dva dny se ale otrká a už se mu musí říkat jen něco. Obecně jeho schopnost samostatné úvahy ve věcech, na které není z domova zvyklý (např. shrabat venku listí), je naprosto mizerná. ALe v tom svém světě uvažuje trochu lépe, i když stále několik let pozadu. Ochotně komunikuje jen s lidmi, kteří „to s ním umí“, tzn. pokud se k němu někdo chová jako k malému dítěti, dělá s ním vylomeniny apod., tak toho „má rád“. Když na něj promluvím a třeba to vyžaduje jeho odpověď, tak se začervená, jakoby se mu zmastí obličej, je vidět jak mu to v hlavě šrotuje (a je schopen šrotovat třeba 10 minut a u toho tak nějak lape po dechu a neví kudy kam) a pak teprve něco odpoví, pokud vůbec. Jinak si hraje s hračkami mé 1,5 leté dcery, případně jezdí venku na koloběžce, na počítači hraje dětské hry, nechodí ven s kamarády, co víme, tak ani žádné nemá. Chodí na speciální ZŠ, za rok ho čeká učňák. Občanku má. I jeho pohyby jsou zpomalené, má vadu řeči, se kterou byl jako malý na internátní logopedické ZŠ.
Nejde mi s ním navázat komunikaci, popravdě bych vylítla z kůže – když se ho zeptám na banální věc – jak se máš, co ve škole apod., odpovídá (po zauvažování) „dobře“. Člověk aby z něj všechno páčil a na to bohužel nemám ani vůli ani čas. Dneska se mi povedlo s ním navázat komunikaci tím stylem, že jsem mu (v klidu, jen jakobych si povídala sama se sebou) vynadala, že tu jen stojí a kouká, že jestli se u nás nudí, tak si má s sebou brát nějakou svojí zábavu, že já mu nic vymýšlet nebudu, co má dělat a ať si uvědomí, že je na vesnici, je tu spousta věcí, které se dají dělat a on je jediný, kdo se tu nudí, nikdo jiný tenhle problém nemá. V tu chvíli jako by úplně otočil, chvilku teda zase přemýšlel, pak mi řekl, že jde ven na koloběžku. Chvilku jezdil a přišel s nabídkou pomoci s nádobím. Pak zase šel někam ven. Ani nebyl umaštěný ani červený, takže to vzal v pohodě.
Problém s ním mám já (tedy potažmo i ostatní v rodině), protože nevím, jak s ním mluvit. Komunikaci s klukem jsem omezila na „udělej“ a základní fráze. Lidi s podobným postižením bohužel nedokážu brát podle jejich potřeb, neumím se na ně naladit a vadí mi pomalost v jednání, ať už to je u kohokoli. Nejsem trpělivá, jedná-li se o lidi, kteří trpělivost vyžadují. Uměla byste mi poradit, jak bych to na něj mohla zkusit, abych se nakonec já sama necítila jako blbec, když s ním mluvím? Dá se i podle toho popisu, o který jsem se pokusila, říct, o jaké postižení se zhruba jedná?
S díky, Jana
Hanzlici,jsem rada,ze jsi tomu tohle vsechno napsala a kdcsrdce doufam,ze
jsem se te nejak nedotkla,opravdu jsem jen reagovala na to,co jsi,a jak,jsi
to napsala,cetla jsem to znovu i ted..jak sama pises i ty,pismenka je kolikrat
tezsi prevest do toho,co chceme rictca jacsama umim lepe mluvit k lidem do
oci,nez psat:-)
Chci ti rict,se ti ale rozumim,to jsem mela taky napsat na zacatku!
Vis,ja se k teto praci,dostala tak,ze jsem ,jako,dobrovolnice,pomahala u dcerkymve skole,jezdila jsem s nima na farmy,vylety atd..( zijeme v Uk)
a miluji deti vseobecne..a nekdo me oslovil,vsiml si,jak komunikuji s lidma,
jak se chovam k detem..jectu bezne,ze i se zdravima detma chodi i tybpostizeneca klobouk dole k ucitelkam,ve tridach maji i 34 deti,zacina se od 5 l.skola!… no a tak moje
cesta pomalu vedla k teto praci..zjistila jsem,ze to je to,co me bavi,co my jde,i naplnuje…a pracuji i s postizenyma skoro dospelakama..tady je to velmi prirozena vec,i system tomu velmi pomaha,ale hlavne je to v lidech…
drive jsem jezdila i jako sluzba k postizenym,az do domu,nebo k hure pohyblivejm,nakupy,postarani se,podani leku,uklid..bylo to velmi narocne,casov..tohle je taky,hlavne psychicky..ted jsem dama s detickama,a musim na sebe davat pozor,po nemoci..a cekam na rozvod..takze uz nejezdim tu predchozi praci…
vis,ta pomoc EFT je dobra vecicka,me pomohla uvedomit si mnohe,ohledne meho muze i sebe samotne.. atd..
nekdy reagujeme na jine veci,na postizeni apod.agresivneji,nepochopitelne..protoze
se bojime jakoby neznameho,nekde v hlouby srdce,nas to boli,ze vidime postizeneho…z dectvi si neseme ruzne pohledy..a reagujeme“ opacne“ nez by bylo adekvatni..verim,ze my rozumis,spatne se to pise.
Meggi
Díky všem za odpovědi, opravdu moc, koukám, jak se to tu rozjelo. My si kluka bereme namátkově, ani ne pravidelně. Podle prvních příspevků radky2 je mi jasné, že asi blbě vyzněl duch té mé „zpovědi“. Nejsem na kluka v žádném případě zlá, nedávám mu rozkazy ani ho jinak „nebuzeruji“. Pomůžeš mi prosím s nádobím není až tak rozkaz, ale jde o to, že on zareaguje vždycky tak, že JÁ se cítím, jako by to rozkaz byl. Jestli mi dobře rozumíte… A protože mi skutečně chybí empatie, to je pravda, tak proto mě zajímalo, jestli existují nějaké postupy nebo jak to nazvat, čím to nahradit (jasně, taky blbě řečeno, empatii a lásku nahradit nelze, ale zkuste mi prosím porozumět i přesto, že to blbě říkám, evidentně s emaptií takový problém jako já nemáte :-). Bohužel neumím mít ráda na povel, vídáme se tak strašně málo, že to je snad jen párkrát do roka. Ale v žádném případě na něj nejsem zlá, proto jsem i v tom prvním psaní zdůraznila, že to „vynadání“ bylo klidným hlasem, jako bych mluvila se sebou. Kdybych na něj měla být zlá, tak budu, a neřešim to ani tímhle způsobem. Nicméně dokud k nám bude kluk jezdit pětkrát do roka, nevím kolik se toho dá vyřešit. Dá?
Jinak na EFT jsem už dřív koukala na stránkách, chtělo by to ale něco blíž k nám. Nebo jste sama, kdo tohle dělá?
Dobrý den, Jano,
ono je to vlastně jedno, jakou má kluk diagnózu, je to nakonec jen „nálepka“, nic to nezmění na tom, jaký je. Jestliže měl jak píšete epi záchvaty a autismus, je prostě „jiný“ už na neurologické úrovni. Určitě je z vaší strany nutné brát ho prostě takového jaký je, se vším tím opožděním, neschopností odpovídat, dětskostí. Pomoci mu může skutečně jedině láska a to od kohokoliv – i od vás. Pokud cítíte, že vás to rozčiluje (jeho chování), že nemáte trpělivost, tak zde je možné pomocí EFT techniky tyto stavy zvládnout a navíc „vyčistit“ si v sobě, to, co vám zatím brání ho přijmout a dát mu to, co vlastně potřebuje. Každý v sobě neseme určité „bloky“, které nám v něčem brání, ale když už se dostaneme do bodu, kdy nám začnou vadit, je to ten správný čas na to je překonat – třeba pomocí EFT. Držím vám palce a přeji mnoho sil, lásky a trpělivosti pro sebe i pro syna vašeho muže!
opravdu mas ze me spatny pocit,nic na sebe nevstahuji,to stejny muzu tvrdit ja o jinem nazoru:-)
ptala jsi se,da je pani tehu..
ano,take jsem byla tehotna,4 x,takze pocity tehotne chapu..
ale chlapec ma 15 l.takze predpokladam,ze to bude deletrvajici problem..
nic zleho jsem tim nemyslela!.. urcite by mela pani dostat radu odbornika zde,
sla proto sem,do psych.poradny..
pokud bude met pani zajem o mou radu,je to urcite na delsi psani,rada ji odpovim..
momentalne mam hlavinku plnou svejch dvou bolistek..psala
jsem o nic tady…( a boli me jizvy)
ale pani ocekava radu psychologa..cetla jsem jeji dotaz 2x a citim,ze jsem ji odpovedela dle sveho nejlepsiho svedomi i vedomi.
to je cele,nic ve zlem,opravdu..
prace s postizen.i jinak nemocnyma,me neskutecne bavi,naplnuje
,hladi…
Meggi
meggi nějak nevím odkud cítíš ironii a zlo 🙁 já se jen zeptala,když máš určité konkrétní zkušenosti s prací a přístupem k ,,postiženým“ dětem,proč nenapíšeš jak je třeba s nimi pracovat.psala jsem to bez ironie a zla.a už vůbec nevím,kdo něco svádí na těhotenství.Jen jsem se ptala jestli je Jana ta stejná osoba co nám píše článečky o těhotenství a když budu mluvit za sebe,tak v těhu jsem byla často podrážděná a ke spoustě věcem měla jiný vztah než netěhu.Mám z tebe pocit,že každý odlišný názor vztahuješ na sebe.ale možná je to jen můj pocit a sem to stejně nepatří.
devcata,proc hned tolik zla,ironie..? kazdy si sem muze napsat svuj nazor..mimochodem,jakou radou ,odbornou,jste prispely vy?..nejsem lekar!
pani nechce ale radu ,ona vladtne jakoby chtela,aby postizeny “ chapal,poslouchal..ji!a to,co napsala,to my staci…a vyraz mongolni? to nevydruje,jaci jsou.. My jim slunicka rikame a oni taci opravdu jsou..ja dobre vim,o cem pisi,jinak bych sem nepsala..a to hnusne bylo v uvozovkach…
pracuji s tezce postizenymi a co popisuje pani,je proti tomu “ lehci forma“… urcite
se to “ neda svadet “ na tehotenstvi..:-(
vzdy je vtipna formulka“ nic ve zlem“.. ale…( = nepis svuj nazor, ikdyz je jiny,nez nas.a protoze my to vime lepe)
Meggi
Ten anonym jsem já…Šárka
Souhlasím s radkou – zkuste si porovnat svoje pocity a změnit něco ze své strany, tím spíš, když syn toho není a zřejmě ani nemůže být schopný… zkuste ho nebrat jako 15letého kluka, ale jako o dost mladšího (podle hraček, se kterými si hraje – koloběžka, apod.) a tak s ním i mluvit… Nesnažte se sobě ani okolí namlouvat to, že je to prostě „velkej“ kluk a podle toho by se měl chovat…
Meggi, proč je pro tebe hnusný výraz „mogoloidní“…to jen vyjadřuje popis vzhledu těch dětí…
Jani dle přezdívky Hanzlici,ty jsi těhotná,že?Ta nechuť nebo nevím jak to mám vyjádřit se zvyšuje teď v těhu více?berete si ho pravidelně nebo jen namátkově?cítí se on u vás dobře?
meggi nic proti,ale když s těmi dětmi pracuješ ,proč neporadíš jak má se synem svého muže konkrétně jednat Jana.