Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
spaní
Tak jsem se na základě různých debat a článků na VD o tom, jak se dítě naučí spát samo bez prsu apod. rozhodla, že to dnes v noci vyzkouším. Předem musím říct, že nejsem zastánce vyřvávání, ale nabyla jsem dojmu, že to jinak nepůjde a pokud to bude k vydržení, tak to udělám.
Malá se probudila okolo jedné v noci. Prso jsem nedala, začala tak jako fňukat a dobývat se do výstřihu, nic moc hrozného, pohladila, zazpívala a odešla. Chvíli protestovala a pak na mě “volala“, ale řev žádný. Říkala jsem si, jak to je jednoduché, jak to pěkně jde. Trvalo to asi dvě minuty, potom začala brečet. Odhodlaně jsem vydržela 5 minut, zazpívala jsem….
Pak už začala řvát. Jala jsem se jí tedy vysvětlit, proč je to nutné. Napadlo mě jen, že chce mít maminka klid. Ani jsem jí to neřekla, bylo mi stydno. Při dalším odchodu byl řev, potom štrachání a dupy, dupy, malá přišla za mnou do kuchyně. Natáhla ručičky přitiskla se ke mě, zavzlykala a usnula.
Tak a už mám jasno, u nás se odnaučovat nebude. Jestli jsem si nebyla jistá, tak teď už jsem. Každé dítě je jiné, moje holčička prostě chce mít maminku u sebe a podle mě má na to plné právo, lehla jsem si s ní a spinkaly jsme do rána. Celkově to trvalo půl hodiny a utvrdila jsem se v tom, že počkám, až na to bude zralá a půjde to bez pláče, i kdyby to mělo trvat třeba dva roky.
Lien, nečetla jsem reakce, ale myslím, že ses rozhodla dobře! Až bude malá zralá na ne-kojení, půjde to samo!
O starším synovi jsem si myslela, že je to závisláček na kojení. Chtěla jsem kojit dokud bude chtít a povedlo se. Poslední kojení nám zůstalo ráno a v 21m si syn jednou ráno neřekl, podruhé taky ne… přešli jsme na UM a v poho 🙂
Držím palečky 🙂
Jo, hanino, to mi připomíná moje babička mi vyprávěla, že její mami když se narodil brácha za války, tak ho kojila do dvou let JENOM KOJILA a pak teprve začala přidávat jídlo. A prý takovýho tlusťocha nikdo neměl, tak vidíš, a teď nám už od půl roka říkají, že to nemůže stačit.
Nečetla jsem co píšou holky,ale jen jí nech se přitulit.Je to nejhezčí co v tomto věku může být,když se mrně přitulí a potahuje.
Malá se takhle tulila pomalu do třech let.Už mi to bylo nepříjemné,kroutily se mi úplně palce u nohou,ale do dvou a půl let to byl náš rituál.
Odvykání proběhlo ze začátku drasticky.Malá se dožadovala dudu a já chodila s trikem,až po krk.
Byla to potvora od malička.Jak se lísala,mazlila a najednou šup,už byla přisátá.Trošku si pofňukala,ale když viděla,že nic nezmůže dala sama od sebe pokoj.Běhala za mnou a volala dudu a já není.
Můj názor je,že to prospívá a vemte,že naše babičky prý kojily některý i do osmy let věku dítěte.
Tak nic neuspěchej,když máš mlíko proč jí odstavovat?
Tak díky všem, jak si to teď tak pročítám, tak zjišťuju, že mě ani vlastně nenapadlo, že bych jí takhle odstavila od nočního kojení. Mě šlo spíš hlavně o to, aby dokázala a uměla sama usnout, bez toho dudlání a bez mámy, ale máte recht, je to brzo a hlavně mě to nevadí, spíš naopak, takže to byl jen takový slabomyslný pokus.
Leni malej chodil ještě v roce a půl a pak jsem mu začala držet ruku .Kterou držíme občas do dnes.Nikam nepospíchej.Jen si to vychutnej .Strašně rychle to uteče.Pak budeš vzpomínat jak to bylo krásný.
Tak Lien, já jsem na tom podobně jako ty, moje roční slečna se taky v noci budí pro cucnutí, tak jednou max 2x za noc -když jdu spát a brzy ráno… Napije se docela dost, sice nemyslím, že by bez toho umřela hlady, ale proč ne, sama pozná. Mě to nějak neobtěžuje, nikdy jsem ani nepřemýšlela nad tím, že by to mělo být jinak. Ale spinká u sebe v postýlce a jen občas ji u sebe zapomenu-zejména poránu, když spolu usneme :-). Kolikrát se mi i stalo, že se kolem 4 budím sama a čekám, až se vzbudí i malá 🙂 je to hezký, já si to fakt užívám. Takže se nedej zvyklat řečma – moje tchýně je má taky (že si dítě rozmazlíš a tak) není to pravda… je to o souhře, ne???
ahoj, s odstavením zkušenost nemám a asi ještě dalších pár měsíců mít nebudu. Ale jen tak na okraj- Eliášovi ted bude 6měs., plně kojen, budeme začínat s příkrmy za měsíc. Ze začátku se budil co 2hod v noci – já chodící zoombie, časem vydržel déle, takže teď máme 3 noční kojení. Já prostě nepoznám, když sebou začne v postýlce šít a lézt, jestli jen “blbne“ nebo má hlad, žízeň. Takže jsem ho brala k prsu automaticky, chtíc aby spal. Někdy mi přijde, že když se budí s řevem, je to spíš nějaká noční můra než hlad a když ho tiším v náručí, tak stejně vzlyká a nejde utišit a prso je taková jediná uspávačka, nemá totiž ani dudlíka. Nedávno jsem ho zkoušela nechat vyřvat – s přestávkami cca 45min, usnul, ale pak další půl hodiny vzlykal ze spaní, což jsem nevydržela já a stejně ho k prsu dala. Tož tak. Tohle prostě dělat nebudu,alespon v nejbližší době ne. Mně stačí, když někdy ve 2hod ráno usoudí, že je čas na pokec a je schopen se v postýlce šmrdlat o tyčky, smát se a vejskat 🙂 to pak vím, že ani prso nezabere,a tak se ve tmě buď směju těm zvukům nebo se modlím, aby se tím hraním brzy unavil a usnul. Já při jeho řádění usnout neumím, takže spánkový deficit je někdy větší.
Z toho vyplývá, že na noční odstavování radši ani nemyslím :-), prostě časem se uvidí, jak zvládne příkrmy atd. Ivča
P.S. Vlastně jediný, co hodlám zkusit je, že začnu pít “Devatero bylin“ na spaní, pokud to zabere na mě, tak třeba i přes to mléko i na Ela.
Sončo, to bych musela udělat jako Petra, dost pevně jí držet, má fakt sílu a velmi dobře ví, kam se má sápat. Doufám, že se bude i dál budit jen tak málo, že mě to vadit nebude. A kdo ví, třeba až se uklidní situace doma, tak se odstaví sama ani nebudu vědět jak a ještě mi přijde líto, že už to není.
Peťko, Lien řeší pouze noční odstavení, nebaví se o úplném odstavení od prsu.
Taky jsem se rozhodovala na základě rad z okolí. Kamarádky se staršími dětmi říkaly, že v roce a půl to trvá týden, s mladšími (nad půl roku) tři dny. Tak jsem to řešila kolem devátého měsíce, kdy už děti měly zavedeno pár příkrmů a věděla jsem, že hlady a žízní netrpí.
Lien, měla jsem Kačku u sebe celou noc, protože jsem neměla dobrý pocit z nočního odstavování Kubíka. Toho jsem nechala plakat v postýlce, protože když jsem za ním přišla, tak se ještě víc rozeřval. Naštěstí to za dvě hodiny vzdal. Druhý den to trvalo jen 10 minut a třetí noc už spal. Zpětně jsem to vyhodnotila tak, že už dítě o samotě nechávat nechci a Kačenku jsem nechala u sebe.
Peťko, chtěla jsem to zkusit, protože když jsem si od někoho přečetla, že to nic nebylo, tak jsem si říkala, možná že u malé to půjde samo a budeme spát obě celou noc a každá u sebe. Taky mě dost nalomily názory, že jí tím vlastně narušuju zdravý spánek, tím že jí dávám dudlat, ale hlavní důvod byl, že jsem chtěla mít jistotu, co je pro mě správné, takže už to vím a nemusím už o tom přemýšlet.
Možná někdy něco píšu tak, jako že je to jediná možnost, ale nejsem člověk co si nenechá poradit a někdy i změním názor. Mít jasno a nenechat se ovlivnit jak píšeš dokážu jen u věcí, které jsem si sama vyzkoušela, nebo jsou tak jednoznačné, že je zkoušet nemusím např. to, že jí nenechám vyřvávat až padne za vlast. S narušováním spánku tak jasno nemám nebo jsem neměla.
Jinak jsem ráda, že jsi sem napsala svoji zkušenost, jsi totiž asi jediná, která neříká, že to bez řevu nepůjde.
vírenko, ano, to mi došlo až po té půl hodince, že jsem si nevybrala nejšťastnější dobu. Chudák holka, ta si se mnou užije. Ale ono to fakt nebylo nijak hrozné, když jí to přestalo bavit, tak si pro mě došla a bylo.
Všem díky za zkušenosti dám vědět jak dopadneme. Pokud se nedostaneme na buzení po půl hodině, tak bych to viděla nechat jako Peťka, tak snad sem ještě za tu dobu budu chodit.