Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
spaní
Tak jsem se na základě různých debat a článků na VD o tom, jak se dítě naučí spát samo bez prsu apod. rozhodla, že to dnes v noci vyzkouším. Předem musím říct, že nejsem zastánce vyřvávání, ale nabyla jsem dojmu, že to jinak nepůjde a pokud to bude k vydržení, tak to udělám.
Malá se probudila okolo jedné v noci. Prso jsem nedala, začala tak jako fňukat a dobývat se do výstřihu, nic moc hrozného, pohladila, zazpívala a odešla. Chvíli protestovala a pak na mě “volala“, ale řev žádný. Říkala jsem si, jak to je jednoduché, jak to pěkně jde. Trvalo to asi dvě minuty, potom začala brečet. Odhodlaně jsem vydržela 5 minut, zazpívala jsem….
Pak už začala řvát. Jala jsem se jí tedy vysvětlit, proč je to nutné. Napadlo mě jen, že chce mít maminka klid. Ani jsem jí to neřekla, bylo mi stydno. Při dalším odchodu byl řev, potom štrachání a dupy, dupy, malá přišla za mnou do kuchyně. Natáhla ručičky přitiskla se ke mě, zavzlykala a usnula.
Tak a už mám jasno, u nás se odnaučovat nebude. Jestli jsem si nebyla jistá, tak teď už jsem. Každé dítě je jiné, moje holčička prostě chce mít maminku u sebe a podle mě má na to plné právo, lehla jsem si s ní a spinkaly jsme do rána. Celkově to trvalo půl hodiny a utvrdila jsem se v tom, že počkám, až na to bude zralá a půjde to bez pláče, i kdyby to mělo trvat třeba dva roky.
Matildo, právě, ono to není nijak hrozné, budí se většinou dvakrát a za několik vteřin nebo minut je tuhá zase. Myslím, že nejvíc záleží na tom, jak to obtěžuje maminku, ta si musí určit hranici, ale tu svojí a ne podle toho kdo si o tom co myslí. V tomhle se určitě shodneme. Díky
Lien, jak já ti rozumím((-:. Věř, že jednoho dne to skončí, taky věřím((-:
Lien, držím palce, aby to šlo jednou bez pláče. Protože z případů z mého okolí soudím, že čím je ten prcek starší, tím hůř se od maminky odlučuje -ale tím teď nechci říct, že děláš špatně, to ne, já jsem si tu slast usínání s miminky taky užívala, jen záleží na tom, jak často se v noci budí a co se přitom děje. Ale to už jsem psala i v poradně – takže pokud to tak cítíš, užívej, nasávej tu spokojenost, ono to opravdu jednou skončí:-))))
Tak jsem se na základě různých debat a článků na VD o tom, jak se dítě naučí spát samo bez prsu apod. rozhodla, že to dnes v noci vyzkouším. Předem musím říct, že nejsem zastánce vyřvávání, ale nabyla jsem dojmu, že to jinak nepůjde a pokud to bude k vydržení, tak to udělám.
Malá se probudila okolo jedné v noci. Prso jsem nedala, začala tak jako fňukat a dobývat se do výstřihu, nic moc hrozného, pohladila, zazpívala a odešla. Chvíli protestovala a pak na mě “volala“, ale řev žádný. Říkala jsem si, jak to je jednoduché, jak to pěkně jde. Trvalo to asi dvě minuty, potom začala brečet. Odhodlaně jsem vydržela 5 minut, zazpívala jsem….
Pak už začala řvát. Jala jsem se jí tedy vysvětlit, proč je to nutné. Napadlo mě jen, že chce mít maminka klid. Ani jsem jí to neřekla, bylo mi stydno. Při dalším odchodu byl řev, potom štrachání a dupy, dupy, malá přišla za mnou do kuchyně. Natáhla ručičky přitiskla se ke mě, zavzlykala a usnula.
Tak a už mám jasno, u nás se odnaučovat nebude. Jestli jsem si nebyla jistá, tak teď už jsem. Každé dítě je jiné, moje holčička prostě chce mít maminku u sebe a podle mě má na to plné právo, lehla jsem si s ní a spinkaly jsme do rána. Celkově to trvalo půl hodiny a utvrdila jsem se v tom, že počkám, až na to bude zralá a půjde to bez pláče, i kdyby to mělo trvat třeba dva roky.