Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem smutňák
Nemám dnes moc dobře naladěno. Je mi smutno, protože jsem se ráno chytla s přítelem a kvůli blbině. Začíná takových nedorozumění přibývat a já opět začínám nabývat dojmu, že všechno dělám špatně. Nedokážu uvěřit jaká blbina ho dokáže vytočit. Věřila jsem, že to my dva spolu dotáhnem daleko… ale už se zase začínám bát něco říct, aby to nebylo špatně.
tak jsem sem jukla jak se to vyvíjí, tak vidíš to je moc dobře, že se to sklidnilo a udělali jste si hezký večer…………to je asi normální jak píšeš o tom přízemním, ale to nám příjde až potom v tu chvíli je to vždycky dost zásadní hlavně, to pak dobře vyřešit
:-))
Včera se vyjasnilo. Přes den jsme si volali, ale bylo to takové nepřirozené…. večer, když přijel z práce, jako by to z nás najednou spadlo a je zase fajn. Udělala jsem dobrou večeři (ale to zas není tak neobvyklé)a chlebíčky a otevřeli jsme si láhev vína, která se už dost dlouho chladila v lednici (on totiž skoro vůbec nepije)…
No, snad se nebudeme kvůli blbostem takhle nesmyslně dohadovat moc často…. připadá mi to dost přízemní.
Matilda má pravdu,pokud budeš ustupovat,tak to tak zůstane napořád.Na jeho názor musíš reagovat,ale souhlasně je to tak?Protože u nás to je to samé a když já mám jiný názor ,tak je to špatně a jsem podle manžela pořád v opozici.Kolikrát něco udělám a nebo řeknu ,aniž bych to tak myslela,ale manžel to vezme z úplně opačné strany a je z toho nepříjemnost.Tak jak jsem psala plno věcí již nekomentuji a ani na ně nereaguji.Ale vy spolu asi teprve chodíte a věř až by jste spolu bydleli a měli děti bude to horší.Proto se musíte dohodnout a on by měl respektovat i tebe a pokud ne tak jak píše Matilda at jde o dům dál.
TaHad vítej do klubu.Vidíš sama,že všude něco…
A nebude to tak hrozné,když byl zto rozebírat to hodinu.Není náhodou ve znamení lva?????Z části v tom vidím toho mýho.Matilda má pravdu a vlastně všichni a na Tobě je,abys vybrala si co tak by platilo na toho tvýho.
Dneska,už je líp né?
Přeháňka nedorozumění rychle se přežene,jen to chvíly bolí než se zapomene.
Tak já mám štěstí na mužského – můžu říct svůj názor vždycky, naopak, pokud bych ho neřekla, bylo by mu to podezřelé:-) Dokážeme se i dohádat o nějaké kravině, ale výměny názorů jsou pro nás důležité. Můžu říct cokoliv, i když vím, že ho tím podráždím, ale samozřejmě držím pusu, když vidím, že je nesmírně utahaný a podrážděný z práce, nevyvolávám některá háklivá témata schválně a spíš čekám, až ten jeho stres přejde. Už když vleze do dveří, poznám, jakou má dneska náladu a naprosto to respektuji.
Blani, já bych mu narovinu řekla, že nejsem žádná slepice bez názoru a že pokud chce takovou, která jen drží pusu a odkýve všechno, co řekne, měl by jít o dům dál. Protože já i když si jeho názoru vážím, tak nemůžu se vším souhlasit, tak jako on nesouhlasí se vším, co řekneš. No prostě ukázat mu ten problém i z druhé strany, máš právo na svůj názor a držet jazyk za zuby stejně věčně nemůžeš, takový vztah by ani cenu neměl.
TaHad, opravdu ti rozumím, mám to hodně podobně, neřekla bych, že vyžaduju tak moc a přesto to je příliš. Docela závidím ženským, které umí mlčet a vnitřně je jim to fuk, mě vždycky připadalo, že pořád musím ustupovat já a jak ne, tak je zle a když jsem ustupovala, tak mi to nebylo jedno, prostě mi to vadilo, ponižovalo, takže jsem si akorát zadělávala na ještě horší výbuch. Jsem asi holt nějaká vadná povaha.
To je fakt, jenže já začínám mít pocit, že si nejsme rovní, že on může říkat svůj názor, já ho musím přijmout, musím se k tomu vyjádřit, na tom on trvá, ale když se k tomu vyjádřím tak, jak to cíím já, je z toho hádka…. radši bych mlčela, myslela si své, aby byl klid….. protože tak to většinou funguje. On říká, že jsme na tom oba stejně…. ale já si nesmím na nic stěžovat a on mě může často kritizovat a radit, jak to mám dělat. On si myslí, že to tak není, ale já to cítím jinak. Bojím se, že si za chvíli budu vedle něj připadat jako idiot… fakt nevím jak na to. Nechci být jen domácí slípka, co uvaří, vypere, vyžehlí, uklidí a je vděčná za to, že chlap přijde domů najíst se a vyspat.
no to je asi normální ono to většinou bývá kvůli blbině, důležité je podle mě jak se to řeší dál a jestli o tom pak dokážete mluvit a nebo to spláchnout…držím palce a posílám pohlazení nebud smutná a nezahazuj to každý vztah prochází vývojem a čím starší jsme tím horší to je skloubit povahy a nálady
TaHad..ono se většinou hádáme kvůli blbosti a chlapi jsou opravdu ješitní.ale já myslím,že ty už máš taky svoje zkušenosti a nenecháš se opít rohlíkem:-)Hlavu vzhůru a neboj se říct svůj názor,ten tvůj je důležitý stejně jako ten jeho!ale sama vím,že v praxi se to hůř dělá,když chce člověk mít klid.Ach jo:-(
Holky dík, šlo opravdu o blbost (což on si nemyslí), ale už to smazal a nechce, abych se tím trápila…. přesto to rozebíral stále dokola.
Večer jsme spolu hdinu po telefonu rozebírali celý “problém“, seděl v autě a rozhodoval se, jestli má jet ke mě nebo k sobě domů. Přijel, ještě jsme to chvíli probírali…. a já začínám nabývat dojmu, že bych měla vždycky vyslechnout jeho výtky, ale já jemu nic vytknout nemůžu…. protože to bysme se štěkali pořád dokola o ničem.