Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem smutňák
Nemám dnes moc dobře naladěno. Je mi smutno, protože jsem se ráno chytla s přítelem a kvůli blbině. Začíná takových nedorozumění přibývat a já opět začínám nabývat dojmu, že všechno dělám špatně. Nedokážu uvěřit jaká blbina ho dokáže vytočit. Věřila jsem, že to my dva spolu dotáhnem daleko… ale už se zase začínám bát něco říct, aby to nebylo špatně.
TaHad, netrap se tím, žádnej chlap za trápení nestojí, i když se milujete.
Není to dávno, co jsem si v dizkuzi stěžovala taky a můžu i dnes, šel spát dolů, proč? Se ho ptám, prostě tak, co já si mám potom myslet, jsem ticho a radši konflikty nevyvolávám, však do rána ho to přejde.
A na blobostech jsme my dva stavěli náš život, manželství a jsme pořád spolu, chce se to naučit tolerovat a nevyvolávat hádky.
Takže držím pěsti a uvidíš, bude jenom líp:))))))))))
TaHad, smutnílka za krkem máme občas každá, já bych Ti mohla vyprávět… Zkus to hodit za hlavu, nemyslet na to a pořádně se vyspat na zítřek. Třeba se Ti to zítra nebude zdát tak hrozné, třeba vykoukne sluníčko a pohladí Tě. Někdy opravdu stačí pouhé vysvětlení, že se jedná o nedorozumění…
A někdy je lepší “nemyslet“ (pokus o vtípek a zlehčení situace :-))
A hlavně: v žádném případě si nemysli, že všechno děláš špatně – to je holý nesmysl! Chyb se dopouštíme všichni, to ano, ale určitě nikdo z nás pokaždé a ve všem.
Hlavu vzhůru. Bude líp.
Posílám Ti pohlazení.
Blani,
snad to nebude nic vážnýho, to by mě za tebe moc mrzelo.
Jak říkají holky, zkuste si udělat hezký den a popovídat si. Hlavně se nedostat do bludného kruhu a nedělat ty samé chyby.
Tak tohle znám a již 38 let.A jsou to většinou blbiny.Hlavně si nezačni myslet, že je chyba v tobě.Ze začátku manželství byla u nás někdy “Itálie“, protože jsem se neuměla udržet.Již děti ,když pak byly dospělé, ale ještě bydlely doma mě říkaly“ mami nech ho být a neodpovídej,pak se táta akorát ještě víc vytočí a je to horší“.Ale zase pořád se to také nedá snášet,tak si říkám “proč bych měla ustupovat a nebo se podřizovat jenom já“? Když vím ,že mám pravdu a manžel si mele svoje.Dobré je když jste schopni si o věci promluvit.To můj muž neumí.Přestane mluvit a už se k tématu nechce vracet a když já začnu ,tak se rozčílí.A taky je chyba vždycky na mojí straně. Já jsem mohla za věci i když jsem byla 300 km. od domova.Pak když ho to přejde ,tak zase funguje normálně,ale ty věci si nevyříkáme.Proto já již nyní na plno věcí nereaguji a nechám ho atˇ si to udělá po svém a když to je blbě je to jeho věc.
TaHad, snad bude zítra líp:-)
Taky mívám dny, kdy bych měla nejraději mlčet… Držím palečky, ať si spolu promlvíte a vyřikáte si nedorozumění.
Blaní to snad ne.. brečim když to čtu.. třeba to bude dobrý, drži palečky!
TaHad, asi ti nedokážu něco objektivního říct, vzhledem k tomu, co sama prožívám. U mě se opakují stejné situace zatím se všemi partnery, přeju ti, ať jde u vás opravdu jen o bouřku, po které vyjde sluníčko.
TaHAD,nešil.Každý den nesvítí sluníčko.
Chlapům stačí tak málo:nevyjde jim chtěli,vstanou “zadkem na horu“,někdo je naštve a hned jsou jak papiňák.
Mají vztek na něco o čem nemáme páru a už doma prskaj.
Je to určitě jen období-dnů blbců.Nejsi v tom sama,to co teď prožíváš,prožívá tisíc dalších.
Nejhorší na mě působilo,když sem se ho přímo zeptala o co jde-nevysvětlil to.Začal všechno překrucovat a já upadala do depky.
Snažila jsem se v zárodku takových rozepří stočit to na srandu.Mírným hlasem /opravdu klidným,ikdyž to ve mě bublalo/jsem mu řekla:to víš tak geniální jako ty nejsem a jak to teda mám udělat?
VYSLECHLA JSEM SI PŘEDNÁŠKU,NA KTEROU JSEM MLČELA A JEN KÝVALA HLAVOU /JEŠTĚ,ŽE NEUMÍ ČÍST MYŠLENKY /a on mezitím vychladnul.
Když bylo nejhůř a měl svůj den,tak jsem mu řekla:no stalo se ,mám skočit kvůly tomu z okna?
Ale věčinou řeknu:ach,jo ty máš zase den a jdu mu z očí.
Tak hlavu vzhůru,dej si kafe a věř,že bude líp.Hlavně nic nežeň do krajností,z toho se pak blbě couvá.
A je fakt,že většinou se jedná o blbosti…
To se zvládne,uvidíš.
Blaničko, to je mi líto… Možná bys to mohla trochu rozvést a povykládat nám o té blbině, pokud chceš…
Možná jen procházíte malou krizí, které jsou v každém vztahu, nepropadej panice, zase přijdou lepší dny!
Přidám obvyklou radu – udělejte si hezký večer, vyjděte si někam do neutrálního příjemného prostředí, vínečko, dobrá večeře, uvolníte se a povykládáte, co jednoho a druhého trápí, ne? To by byla škoda, kdybys měla zase zůstat sama.
Nemám dnes moc dobře naladěno. Je mi smutno, protože jsem se ráno chytla s přítelem a kvůli blbině. Začíná takových nedorozumění přibývat a já opět začínám nabývat dojmu, že všechno dělám špatně. Nedokážu uvěřit jaká blbina ho dokáže vytočit. Věřila jsem, že to my dva spolu dotáhnem daleko… ale už se zase začínám bát něco říct, aby to nebylo špatně.