Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak vás mění VD
V souvislosti s probíhající očkovací diskuzí mě napadla otázka, přehodnotili jste některé vaše názory díky těmto stránkám?
U mě to začalo nejprve látkovými plínkami. Od nich byl krok k ekologickým čisticím prostředkům. Pak mě oslovily články o porodu a dopracovala se ze sktrikního: “Doma porod ne, to jen šílenec“ k podpoře přirozeného porodu. No a poslední, co momentálně řeším, je očkování.
A jak jste na tom vy?
Vidíš Corino, tůj příspěvek byh taky mohla brát jako negativní.
To je vlastně další věc, kterou na VD sleduju. Když se tu ozve někdo nový (v poslední době já nebo marcela) a má jiný názor, tak ho tu občas někdo slovně utuče. O to víc, když ten názor je upřímný. Promiń, že jsem v tobě vyvolala tu štiplavou poznámku 🙁
Inori, já s tebou souhlasím, ve všem. Sama jsem dvakrát malou plácla přes ruku, když šahala do zásuvky a je mi z toho ne zrovna dobře, myslím si, to, co ty.
Inori, věřím tomu, že tvůj příspěvek vyvolá ohlas
Za sebe můžu napsat: pokud jsi četla spoustu diskuzí a námětů, např. dotaz na to, jak zvládnout zlobivé, extrémně zlobivé dítě, psala jsem i já, že svému dítěti za vzteklé házení naplácám na zadek. Otřepaná věta, že každé dítě je jiné, je holt pravdivá. Prvnímu dítěti jsem mohla všechno vysvětlit, druhé vysvětlování neakceptuje, tak na zadek vidím jako jediné řešení, byť někdy neúčinné.
Já tohle NEBERU jako napadání! A už vůbec si takové výchovné metody nespojuji do budoucna tím, že by syn fackoval svou partnerku. Malé dítě můžeš “formovat“ buď tedy domluvou nebo plácnutím. Dospělý se těžko převychovává, řekla bych že to ani nejde. Dvouletému dítěti bych pohlavek nedala, facku dospělému také ne!
Vůbec nechápu, proč jsi napsala že Hanina SE K TOMU aspoň přiznala. Bohužel musím končit, ale určitě bych k tvému negativnímu příspěvku napsala víc.
* naschvály, nevinného´, ó jé O:-) čtu to až teď
Tak jsem si do dneška myslela, že mě VD nemění, ale měníte mě přímo vy sami.
Holky, kdo všechno tu psal, že spory jdou řešit bez facky, bez napadení, v klidu, ale zároveň doma občas plesknete dítěti? Hanina se k tomu aspoň přiznala (komentář v tamtamu u rozvodu od Lien 29.8.2009 v 15:00) a myslím, že v tom zdaleka není sama.. Já doma už malý taky dvakrát pleskla po ruce, když záměrně házela věcma a věděla, že nemá, ale nelíbilo se mi to a snažím se to řešit jinak.
Když tak sleduju reakce dětí a rodičů na pískovšti, tak děti opravdu někdy poučí až plácnutí přes ruku, ale přesně to je jen takový malý nácvik, později dostanou facku, později někomu dají sami facku, později po někom ve školce v naštvanosti hodí první sebraný list z trávníku (na první pohled roztomilé, když jim to neletí, i když mrštili z plných sil). Nakonec to zkončí kamenem nebo doma talířem? A tak to jde pořád dokola. Učí se to z generace na generaci, u malýh dětí se tomu přihlíží a zdá se nám to normální. Pak ale vyrostete a najednou se vám nezdá normální, když se lidé mlátí za hubatost. Přitom děti nejsou hubaté sami od sebe, někde už to viděli. Proč teda dospělý dává facku za něco, co dítě sám naučil. Radši by se měl zamyslet sám nad sebou. Nejdřív by měl udělat něco sám se sebou.
K napadení už bych přirovnala, když dítě dostane na zadek.
Nedávno byl manžel u někoho doma opravovat PC. V domácnoati bylo zlobivý dítě. Stále dělalo naschváli a rodiče si ho pokaždé odvedli do vedlejší místnoti, tam ho seřvali, nehali ho tam a odešli vedle. Dítě se vybrečelo a buď šlo znova zlobit nebo trucovalo. Když trucovalo, tak na něj sladkým hlákem mluvili a nosili mu sušenky.
Naproti tomu byl manžel v jiné rodině se třema dětma (holka a dva kluci). Paní mu uvařila kafe a jinak si dělala svoje věci a občas se šla nakouknout na děti a zeptat se jich, co právě dělají atd., když manžel kávu dopil, tak nejmladší dcera (asi 7 let) naprosto normálně přišla a bez opiček se zeptala, jestli už hrníček může odnýst.
Ten druhý příběh píšu proto, že jsem kdysi s někým probírala děti a dozvěděla jsem se, že dvě už se uhlídat nedají. Tady měla paní tři a zládala to. V předchozím příběhu ze života měla paní jedno a očividně nezvládala.
Zdá se vám můj příspěvek moc negatiní? Chci se jen pokusit promluvit do duše i vám. Myslím, že právě pohlavkování dětí je ve spoustě rodinách normální. Z nevynného pohlavku vzniká násilý. Velké věci se totiž učí v malém.
Ahoj, moje názory se nijak moc nezměnily, docela mě mrzí, že jsem nevyskoušela látkové plenky, ale u prvního mě to nějak nenapadlo, u druhého dítěte taky ne a u třetího ano, ale už docela pozdě :-), možná někdy, až bude čtvrté dětátko 🙂 🙂 :-).
Taky si představuji, tak všechny vypadáte, kolik vám je a tak…:-)
Horempádem, já ti zalichotila, ale směrem nahoru:))))))),vidíš nejsem vůbec dobrá myslitelka!
K tomu věku: vůbec nechápu, jak vám Ježeček mohla připadat jako paní po padesátce, to by mě v životě nenapadlo. A Želvíček taky ne.
A jak mě mění VD? Na začátku jsem tady hledala základní rady a informace kolem kojení, výbavičky, prožívání těhotenství, prostě jsem tady řešila to, co jsem zrovna prožívala. Dnes třeba mnohem víc “znám“ jednotlivé členy a pamatuju si, co kdo psal, už vás prostě beru jako kamarádky. Ale dřív jsem spíš četla články a názory pro mě byly víceméně anonymní, zajímaly mě samy o sobě, ne to, kdo je píše. Teď je to úplně jinak.
Některé věci jsem přehodnotila a můj názor se o něco pozměnil, ale k nějaké zásadní názorové změně jsem tady nedospěla. Spíš jsem tu našla rady, když jsem něco nevěděla. A nacházím je dodnes.
mariko, trošánek zalichotila. Mám krátce po řicítce 😀
Víš, aniž bych to tušila, tak hektično označující přezdívka Horempádem, mě vlastně dost dobře identifikuje :-)))
Právě proto, že můj život je plný změn, tak na leckteré věci nemám jednoznačný pohled, zda je to vyloženě černé nebo bílé. Pokud mě někdo donutí v něčem k zamyšlení, tak se snažím pátrat po dalších informacích a srovnávám to s tím, co jsem v tomto směru zažila nebo vyzkoušela. Pokud se v tomto můj názor změní, třeba i zásluhou lidiček na VD, není to tím, že to prostě daná osoba řekla. Ta osoba ve mě navodí otázku nebo prostě spoustu otázek, na které si snažím sama sobě odpovědět.
VD stránky jsou v tomto ohledu pro mě jedinečné. Mám to tu moc ráda, zrovna tak jak se tu píše, snažím si pod nickem představit osůbku, která ho nosí. Zrovna tak sem ráda, pokud mám tu čest se s danou osůbkou setkat a zjistit tak, jak se mé představy rozcházely od skutečnosti 🙂
Co se týká článků o očkování. Už jsem to tu psala. Je to nevděčné téma a rozproudit vody v tomto tématu je vždy slušně řečeno o “pusinku“ :-)))) Neodradí mě to, ale díky názorům na danou tématiku jsem svůj postoj upravila tak, abych vyšla zlatým středem. Tedy neuvrhla toto téma v zapomění, ale našla pro něj vhodnější formu. Tak aby nejen mě, starost o zdraví našich dětí, nepřipadalo zbytečnou záležitostí, o které někdo rozhoduje za mne. Bohužel téma očkování je velice reklamou sprofanovaná oblast, a protože nejen touto oblastí, ale i jinými věcmi reklama velmi silně hýbe, tak je hodně těžké se vymykat normálu a zůstat tak v očích ostatních zdravě smýšlejícím člověkem 🙂