Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ach jo...
Ahoj kamarádky,
tak se po menší odmlce zase hlásím a né zrovna s radostnou zprávou. Ale potřebuju si trošku ulevit…
Nevím, jak je to možné, ale zatím se všechny úrazy našich dětí staly v době, kdy je hlídal manžel. A bohužel se nepoučí :-(.
Když byl Páťovi asi rok, polil se kafem, tenkrát ho nechal manžel stát na kraji stolu a Páťa to na sebe převrhnul. Naštěstí v něm měl nalité mléko, takže to sice Páťu pálilo, ale neopařilo ho to. Stačilo ledovat a bylo to OK. Když mu byl asi rok a půl, tak si rozbil hlavu o stolek v obýváku. Přesto se manžel nepoučil a dnes zase nehoda :-(.
Šla jsem si umýt hlavu a manžel seděl v obýváku (u počítače!), Verunku na klíně a před sebou opět to pitomé kafe!!! Tak se mu podařilo ho převrhnout na sebe, ale bohužel to lízlo i Verunku (levou nožičku, bérec a nárt)! Okamžitě jsme ji posadili do umyvadla a ledovali a ledovali, přesto jí vyskočily dva puchýře a nožičku měla úplně rudou. Jak řvala, to snad ani nemusím popisovat, do toho řval Páťa, protože se šíleně lekl (byl u toho). Takže jsme se pro jistotu sebrali a jeli na chirurgii. Podle dr. to naštěstí nezasáhlo do hloubky, že i ty puchýřky jsou jen povrchové, tak jí je strhli, nožičku ošetřili, zavázali a zítra na kontrolu. Že si teda myslí, že už jí to zítra sundají, ale že to stejně musí vidět lékař. Ani na hospitalizaci to prý nebylo a prý si myslí, že ani nebude mít jizvičky, tak budeme doufat, že se přes noc nic nezvrtne! Držte nám pěstičky, prosím!!!!
Na druhou stranu si říkám, že je klika, že to dopadlo “jen“ takhle. Při představě, že by měl manžel malou na druhém koleni a opařil jí hlavu, no to bych asi nepřežila! Přesto se ten můj chlap nepoučí a nepoučí :-(.
Teď už obě děti spinkají.
Tak to je fajn, ze to vypada dobre:-). Nene, manzele jsou nepoucitelni a nemeni se a nemeni…
Tak jsme byli znovu na kontrole a vypadá to “hezky“. Dr. říkal, že to máme hodně promašťovat a nedávat na sluníčko, aby nevznikly jizvy, ale že to asi bude v pořádku. Uffff 🙂
Wolfiku, já jsem dvakrát poslala manžela s dcerkou na pohotovost samotné. A měli i zabalené tašky, pro případ, že by si je tam nechali. (Bydlíme daleko a jednou se mi to už – s tou mladší – vyplatilo. Přijeli jsme a hned si nás tam nechali..) Od té doby, co manža sám absolvoval veškeré peripetie dětské pohotovosti( a my máme skvělé doktorky na pohotovosti, které vás nikdy nevyženou, i když dorazíte s nějakou “blbostí“ a říkají, že je lépe přijet třikrát “zbytečně“,než jednou pozdě.. “A když vám není líto 90,-kč poplatku..“ – což není..), vč. nemocného dítěte v autě a vyhlídky na noc strávenou v nemocnici..
No, bývává předvídavější(((((((-:
Já nemůžu jezdit také, mám doma ještě jednu breberku, kojenou, desetiměsíční, a tahat ji do nemocnice jako doprovod, to je o nákazu….
Většinou mu volám, zrovna, když je vyšetřují((-:.
Ťuky ťuk, vždy se vrátí s medicínkou a ujištěním, že se nic vážného neděje.
Ale můj muž je pak pro mou dcerku veliký rytíř-ochranář a pro něj je to důležitá lekce.
Příště ho pošli samotného s odkazem na druhé dítko – trošku se zapotíš, ale po druhé už “nepojedete“.. Nebude důvod.
Hezký den(((-:
Tak já na VD kolikrát čtu rady, aby se o tom s chlapem promluvilo. My dneska jeli vlakem a manžel s malou (10 a půl měsíce) vykloněný z okna. Já strachy bez sebe, tak mu to říkám, a on, že se nebude řídit podle mého strachu, tak to bych s ním mohla mluvit celý den a asi nic platné, ne?
Wolfíku, tak teď už to bude dobré, to si ale princezna užila.
Abych ještě dodala, tak nás včera ani dneska nenechali čekat, i když včera byl před námi jeden fotbalista se zraněnou nohou a dneska 4 paní, přesto nás vzali hned, to jsem opravdu ocenila. Tak snad nebudu zítra zklamaná…
Ahoj,
díky za podporu.
Právě jsme se vrátili z kontroly.
Doktorovi pomáhaly dvě sestřičky. Všichni se podivovali na tím, jak je Verunka hodná, že nepláče, pořád se na ně usmívala a broukala, nese to fakt statečně :-). Doktor sundal krytí a ptal se sestřiček, jestli tam něco vidí :-), tak jsem mu ukázala, kde měla ty puchýřky. Říkal, že to vypadá moc pěkně, znovu jí to ošetřili dezinfekcí a nějakou mastičkou, dali na to krytí a máme přijít ještě zítra. Ale vypadá to prý moc pěkně, podle dr. to nenechá následky.
Lucko1004, promiň, ale ty vůbec nemůžeš tušit, jak tu nohu měl zlomenou a co tomu předcházelo. Napadlo tě třeba, že byl v šoku?
Chápu, že tě to mohlo naštvat, ale i kdyby měl jen zlomený malíček, nikdy nevíme jak se mu úraz stal.
A jinak znám bohužel taky jednoho pána, který měl “jen“ zlomenou nohu ve svých 20ti letech a od té doby si na tu nohu už nikdy nestoupl. Nyní mu je 50let.
určitě to není nic příjemného, ale jak píšeš je dobře, že to dopadlo “jen“ takhle, nevím jestli je to chlapova chyba, my prostě vidíme věci víc dopředu chlapy to tak nedomýšlí a zrovna to kafe je strašně nebezpečné….ale neudělal to naschvál a určitě mu z toho také není nejlíp…..no a pro obhajobu netrpí na urazy jen chlapy když tak pátrám ve své paměti:-) důležitý je, že to pak dobře dopadne
Ahojky, neboj bude to v pořádku. To my byli taky na pohotovosti, když se náš prcek polil horkou vodou z konvice. Ale bylo to jen povrchové-1.stupeň a 1%. A hlídal samozřejmě tatínek-teda stalo se to u babičky, ale tatínek byl nejblíže. Za dva dny jsme byli na kontrole a vše byli OK. Tak se neboj a držím palečky. Jinak Martínkovi v té době bylo 2,5roku. Jo a ještě něco z pohotovosti-přivezli tam kluka na nosítkách-ne ve vozíku a on šíleně řval-Já umřu já umřu. Myslela jsem si co se mu asi stalo. A když ho jeho máma chtěla pohladit a utřít mu slzy, odstrčil jí a řekl jí: Nedotýkej se mě, umřu. No nakonec nás předběhli, prý to bylo akutní. A víte co mu bylo? Měl jen zlomenou nohu. Myslela jsem že po něm vystartuju a zlomím mu ještě tu druhou. Neříkám, že by neměl brečet, ale křičet, že zemře a chtít aby ho někdo pořádně litoval…. Mimochodem bylo mu 12let. A našeho Martínka docela vystrašil, jinak se doktorů vůbec nebojí. Tak jen taková vsuvka. Jak říkám neboj, dobře to všechno dopadne, a malá bude v pořádku, jen bych asi hodila řeč s tatínkem, zda se nechce polepšit.
Foukám na dálku…