Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ach jo...
Ahoj kamarádky,
tak se po menší odmlce zase hlásím a né zrovna s radostnou zprávou. Ale potřebuju si trošku ulevit…
Nevím, jak je to možné, ale zatím se všechny úrazy našich dětí staly v době, kdy je hlídal manžel. A bohužel se nepoučí :-(.
Když byl Páťovi asi rok, polil se kafem, tenkrát ho nechal manžel stát na kraji stolu a Páťa to na sebe převrhnul. Naštěstí v něm měl nalité mléko, takže to sice Páťu pálilo, ale neopařilo ho to. Stačilo ledovat a bylo to OK. Když mu byl asi rok a půl, tak si rozbil hlavu o stolek v obýváku. Přesto se manžel nepoučil a dnes zase nehoda :-(.
Šla jsem si umýt hlavu a manžel seděl v obýváku (u počítače!), Verunku na klíně a před sebou opět to pitomé kafe!!! Tak se mu podařilo ho převrhnout na sebe, ale bohužel to lízlo i Verunku (levou nožičku, bérec a nárt)! Okamžitě jsme ji posadili do umyvadla a ledovali a ledovali, přesto jí vyskočily dva puchýře a nožičku měla úplně rudou. Jak řvala, to snad ani nemusím popisovat, do toho řval Páťa, protože se šíleně lekl (byl u toho). Takže jsme se pro jistotu sebrali a jeli na chirurgii. Podle dr. to naštěstí nezasáhlo do hloubky, že i ty puchýřky jsou jen povrchové, tak jí je strhli, nožičku ošetřili, zavázali a zítra na kontrolu. Že si teda myslí, že už jí to zítra sundají, ale že to stejně musí vidět lékař. Ani na hospitalizaci to prý nebylo a prý si myslí, že ani nebude mít jizvičky, tak budeme doufat, že se přes noc nic nezvrtne! Držte nám pěstičky, prosím!!!!
Na druhou stranu si říkám, že je klika, že to dopadlo “jen“ takhle. Při představě, že by měl manžel malou na druhém koleni a opařil jí hlavu, no to bych asi nepřežila! Přesto se ten můj chlap nepoučí a nepoučí :-(.
Teď už obě děti spinkají.
Wolfiku, věřím, že se trápíš, ale někteří mužští jsou už prostě takoví. Může se stát, že ač budeš vysvětlovat sebevíc, tak se tvůj manžel nenapraví, možná budeš muset zvládat navíc péči i v tu chvíli, kdy prcky přenecháš na hlídání jemu. Třeba mu bude nepříjemné, jak mu znovu a znovu kážeš – dej pozor na to kafe, dej si ho pryč, jsou tu děcka, už jsi zapomněl, jak to dopadlo posledně? a pořád dokola, snad mu to do té hlavy časem dorazí. Nejlepší ale bude snažit se takové situaci pro příště zabránit, třeba mu to kafe vem a odnes, prostě pokud jsou tam děti, tak tam nebude kafe.
Nejhorší je, že tím pak trpí to malé stvoření, popáleniny jsou nesmírně bolavá záležitost. Seber všechny své síly a hlavně se neužírej, co bylo, bylo, teď jen aby se Verunka co nejrychleji uzdravila. Posílám pofoukání.
Wolfíku, člověk si to může xkrát připomínat, že u dítěte musí být opatrnost, ale i tak se průšvih stát může.
Mám osobní zkušenost s kafem na nártu nohy. Také jsem měla puchýř, ale druhý den se s tím šla koupat na rybník, já blbec! Samozřejmě to namokvalo a i když to je už 12let, mám tam pěkně velkou jizvu. 🙁
Wolfiku, taky přeju Verunce rychlé uzdravení. Věřím, že žádná jizvička nezůstane.
Spíš mi taky zatrnulo při představě, co by se mohlo stát… Ale ještě že tak a radši dál na to nemyslet.
Ale přidávám se k přetrhnutí manžela 🙂
I když někdy se stane i když člověk opatrný je, ale kafíčko by opravdu mělo být mimo dosah takto malých dětiček.
Tak přeju ať je malá brzo fit a pro manžela ať je to konečně poučení.
Wolfíku, nikdy jsem nechápala, když jsem ve zprávách slyšela, jak se dítě opařilo kávou 🙁
Teď jsi napsala, jak to asi probíhá, ách jo, chlapi a počítač, znám to! A že se navíc nepolepší 🙁 nebo spíše neponaučí 🙁 Hlavně, že to nebylo nic vážného, dovedu si tvůj strach představit, tak budu malé Verunce držet palečky, aby se jí popálenina brzy zahojila
wolfiku znám to, ale oni prostě pánové jisté situace nedomýšlejí, protože to nemají dáno do vínku.
S opařením zkušenost mám. Dcerka se takhle podobně opařila, když jí hlídali moji rodiče a byli na chalupě. Spálila si ručku o chladnoucí plotýnku vařiče, který měli postavený proklatě nízko.
Taky to zůstalo jen u puchýřů, které jí druhý den píchli a odstříhli. Třikrát jsme byli na převaz a pak už jen domácí ošetření. Mazala jsem denně a poctivě kalciovou mastí a dlaň se dokonale zahojila a nezůstala ani stopa po nepříjemném popálení.
Holt tomu svému domluv a hlídej si je všechny. Já toho svého taky musím hlídat a korigovat 😀 Zatím tedy manžel nestál za ani jedním z lehčích úrazů, které dcerka absolvovala, ale od všeho chyběl jen kouštíček a to jen proto, že jsem na poslední chvíli zasahovala.
Wolfiku, uf, ještě že to dopadlo takhle. Netrap se, takové věci se stávají – hlavně že bude malá vpořádku. Ať si tatínek udělá na kafe poličku nad počítačem 🙂 – chlapiska zatrolené.
Hlavně ať se malá brzy uzdraví – držím palečky.
Wolfiku, úplně Tě chápu, tuším, že je na čase, abys s tím svým mužským pořádně “zatřásla“. Teď asi není vhodný okamžik, protože prožíváš silné emoce, spíš mám na mysli až to odezní, promluvit si v klidu o bezpečí dětí, máte tak maličká prťátka – to musí být dospělý člověk opatrný. A i když je opatrný a dává pozor, i tak se může něco stát… Verunce přeji rychlé a bezbolestné uzdravení do úplného zhojení (myslím, že by nemuselo být nic poznat)
a Tobě pevné nervy. 🙂
určitě to neni prijemne, ja bych ho pretrhla jako hada. (myslim sveho) Drzim palce a rychle uzdraveni.
Ahoj kamarádky,
tak se po menší odmlce zase hlásím a né zrovna s radostnou zprávou. Ale potřebuju si trošku ulevit…
Nevím, jak je to možné, ale zatím se všechny úrazy našich dětí staly v době, kdy je hlídal manžel. A bohužel se nepoučí :-(.
Když byl Páťovi asi rok, polil se kafem, tenkrát ho nechal manžel stát na kraji stolu a Páťa to na sebe převrhnul. Naštěstí v něm měl nalité mléko, takže to sice Páťu pálilo, ale neopařilo ho to. Stačilo ledovat a bylo to OK. Když mu byl asi rok a půl, tak si rozbil hlavu o stolek v obýváku. Přesto se manžel nepoučil a dnes zase nehoda :-(.
Šla jsem si umýt hlavu a manžel seděl v obýváku (u počítače!), Verunku na klíně a před sebou opět to pitomé kafe!!! Tak se mu podařilo ho převrhnout na sebe, ale bohužel to lízlo i Verunku (levou nožičku, bérec a nárt)! Okamžitě jsme ji posadili do umyvadla a ledovali a ledovali, přesto jí vyskočily dva puchýře a nožičku měla úplně rudou. Jak řvala, to snad ani nemusím popisovat, do toho řval Páťa, protože se šíleně lekl (byl u toho). Takže jsme se pro jistotu sebrali a jeli na chirurgii. Podle dr. to naštěstí nezasáhlo do hloubky, že i ty puchýřky jsou jen povrchové, tak jí je strhli, nožičku ošetřili, zavázali a zítra na kontrolu. Že si teda myslí, že už jí to zítra sundají, ale že to stejně musí vidět lékař. Ani na hospitalizaci to prý nebylo a prý si myslí, že ani nebude mít jizvičky, tak budeme doufat, že se přes noc nic nezvrtne! Držte nám pěstičky, prosím!!!!
Na druhou stranu si říkám, že je klika, že to dopadlo “jen“ takhle. Při představě, že by měl manžel malou na druhém koleni a opařil jí hlavu, no to bych asi nepřežila! Přesto se ten můj chlap nepoučí a nepoučí :-(.
Teď už obě děti spinkají.