Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Psychoteror tchýně!co dělat?
Dobrý večer,potřebuji pomoc..jsem s partnerem 3 roky oficiálně před jeho rodinou,ale ve skutečnosti jsme spolu 4 roky..máme 2 měsíčního syna..jeho matka je ovšem psycho terorista..než se malý narodil,tak na mě házela špínu,že jsem schválně otěhotněla(mimi nebylo plánované),že se partner stráááášně změnil od té doby co je se mnou,že takový nebýval(jezdil k ní každou neděli na oběd a od té doby co je se mnou se ta frekvence zvolnila na 1x za 14 dní a déle) atd. ..ale mě to nikdy do očí neřekla!Pak začala nakupovat oblečky na malého a chovala se jako že je vše v pořádku..a teď už to opět začíná..opět nás nutí jezdit k ní na neděli a když řekneme že ne,tak nás(hlavně partnera) vydírá jeho babičkou a dědou..neustále se mezi nás montuje a denně i několikrát partnerovi volá a má opravdu dosti hloupé nápady a dotazy..stále se snaží nás organizovat(dokonce si o mě zjišťovala nějaké informace!!!)..a poslední věc ,kterou vymyslela je ta,že budu partnerovi zakazovat k nim jezdit a vymýšlet různý výlety jen aby jsme tam nemuseli a oni nemohli vídat malýho..zkrátka nechápe,že máme svůj život a ona svoji rodinu,kde má 14i letou dceru..všude vykládá jak je náš malej její a že je celej po ní..vymýšlí neustále různý katastrofický scénáře a já se snažila partnerovi vysvětlit,že to dělá proto aby pak mohla říct „já to říkala“ ..já už nevím kudy kam..partner ji někdy urputně brání,ale někdy se s ní třeba na základě jejích denních telefonátů a nesmyslných dedukcí a otázek nebaví i týden..a ona se pak ozve a úplně se chová jako že nic..a většinou zavolá s tím že něco koupila malému nebo že v neděli bude dělat děda svíčkovou…co mám dělat?Když se snažím s partnerem promluvit,že jsme samostatní a že mě nebaví se nechávat terorizovat tak se jen naštve a nechce komunikovat na téma jeho matka a psycho teror(pouze v případě že ho naštve) ..a já jsem zní vyčerpaná..proč si nárokuje moje-naše dítě a jak na ní aby mě nechala na pokoji a vlastně aby nechala na pokoji nás tři??Děkuji za odpověď..Lucie
tak teď jste mě pěkně rozhodily…
Já taky mám klíče od bytu.
No popořádku.Mám byt,před pěti roky jsem se z části odstěhovala k příteli a dítka ponechala jejich osudu.
Dcera v jednom pokoji přes 2 roky s přítelem,syn v druhém.Já se opravdu snažím /jak jsem už psala/jim do toho nekecat,ale z mého pohledu bych řekla,že se mě to docela daří.
A teď po přečtení začínám mít pochybnosti.Vždyť jim možná taky vadí,že k nim můžu kdykoliv vpadnout,můžou mít pocit,že jsou stále pod mým dohledem.
Je pravda,že svůj přepad většinou ohlásím předem,ale taky se několikrát stalo,že jsem tam vpadla neohlášená,ale to vždycky dole zazvoním než vyběhnu do druhýho poschodí.
Zatím jsem se teda nesetkala s nějakým ksichtěním s výrazem:bóže,už je zas tady:)))
No mám o čem přemýšlet,asi bude lepší nadhodit večer toto téma.
Však se brzo dočkají a budou mě mít tak 300km dál:)))
Cori..tady je to složitější..ona na něj přepsala byt a tím ho i vydírala..že má strach,že pokud to na něj přepíše on se na ni vykašle a nebude vídat malého atd.. ale ono to tak skutečně mohlo dopadnout..díky jejímu věčnému vydírání…takže když byt přepsala(mimochodem má stále klíče a k navrácení se nemá a to prohlásila,že si je nechá,jelikož když budou v našem městě a bude se jí chtít na wc tak si u nás odskočí a pokud bude mít těžký tašky s nákupem tak si je tady odloží a případně počká než jí něco pojede!!!) ..tak se jí partner musí podle ní odvděčovat a dělat co si ona zamane…kdybych měla vylíčit celý příběh jejího chování,pak by jste teprve koulela očima jaká je to neuvěřitelná žena,manželka,matka a babička….
Leni děkuji!!!!Tohle mě vážně nenapadlo,jít na ni takhle..panečku…to bude koukat..a jak říkáš,nejen ona…potíž je teď v tom,že ta dcera má chřipku(takže návštěva nehrozí) a ona chtěla k nám za malým..a jelikož bydlí 6 km od našeho města,musela by tady pobýt než by jí něco jelo nebo partner skončil v práci a odvezl…a to se mi moc nechce,ona je takový ten šmějdivý typ..kde co máte a proč to tak máte atd. …každopádně ,zkusím to na ni a jsem zvědavá..ale co od vás tak čtu,vy jste některé „normální“ babičky s normálními názory(těžko vyvoláváte debaty o různých katastrofách jako je ztráta zaměstnání,upadnutí malého,upuštění z rukou a podobně..)..v jejím případě jsem ještě nepoznala kompromis..tak uvidím no…
Příšerná tchyně 🙁 Tvůj partner by měl především stát na tvé straně a nechápu, proč se razantně proti své matce nepostaví 🙁
Lenka to vystihla perfektně:)
A nebo zkus léčbu šokem. Naplánuj návštěvu tchýně, ohlas vás u ní, (zpevni nervy), a vyražte. S tím, že pochválíš oběd, zákusek -to je jedno. Předvedeš malého, nabídneš pochování, pohlídání, než si odskočíš na WC. A za 2-3 hodiny můžeš jet domů s tím, že malý je na dlouhé cestování mimo domov ještě malý a že přijedete zase příště.
Zkus to tam vydržet, stoupneš i v očích partnera, že jsi ochotná hledat cestu k rodinnému klidu, protože ať chceš nebo ne, je to jeho matka. A jednou budeš matka svého syna, který ti přivede domů taky nějakou tu dívku, která ti ho odvede.
Tvoje tchýně je teď asi v pozici, kdy syn má svou rodinu a dcera se začíná osamostatňovat a tak je to možná její boj s tím, že už ji nikdo nebude potřebovat. Jak píše třeba Hanna25.
Jsem sama babička a vím, že narození vnoučka je nádhera. Neumím si představit, že bych se dožila toho, že by mi ho nechtěli ukázat delší dobu. Po týdnu mám už „absťák“. Ale na návštěvě se vždy dohodnu s dcerou. A když nemají čas (chuť), tak prostě nejedeme.
Držím pěsti.
Lenka
Zuzi,právě ,že manžela má..je to tatínek té 14i leté dcery..tatínek mého partnera se tragicky zabil v autě,ale to už stejně byli rozvedení a ona znovu vdaná…a my právě chtěli odjet víc jak 100km odtud,jenže ve chvíli kdy drahý vyhrál výběrové řízení na vysoký post v Praze,já zjistil,že čekáme miminko..takže tím to padlo,protože z jednoho platu,půlroční mateřské a po té s rodičovským příspěvkem bychom těžko v Praze žili..máme totiž ještě dva psy.. o to víc je mi proti srsti,že se nestará o svoji dceru a manžela,ale cpe se do nás… :((( Lu.
Zuzi,právě ,že manžela má..je to tatínek té 14i leté dcery..tatínek mého partnera se tragicky zabil v autě,ale to už stejně byli rozvedení a ona znovu vdaná…a my právě chtěli odjet víc jak 100km odtud,jenže ve chvíli kdy drahý vyhrál výběrové řízení na vysoký post v Praze,já zjistil,že čekáme miminko..takže tím to padlo,protože z jednoho platu,půlroční mateřské a po té s rodičovským příspěvkem bychom těžko v Praze žili..máme totiž ještě dva psy.. o to víc je mi proti srsti,že se nestará o svoji dceru a manžela,ale cpe se do nás… :((( Lu.
Luci a má ona parnera?jestli ne tak jí nějakého najděte ať má zase na koho směřovat péči:-))
A ještě krajní řešení…není nad to,když tchýně bydlí minimálně 100 km od vás:-))
Ahojky!!!Moc vám všem děkuji za reakce!Moc si jich vážím,protože je mi jasné,že nejsem sama kdo má tchýni na zabití..a rozhodně svého drahého nehodlám tlačit někam buď já nebo matinka..to dělá ona a zatím to vypadá,že svým vydíráním vyhrává..a mě to dost mrzí..ten zlom v jejím chování začal asi po půl roce kdy už o mě věděla a když zjistila,že jsme spolu mnohem déle..to asi najednou pochopila,že syn to myslí vážně a že hold ona jak říkáte už bude nepotřebná…taky se zasekla ve 20.století,já to dělala tak a tak..a dej mu najíst má ještě hlad..takhle jsem to vůbec nedělala…a když jí řeknu „no já si to taky dělám po svým“ a ona na mě zaútočí,že moji maminku jistě poslouchám,tak jí na to odpovím,že se mýlí,že já mám svoji hlavu..že si rady poslechnu,ale dál si to budu dělat podle toho jak to vyhovuje mě..tohle ona nepochopí..protože když odtamtud odjedeme tak už volá partnerovi a opakuje ty bláboly,který se mi snažila natlačit do hlavy..nejvíc mě na tom mrzí právě to,že přede mnou se chová jako světice a pak partnerovi vypisuje a vyvolává kdo ví co nemám za lubem strašnýho atd… a on to musí poslouchat..když se mě zastal tak to byl oheň na střeše a opravdu se s ním tentokrát nebavila ona,jelikož si dovolil jí odporovat a bránit jinou ženu-ženu se kterou žije..to byl malý ještě v bříšku…no každopádně vyzkouším všechno,chci mít klid v rodině a ona mi ten klid nevezme..(jednou pronesla,že by byla nerada kdyby jsme se rozešli kvůli ní-mě málem ranilo…tohle normální matka přeci neřekne) …tak ještě jednou díky..a uvidíme co bude dál,rozhodně to bude běh na dloooouhou trať …papa Lucie