Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Psychoteror tchýně!co dělat?
Dobrý večer,potřebuji pomoc..jsem s partnerem 3 roky oficiálně před jeho rodinou,ale ve skutečnosti jsme spolu 4 roky..máme 2 měsíčního syna..jeho matka je ovšem psycho terorista..než se malý narodil,tak na mě házela špínu,že jsem schválně otěhotněla(mimi nebylo plánované),že se partner stráááášně změnil od té doby co je se mnou,že takový nebýval(jezdil k ní každou neděli na oběd a od té doby co je se mnou se ta frekvence zvolnila na 1x za 14 dní a déle) atd. ..ale mě to nikdy do očí neřekla!Pak začala nakupovat oblečky na malého a chovala se jako že je vše v pořádku..a teď už to opět začíná..opět nás nutí jezdit k ní na neděli a když řekneme že ne,tak nás(hlavně partnera) vydírá jeho babičkou a dědou..neustále se mezi nás montuje a denně i několikrát partnerovi volá a má opravdu dosti hloupé nápady a dotazy..stále se snaží nás organizovat(dokonce si o mě zjišťovala nějaké informace!!!)..a poslední věc ,kterou vymyslela je ta,že budu partnerovi zakazovat k nim jezdit a vymýšlet různý výlety jen aby jsme tam nemuseli a oni nemohli vídat malýho..zkrátka nechápe,že máme svůj život a ona svoji rodinu,kde má 14i letou dceru..všude vykládá jak je náš malej její a že je celej po ní..vymýšlí neustále různý katastrofický scénáře a já se snažila partnerovi vysvětlit,že to dělá proto aby pak mohla říct „já to říkala“ ..já už nevím kudy kam..partner ji někdy urputně brání,ale někdy se s ní třeba na základě jejích denních telefonátů a nesmyslných dedukcí a otázek nebaví i týden..a ona se pak ozve a úplně se chová jako že nic..a většinou zavolá s tím že něco koupila malému nebo že v neděli bude dělat děda svíčkovou…co mám dělat?Když se snažím s partnerem promluvit,že jsme samostatní a že mě nebaví se nechávat terorizovat tak se jen naštve a nechce komunikovat na téma jeho matka a psycho teror(pouze v případě že ho naštve) ..a já jsem zní vyčerpaná..proč si nárokuje moje-naše dítě a jak na ní aby mě nechala na pokoji a vlastně aby nechala na pokoji nás tři??Děkuji za odpověď..Lucie
Lucko, nevšímejte si jí:)
Jak psala Lussy, vypustte všechno, co řekne jedním uchem ven nebo se z těch jejich řečí zblázníte:)
Já s tchýni bydlím, je to taky taková baba jaga, začátky byly katastrofické, ona všechno nejlíp umí, nejlíp vaří, nejlíp pere, já byla šmudla, hnusy jsem vařila, špatně obdělávala zahrádku, špatně zašívala knoflíky a o výchově dcery ani nemluvím, to jsem byla podle ní krkavec:)
Několikrát jsme se pohádali do krve, manžel se mě zastává, protože ví, jaká jeho matinka je, prostě jsem jí řekla svůj názor na věc a opakoval jí pořád dokola, že jsem dospělá a mamča od rodiny, tak nevím, co se mnou jedná, jak s frackem:)
Tchýně mají tendenci snachy převychovat k obrazu svému, ale nedala jsem se:)
Ted?? Rozumíme si, i když má pitomé řeči, poslechnu si jí, ale za rohem si ulevím a myslím si svoje:)
Její názory jsou stupidní a poznamenané devatenáctým stoletím……..
Když jsme si vyměnili názory, byl tichý dům, ani vnučku jsem jím neukázala, proč taky, já se jí do života nemontuji, tak si musí uvědomit, že to taky nemá děllat:)
Začalo se jí strašně stýskat po malé, my bydlíme v patře, ona dole, takže jsem dokázala to, aby opravdu malou neviděla, takže vždycky doběhla s tím, že už se hádat nebudeme:)
A nyní??? Zlatá, zavolej nám tam, udělej nám to, ostříhej mě, na tu máš koláček, ty jsi hodná, že jsi mi vytřela:)
Začala být strašně lenivá, ale neřeším, radši si to udělám sama, než abych se dívala na ten nepořádek a je klid:)
Hlavu vzhůru a nezoufej, myslím si, že jsem na tom byla hůř a jestli si myslíš, že né, tak ti půjčím svoji tchýni a já si vezmu do párady tvou:)
DRŽÍM PALCE, AT JE TO JEN A JEN LEPŠÍ:)
Lucko,
u nás to bylo hodně podobné. Nakonec jsem skončila u psycholožky, protože jsem se bála, že náš vztah nevydrží.
Ve zkratce její rady:
NIKDY jeho matku nepomlouvejte před synem – ona je jeho matka a on jí podvědomě chrání. Takže se jí zastane a vy se doma pohádáte, že nemyslí na tebe a miminko
snažte se trávit s tchýní co nejméně času – např. ať tam jede manžel s mimčem sám, nebo když ona přijede k vám, jděte nakoupit, uklidit kolem domu, vyvenči psa.
Všechno co tchýně řekne, okamžitě vypouštějte druhým uchem ven a neberte si to k srdci.
Já se snažím tím řídít, i když zrovna dneska je u nás dusno, protože jsme se kvůli tchýni příšerně pohádali,ale jinak už jsem jí celkem rozdýchala.
Protože kdybych si měla brát vážně všechny její řeči, tak jsem skončila rozvedená a v blázinci.
Držím palce, je to boj 🙁
jo Lucko to máš těžké.Každá máma snáší jinak,když to její mrně začne žít svůj život.Sama Ti můžu říct,že se ještě dneska potýkám s pocity kdy vím,že mají svůj život a přiznám se,že semtam i ujedu a kecám jim do toho.Snažím se co nejmíň,ale stane se.
A vidím to i u tchýně a její postoj k jejímu mladšímu synovi.Má tříletou holčičku a mladá je z ní několikrát lidově řečeno na prášky.
Ono se s tím těžko vyrovnává,pořád svý děti bereš jako malé,nezkušené a teď mooc záleží jak se z tou změnou každá máma vyrovná.Některá má pocit,že už pro ní všechno zkončilo a je najednou nepotřebná a tím,že se montuje mladým do života vlastně prodlužuje to,že najednou je jejich prcek již samostatný.
Je jen divné,že se neupnula na svou dceru 14ti letou.
Hlavně nechtěj,aby se ten tvůj musel rozhodovat mezi matkou a vámi.Vůbec mu nezávidím.Zkus se vžít do jeho situace,prohoď si to jak by bylo tobě,kdyby to bylo obráceně a ty na jeho místě.
Zkus si s tchýni promluvit bez emocí,vychytnout tu fajn náladu,žádné ironické poznámky,žádnou hysterii.
Je to těžký,ale pro klid v rodě budeš muset něco překousnout.Jestly je matka rozumná pochopí o co Ti jde a snad potom co si promluvíte mezi Vámi děvčaty se to zpraví,přála bych ti to,to mi věř.
Dobrý večer,potřebuji pomoc..jsem s partnerem 3 roky oficiálně před jeho rodinou,ale ve skutečnosti jsme spolu 4 roky..máme 2 měsíčního syna..jeho matka je ovšem psycho terorista..než se malý narodil,tak na mě házela špínu,že jsem schválně otěhotněla(mimi nebylo plánované),že se partner stráááášně změnil od té doby co je se mnou,že takový nebýval(jezdil k ní každou neděli na oběd a od té doby co je se mnou se ta frekvence zvolnila na 1x za 14 dní a déle) atd. ..ale mě to nikdy do očí neřekla!Pak začala nakupovat oblečky na malého a chovala se jako že je vše v pořádku..a teď už to opět začíná..opět nás nutí jezdit k ní na neděli a když řekneme že ne,tak nás(hlavně partnera) vydírá jeho babičkou a dědou..neustále se mezi nás montuje a denně i několikrát partnerovi volá a má opravdu dosti hloupé nápady a dotazy..stále se snaží nás organizovat(dokonce si o mě zjišťovala nějaké informace!!!)..a poslední věc ,kterou vymyslela je ta,že budu partnerovi zakazovat k nim jezdit a vymýšlet různý výlety jen aby jsme tam nemuseli a oni nemohli vídat malýho..zkrátka nechápe,že máme svůj život a ona svoji rodinu,kde má 14i letou dceru..všude vykládá jak je náš malej její a že je celej po ní..vymýšlí neustále různý katastrofický scénáře a já se snažila partnerovi vysvětlit,že to dělá proto aby pak mohla říct „já to říkala“ ..já už nevím kudy kam..partner ji někdy urputně brání,ale někdy se s ní třeba na základě jejích denních telefonátů a nesmyslných dedukcí a otázek nebaví i týden..a ona se pak ozve a úplně se chová jako že nic..a většinou zavolá s tím že něco koupila malému nebo že v neděli bude dělat děda svíčkovou…co mám dělat?Když se snažím s partnerem promluvit,že jsme samostatní a že mě nebaví se nechávat terorizovat tak se jen naštve a nechce komunikovat na téma jeho matka a psycho teror(pouze v případě že ho naštve) ..a já jsem zní vyčerpaná..proč si nárokuje moje-naše dítě a jak na ní aby mě nechala na pokoji a vlastně aby nechala na pokoji nás tři??Děkuji za odpověď..Lucie