Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Psychoteror tchýně!co dělat?
Dobrý večer,potřebuji pomoc..jsem s partnerem 3 roky oficiálně před jeho rodinou,ale ve skutečnosti jsme spolu 4 roky..máme 2 měsíčního syna..jeho matka je ovšem psycho terorista..než se malý narodil,tak na mě házela špínu,že jsem schválně otěhotněla(mimi nebylo plánované),že se partner stráááášně změnil od té doby co je se mnou,že takový nebýval(jezdil k ní každou neděli na oběd a od té doby co je se mnou se ta frekvence zvolnila na 1x za 14 dní a déle) atd. ..ale mě to nikdy do očí neřekla!Pak začala nakupovat oblečky na malého a chovala se jako že je vše v pořádku..a teď už to opět začíná..opět nás nutí jezdit k ní na neděli a když řekneme že ne,tak nás(hlavně partnera) vydírá jeho babičkou a dědou..neustále se mezi nás montuje a denně i několikrát partnerovi volá a má opravdu dosti hloupé nápady a dotazy..stále se snaží nás organizovat(dokonce si o mě zjišťovala nějaké informace!!!)..a poslední věc ,kterou vymyslela je ta,že budu partnerovi zakazovat k nim jezdit a vymýšlet různý výlety jen aby jsme tam nemuseli a oni nemohli vídat malýho..zkrátka nechápe,že máme svůj život a ona svoji rodinu,kde má 14i letou dceru..všude vykládá jak je náš malej její a že je celej po ní..vymýšlí neustále různý katastrofický scénáře a já se snažila partnerovi vysvětlit,že to dělá proto aby pak mohla říct „já to říkala“ ..já už nevím kudy kam..partner ji někdy urputně brání,ale někdy se s ní třeba na základě jejích denních telefonátů a nesmyslných dedukcí a otázek nebaví i týden..a ona se pak ozve a úplně se chová jako že nic..a většinou zavolá s tím že něco koupila malému nebo že v neděli bude dělat děda svíčkovou…co mám dělat?Když se snažím s partnerem promluvit,že jsme samostatní a že mě nebaví se nechávat terorizovat tak se jen naštve a nechce komunikovat na téma jeho matka a psycho teror(pouze v případě že ho naštve) ..a já jsem zní vyčerpaná..proč si nárokuje moje-naše dítě a jak na ní aby mě nechala na pokoji a vlastně aby nechala na pokoji nás tři??Děkuji za odpověď..Lucie
CORI,my se právě nastěhovali do toho bytu co dostal drahý..je to tak 3 týdny víš..a máme na plánu stěhování pryč odtud až budou malýmu tak 3-4 roky ..a asi HANI? po pravdě víc si beru z vašich příspěvků a rad než z toho co mi odpověděla paní Martina..ono je totiž mít strach něco jiného než posedlost..váš manžel se bál natolik,že si to neužíval dokud byl vnouček maličkatý..jak začal capkat už se mu svým způsobem ulevilo..ona vychovala 2 děti a přesto není schopná chovat se jako žena jenže je vychovala,ale jako naprostá pipina co vidí poprvé miminko..kdyby její dceři nebylo 14 let tak bych si řekla,už je to dávno,ale ne není..jak to že moje mamka ja je naprosto normální a nikam se nám necpe a nevtírá??Ono totiž to co se děje je pokračování toho co bývalo..možná se vám zdá,že na ni jen plivu,ale ona se chová právě tak,že nic jiného dělat nemůžu.. třeba se někdy uklidní,ale mě nebude žádná baba ponižovat a do všeho mi remcat jen proto,že údajně asi má strach..a budu se opakovat,kdyby jste ji poznaly věřte,že ať jsou vaše tchýně jakékoliv-tahle by je strčila do kapsy a vás do blázince..trvá to 2 a půl roku a moje pokusy o nějaký kompromis či pohovor ona bojkotovala a já už nemám sílu se o něco snažit,když ona toho jen využívá proti mě..
Ještě jednou vstupuji do debaty.
Lucko, tak abys přeedešla její návštěvě, tak jí třeba zavolej, zeptej se na zdraví malé švagrové a mezi řečí nadhoď, že teď to všude řádí, a proto chráníte malého před možnou nákazou jak to jen jde. Nechodíte mezi lidi, nezvete návštěvy, dokud to trochu nepomine. Třeba z toho pochopí, že fakt není vhodná doba na návštěvy.
No, a že až se švagrová uzdraví, tak že se nahlásíte na návštěvu, aby si mohli zas malého trochu užít.
Víš, to je taková prorodinná diplomacie. Stejná jako u manželů, když se ti třeba v hlavě vylíhne nápad, ale musíš ho prezentovat tak, jako kdyby to byl nápad muže. To oni mají rádi. Mojí mamce je už skoro 80, ale i ona to o svém životě tvrdila.
To, že jsme i normální babičky a nemáme katastrofické scénaře neplatí tak doslova. Jenom to třeba nedáváme hlasitě najevo, že máme o ně strach. U nás to bylo naopak. Můj manžel měl o vnuka takový strach,že si tu jeho přítomnost u nás ani pořádně nevychutnával. Aby mu při chování neklinkla hlavička, aby mu při oblíkání dcera nevykloubila ručičku atd. Když začal dělat první krůčky, tak aby se neuhodil, neupadl, něco nespolkl. Já mám o něho taky strach, ale držím projevy v sobě, on ne. Kdybychom to dělali oba, tak mladí k nám asi taky nebudou chtít jezdit. Ale teď se ten náš lupínek už pohybuje pěkně sám a vše se zklidnilo. Už jsme ho i hlídali přes noc a všechno v pohodě. Teď teprve si to i děda začíná užívat.
Je to všechno dáno tím, že my dědové a babičky máme už máme životní zkušenosti se svými ( i cizími) dětmi a ty zkušenosti vy teprve získáváte a my vám je nemůžeme předat. Vy je musíte prožít. A možná si na tuto diskuzi vzpomenete za 20-30 let, kdy sami budete prarodiči. To se ten koloběh zas uzavře a bát se o vnoučata budete vy.
Nás bylo doma 5 dětí. A když se začala rodit vnoučata (celekm 12), tak mi moje matka řekla: o vás jsme se báli, ale o ně se bojíme 100x víc. Taky jsem jí nevěřila, jak se může člověk bát o dítě víc a míň. Dítě jako dítě. ALe ono to není jenom o dětech, ale o dětech a vnoučatech. Dokud je nebudete mít, nepochopíte. Tak zkuste aspoň tolerovat, nás prarodiče.
Lenka
Luci a co odstěhovat se? Není to možné? Máš to holka těžký
Tak to teda nevím..narušená určitě je a ne málo..klíče takový osobě nechat by byla sebevražda a riskovali by jsme ,že nám tam vleze v nejméně vhodnou chvíli a v jejím případě jsou nejméně vhodné všechny okamžiky jejího vstupu do našeho soukromí..včera jsem si ještě pohrávala s myšlenkou,že jí zavolám a ohlásím návštěvu i s malým na příští týden..ale tak jak jsem se rychle nadchla,tak jsem rychle zase vychladla..novinka jako hrom: drbe mě jak bych jí zakazovala vídat malýho a podobný slinty a nesmyslný dedukce a včera byla v našem městě a můrovala na mém příteli,že chce vnoučka vidět,ten jí řekl ať se domluví se mnou,že on je v práci a ona na to konto prohlásila,že ne,že jí k němu nepustím,až bude doma i můj přítel.. ..No takže já už z ní vážně nemůžu,kde na to ta baba přišla??Já se pořád snažím,aby byla pohoda(už kvůli sobě a příteli,jelikož by to všechno chudák odnesl) a ona klidně mele takový kraviny a s klidem je o mě roznáší..kdyby to alespoň z miniaturní části byla pravda a já jí někdy řekla,že má smůlu,že malýho vídat nebude,ale to se jí rodí v hlavě a pak vymýšlí tohle to.. Takže se asi bojí být jen se mnou,páč bych jí mohla nakopat do zadku nebo nevím co to má být..nicméně malá pravda o příteli asi bude ta,že je to jeho matka a tak ji bude sem tam podvědomě bránit..ale v tomto stojí při mě a řekl jí asi milionkrát ať se probere a přestane vymýšlet tyhle báchorky.. No a pak,že není nemocná..je nemocná..takhle z vyprávění to tak třeba nevyzní,ale kdyby ji paní doktorka měla mít v rodině,pak by sama hledala pomoc! :((((
Já bych tedy rozhodně nechtěla, aby tchyně měla klíče od bytu, byť by jsme měly vztah jakýkoliv. V tomto názoru mě paní Martina překvapila 🙁
Luci, z musu bych nikam nejezdila. Je mi tě líto, musíš to mít těžké. Jak napsala Lussy, je to baba 🙁
Dobrý den, no už se tu vytvořila docela zajímavá debata. Je to asi hodně časté téma. Nemám s touto situací osobní zkušenost. Takže vám mohu jen napsat, jak to na mě působí. Tchyni nepředěláte – takže se s tím musíte vypořádat u vás – stanovit hranice. Podle toho co píšete, vaše tchyně není zrovna duševně nemocná, ale bude se nejspíš jednat o „určitým způsobem narušenou a nevyzrálou“ osobnost. Berte v potaz to, že přítel v „tomto“ vyrostl a přijde mu spoustu věcí nejspíš normální. Jen něco ho už naštve a vykolejí. Teprve v průběhu života zjišťujeme, že to, co nám „dělali“ rodiče (jak nás vychovávali) třeba nebylo zrovna „to pravé“. Hlavní a stěžejní je to, abyste na to měli s partnerem stejný názor. Pokud to tak zatím není, budete si muset o některých věcech s partnerem nejdříve promluvit. Asi by mu mělo záležet na tom, jak se cítíte a co vám jeho matka „dělá“. Může k ní být ale vnitřně ještě hodně vázaný a není schopen se naprosto distancovat a vyřešit to pro spokojenost váš tří. Možná stále myslí na svoji matku, na to, aby jí neublížil a vyhýbá se jakémukoli pocitu viny, který by měl, kdyby udělal něco s čím ona nebude souhlasit a co jí nebude po chuti. Celý život ho to takto „učila“. Cítím tady spíše problém u vašeho partnera. Odstěhování se do daleka vám může pomoct, ale je to jen „náhradní“ řešení. Co se týče těch klíčů od bytu, tady mi připadá, že není nic špatného když je tchyně má, ale nemůže je mít asi každá :-). Tam, kde je tchyně podobného charakteru jako ta vaše, bych klíče nenechávala. Ale zase to řešení a učinění nějakých kroků je spíše na vašem partnerovi. Je to jeho matka. Vy jí ale můžete dát jasně najevo, že určité chování k vám se vám nelíbí a nehodláte je dále snášet a také jí říct, co bude následovat při nedodržení. Je to jako s dítětem. Bohužel nezralé osobnosti se jako děti chovají, chybí jim schopnost dospělého pohledu na věc. Je třeba se k nim tedy i tak chovat. Vše říct jasně, zřetelně, nehrát si na žádné náznaky. A hlavně zkuste podpořit přítele, aby se mohl ze závislosti (citové) na své matce dostat. Přeji vám hodně sil a trpělivosti!
Luci,
jak to tu tak čtu, tak bych hned jak to půjde odstěhovala do vlastního bytu. Abyst babičce ukázali, že na ní nejste tolik závislí a její byt nepotřebujete.
Jinak moje tchýně si poprvé malou chovala ještě na předporodním sále (dělá totiž v nemocnici a odskočila si na porodnici ze svého oddělení) a tím mě teda absolutně dostala, mě ještě šili a ona drží v ruce malou, která je ještě od krve. A ještě má řeči o tom, že ona když chovala poprvé svého synovce ,tak jí spadl na dlažbu,ale nic moc se mu nestalo, vždyť ho přece znám a je v pohodě (to jo, asi jako ona).
Prostě přeju pevné nervy, a ty klíče bych vyměnila,ať se baba vztekne!!!
no to máš teda „veselo“a bože mě chraň,abych taky jednou takhle neskončila,až se přestěhujem.
I když zatím s matkou svýho přítele vycházím,jenže to je tak nejdýl na 14dní o dovolený.
A podle řečí švagrový má taky takový úlety,jenže ta jí hned odkázala do mezí,což já na to povahu nemám.Taky jsem starší,takže už to i jinak beru.
Chce to pevné nervy…
A u sebe doufám,že nebudu ta“ příjemná“ tchýně z vtipů,ale kdo ví:))))
HANI,pokud máte klíče a neřekla jste jim to co ona nám a když nám tady řádili dělníci a předělávali celý byt a my se s přítelem shodli,že pak zámek vyměníme..hned to vztáhla na sebe,aby nám sem jako nelezla atd…což jen svědčí o tom,že s tím lozením sem počítá..(nehledě na to,že než jsme se sem nastěhovali a byli tu ti dělníci,tak ona je sem chodila kontrolovat a vyprávět jak ten byt dala synovi atd…a dělníci na ni koukali co tam jako leze že jim po tom nic není…jeden ji dokonce už asi po týdnu denního prudění slušně vyprovodil z bytu)..a pak přišla ta odpověď oznamovacího tónu,že si sem vlastně poleze kdykoliv se jí zamane..a já se ptám proč??copak my jí taky lezeme kontrolovat?Nemám nic proti slušným babičkám,které mají klíče od bytu mladých..ale s tím,že je nepoužívají..na co?Pouze v případě dovolené,sychrovka že..co kdyby náhodou hořelo?!Ona všechno hraje na tu stranu,aby v synových očích byla hvězda a nejlepší matinka na světě a jeho skoro žena-tedy já jsem byla ta zlá mrcha,co jí křivdí chudince a málem jí ani nedovolí vídat vnoučka..což je blbost,protože ať je jaká je to jeho babička,ale tím ona pro mě končí..ani nerespektuje,když jsme u nich a já jí říkám ať malýho nezakrývá duchnou,že mu je příjemně pod dekou a kolem je teplo..ona brblá a jen odejdu už ho zase zakryje! ..a CORI ,no omotala..možná to tak vypadá,ale mě teda ne..já ji prokoukla,že to má všechno pěkně vypočítaný a nejradši by byla kdyby nás měla pod odhledem 24hodin denně ..to by byla ve svém živlu…a my k nim právě jezdíme,ale jde o to že MUSÍME..když se nám nechce tak začne vytelefonovávat,že se stýská dědovi po malým…a že se na nás děda těšil..ale ona si prostě v týdnu řekne sama pro sebe že přijedeme a pak v sobotu večer volá tak zítra přijedete jo! a to se stalo pokaždý..snad jen 2x jsme tam jeli sami že jsme chtěli…no je to šílený…
Luci, jsem sama zvědavá, co ti poradí odborník, od nás si můžeš přečíst jen postřehy, atd..:-)
Matka si tvého přítele a potažmo i tvou rodinu pěkně mazaně omotala kolem prstu. To je jako ze špatného filmu :-(( Klíč od bytu, odložit si těžké tašky..ona si hledá pořád nějaké záminky. Absolutně nerespektuje jak vaše soukromí, tak fakt, že syn má rodinu. Já si nemyslím, že je to složité, jen by musel tvůj přítel určit matce nějaké hranice, pravidla…toto se kecá viď?
Lucko, jestli je babička šmejdivý typ, tak se snažte co nejvíce jezdit k nim, aby nejezdila ona k vám. Podle mě narušeného člověka nepředěláš…možná se jen odstěhovat 🙁