Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Slovníček dětí
Vím, že už to tu několikrát bylo, ale Natálka zrovna začíná mluvit, takže je to pro aktuální :o).
Schválně – malý kvíz:
Víte co to je
1) ZÍZA:
– a) legrace
– b) klouzačka
– c) zima
2) ŠUŠKA:
– a) šiška
– b) šlupka
– c) mluvit potichu
Jinak je u nás zajímavé i Natálčino pojmenování malých kamarádů:
-bratranec Tedík = Kiky
-kamarádka Adélka = Giga
– kamarád Pavlík = Pp
A nejkrásnější věta, kterou zatím Natálka řekla?
„Mám dáda mámu“ – určitě to všechny znáte a znáte i ten pocit, kdy se vám z toho chce brečet a smát a nejradši byste to svoje drobňátko upusinkovali!!!
🙂 Náš pes Nero byl pro Davídka dlouhou dobu Nio (což bylo i jméno hlavní postavy z kultovního Matrixu… 🙂
Majulko, naše Eliška (2,5) říká staršímu Martínkovi “Nek“ nebo “Kluk“…a na sousedovic psa – Betinu, volá Netino! Bráchy pes Viky je pro změnu Miky…
Je hezké jak někdy ty výrazy tak zdomácní, že je začnou používat i ostatní. Když se nám narodil první syn,tak neteři bylo 1,5 roku. Místo Vládík mu říkala Ájík a za chvíli jsme mu tak říkali všichni. Nebo náš nejmladší, teď je mu 1 rok, tak začíná nejstaršímu bratovi říkat Áďa(Vláďa) a prostřednímu pro změnu Áďa (Adam). Tak pak se v tom vyznejte.
Když jsme u té logičnosti slovíček – na to nezapomeneme, náš nejstarší, když mu bylo asi 18 měsíců, hrozně rád maloval a “pastelka“ říkal “pápijo“ 🙂
Hezky se to čte a člověk se nasměje! Narazila jsem na tuto dïskuzi náhodou, ale ráda přispěji. Moje starší z mladších sester prý taky přehazovala slabiky: kemílek=kelímek, limodádá=limonáda, škabety=špagety, prý jsem našim často překládala. Já jsem říkala pečice=čepice. Moje mladší z mladších sester (jsem nejstarší) zase říkala jeden čas oda=voda, osa=vosa. Nyní mám dcerku, 14 měsíců, začíná žvatlat slabiky: čepi=čepice, kuku a sápe se na stůl=chci okurku, papi=paprika, zatím nejnelogičtěji zní bájí=mandarinka. Téměř každý týden přibude “slovíčko“ a už se mnou i diskutuje: kdo tokil nadrobil pod stolem? ptám se, tatí – odpoví mi.
Zuzka
🙂 Jednou jsem malému koupila kinder vajíčko, rozbalovala jsem tu hračku, co v něm je a říkám Co to je? Tak to fakt nevím. Pak jsem to složila a vyklubala se z toho chobotnice. Říkám jé chobotnice a malý na to – chichichi NEVIM.
Malý se ptá KDE JE NEVIM?
Tak tohle jsou opravdu krásné hlášky…děti se s tím prostě nepářou.
Martínek říkal místo MOTORKA – AUTORKA…takovému tomu slisovanému křehkému chlebíku říká HAN a to pořád – je mu 5 let, už jsme tenhle výraz prostě přijali do našeho slovníku. Eliška se zrovna učí mluvit, takže těchhle komolenin je hodně, napadá mě JEBERKA – VEVERKA…
Ahojky, tak mám čerstvou perlu, byla jsem dneska se svou sestrou a říkala jsem jí o to, jak se malý se mnou „dohadoval“ o šňůrce (psala jsem o tom v poradně, že je šňůrka je podle něj šunka), tak si to sestra vyzkoušela, ukázala malému šňůrku a malý šunka, sestra šňůrka, malý šunka, dohadovali se tak pět minut, sestra řekla, že šňůrka, malý se zastavil a hrdě vyhrkl sýýýýýýýýuuuu (sýr). No koukali jsme:-))
Je někdy hezké i když se ty zkomolené výrazy použijí v jedné větě. Jako můj syn docela dlouho říkal že chce škabety s kepučem a horským okem. Víte určitě co tím myslel. On vůbec dost dlouho přehazoval slabiky ve slovech. Jako pan Havlíček byl Vahlíček, kelímek kemílek apod.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.