Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Slovníček dětí
Vím, že už to tu několikrát bylo, ale Natálka zrovna začíná mluvit, takže je to pro aktuální :o).
Schválně – malý kvíz:
Víte co to je
1) ZÍZA:
– a) legrace
– b) klouzačka
– c) zima
2) ŠUŠKA:
– a) šiška
– b) šlupka
– c) mluvit potichu
Jinak je u nás zajímavé i Natálčino pojmenování malých kamarádů:
-bratranec Tedík = Kiky
-kamarádka Adélka = Giga
– kamarád Pavlík = Pp
A nejkrásnější věta, kterou zatím Natálka řekla?
„Mám dáda mámu“ – určitě to všechny znáte a znáte i ten pocit, kdy se vám z toho chce brečet a smát a nejradši byste to svoje drobňátko upusinkovali!!!
Martasko, tu větu znám, také ji malá dost používala :-).
Pak říkala: „Taťka příjde v půl 5 na 6.“ a dneska mi oznámila: „Mami, tobě nezajímá co dělá Majda. Tobě zajímá mě, že jo?“ Nebo minule něco provedla, tak mi povídá: „Maminko, slibuješ, že už to neudělám?“
Tak naše Eli se dneska „bojela půl hodin…“ (to když vyprávěla sousedce jak jí doktorka očkovala)
Holky tak mlaá už docela mluví dobře,ale nejde nám r a ř a tak místo křupek máme čupky.Ale je to veselé ty naše dětičky jak si brebertí.:-))
Je zajímavé, jak se obohatí slovník dětí, které navštěvují kurzy angličtiny pro nejmenší. Naše dcera chodí do kurzů britské společnosti Wattsenglish Ltd. a začíná si s angličtinou opravdu hrát. Když se s ní dívám na ukázky na http://www.wattsenglish.com/wattsenglish-pro-rodice.php
hodně spontánně.
My jsme se celá rodina bavili tím, že Milda říkal mašince HÚJÍKA, starší děcka mu radila, aby postupně hláskoval MA…ŠIN…KA to odhláskoval dobře a pak mu radili: „řekni pomalu: ma-šin-ka“ a on zase:hú-jí-ka
Prostě to byla hújíka i když uměl vyslovovat celkem dobře
Tak i já si zkusím vzpomenout na pár slovíček-šimánko-pyžámko/gogička-nožička/gava-hlava/kapuka-oplatka,lopatka/ogut-jogurt/holík-rohlík/monoška-ponožka/žížátko-lízátko/píčky-penízky/kojoka-školka/medlík-knedlík/čuplík-knoflík.Tak to je slovník mých dcer když byly malé.Bylo to roztomilé,ale i těžké zjistit,co které slovíčko znamená. Michaela
Vici, nedělej si s tím hlavu, že diskuze je o něčem jiném, důležité je, že si máš kde vylít srdíčko. To víš, že si prarodiče někdy upravují realitu podle sebe. Známe to…
K větám, malý Vojta asi před rokem pomáhal svojí prababičce, chtěl zametat a koště měla babička, chtěl asi zažertovat a řekl: Dej se to koště, ty kočko jeden!
Babička z toho měla doslova záchvat, říkala, že jí tekly slzy jak hrachy.
Vici:-) no Terka by potřebovala trošku srazit hřebínek,co.
Já bych si ji vzala někdy stranou a jen tak potichu jí řekla,ať si sobě moc nemyslí,že není až taková hvězda na jakou si hraje a jestli chce aby ji lidi kolem měli rádi,tak ať se k malé Verči chová slušně a né tak povýšeně. Řekní jí,že ji máš ráda stejně jako Verunku/i kdyby ne:-)-možná to potřebuje slyšet/ a že budeš moc ráda,když se bude trošinku snažit pohrát i s Verčou…řekni,že spoléháš na to že je už velká a rozumná holka a že to jistě zvládne…tak bych to udělala já ,tak aby to bylo lehce tajemné a vyvolalo to v ní respekt:-)))
a jinak Vici..situace se nezmění:-))) tomu nevěř:-))) někdo je prostě pařez a zůstane pařezem…děti vyrostou a budou na Terku v přesile:-))) pak to bude zase jinak:-D
Ona už ho Verunka nevědomky párkrát řekla, takže myslím (doufám), že máme k R nakročeno. Manžel se svými rodiči nemá moc dobré vztahy, dalo by se říct, že to u nich koriguji víceméně já s Verčou.
Ono už jednou došlo k rozhovoru okolo naší malé, která k nim ráda chodí, ale protože už mají jednu vnučku (starší – 9 let), o kterou už není potřeba se starat, dávají jí přednost. Řeknete, taková velká holka, vždyť tam mohou být klidně obě, jenže Terka je jedináček a značně svého prvenství zneužívá, nehledě na to, že je to taková malá dospělá a hrát si s naší rošťandou nechce a neumí. Při jakémkoliv kontaktu od sebe Verču odhání (asi žárlí – to docela chápu) a pokud možno začne naschvál dělat věci, které naše cácorka ještě neumí nebo nesmí (jako že si začne něco lepit do školy, navlékat minikorálky, číst a nebo si záměrně sedne na houpajdu, aby se Verča nemohla houpat). Pak vede přemoudřelé řeči, typu: Ta je ale hyperaktivní! A taková upovídaná!…Teď si na vše nevzpomenu. Když jsme se ozvali, že mají vnučky 2, tak nám bylo řečeno, že tam naši malou dáváme jen když potřebujeme (asi 1 – 2 x za 2 měsíce) a ne když oni chtějí (trapná výmluva – nikdy sami zájem neprojevili). Toto se řešilo před půl rokem a situace se nezměnila.
Arabat, velmi se omlouvám, že si skrze tvou diskuzi řeším osobní problém se svou rodinou. Naše malá, když byla ještě opravdu maličká a učila se mluvit, také nějaká slova komolila – už si nepamatuji a moje mamča říkala, že Verča mluví Verunštinou.
Ájíku, bezva věta, je super jak ti naši miláčci ještě neumí řádně skloňovat :-D.
Vici, vážně by zasloužili… vysmívat se dítěti, že něco ještě neumí…:( Mně dost vadí, když tchán hrozně demonstruje, že malému nerozumí, i když mu rozumět docela jde – jen některá hláska ještě není dokonalá, no. 🙁 Určitě se to malá naučí, neboj se. Naši kluci se R vždycky učili na nějakém slovíčku – jogurt, traktor… většinou pak „jogurtovali“ tak dlouho, až se to povedlo… ale to přijde, neboj. Dájíkovi teď budou 4, do 3 let skoro nemluvil, a teď už zvládá R s přehledem a občas se už povede i Ř. Jinak jsem si ještě vzpomněla: když byly Martínkovi asi 2,5 roku, dívali jsme se v televizi na nějaký film pro pamětníky a tam nějaká starší paní plakala. A Marťa se zeptal: „Mami, a ploč plačela ten babiček?“ Moc se nám ta větička líbila :)))