Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Michael Jackson
Ahoj a dobrý den Vám všem,
fakt, že zemřel Michael Jackson, asi netřeba znovu opakovat, je toho plný internet i noviny. Když jsem si tu zprávu přečetla, zrychlil se mi dech a ze rtů unikl povzdech, aniž bych chtěla. V tu chvíli jsem si uvědomila, že se tento zcela vyjímečný zpěvák stal nedílnou součástí mého dospívání a útlého mládí.
Měla jsem ho ráda. Jeho písničky: od Beat It a Billie Jean přes Remember the Time a You Are Not Alone, až po Black or White nebo Stranger in Moscow jsou dle mého osobního názoru naprosto jedinečné a nenapodobitelné.
Bylo mi ho líto, když byl vláčen bulvárem kvůli operaci nosu – přitom už nikdo nenapsal, že si ho zlomil při taneční zkoušce. Léta snášel posměšky na svou kůži a nevím o tom, že by se bránil a vysvětlil, že trpí onemocněním kůže, které mu způsobuje fleky (bez pigmentu). Stejně tak se mu posmívali, jak se na sebe úzkostlivý, a zřejmě na veřejnost neprosáklo, že má genetickou chorobu plic a jediné, co ho mohlo zachránit, byla transplantace (které se bál).
Já tím nechci říct, že byl bez chyb nebo že byl neomylný, to zcela jistě ne… Určitě za svůj život udělal dost “kopanců“ a “bot“…
Chtěla jsem jen vyjádřit svůj pozitivní vztah k jeho nespornému talentu, ať už pevěckému či tanečnímu, a zároveň projevit lítost nad tím, že zemřel tak nečekaně brzy…
A co Vy? Měli/y jste nebo máte rádi jeho písničky? Poslouchali/y jste nebo posloucháte je?
Jo jo Padmé, taky mi je to líto. Málo kdy si hluboce povzdechnu nad smrtí známé osobnosti, ale v tomto případě ano. Bylo to dost nečekané. Bulvár moc nečtu a tak si po nechávám vlastní názory na dané osobnosti. MJ byl pan s velkým “P“ a tím i zůstane. Nebyla jsem nikterak jeho skalní fanynka, ale měla jsem ráda jeho hudbu a taky to tak zůstane. Doufám, že nyní už nalezl svůj klid…
Je mi líto, že umřel. Úplně, jako by mě někdo praštil, když jsem to poprvé slyšela druhý den hned ráno ve Snídani.
Nikdy jsem kvůli němu nevyšilovala, ale některé písničky mě chytly za srdíčko. Hrozně mě mrzelo i to, že takový slavný člověk s talentem a vybudovanou image se dostane do takových finančních problémů.
Už je to nějaký ten rok zpět, co jsem si říkala, že pokud by se ještě v Čr objevil, šla bych na něho. no tak teď to už nepůjde.
Matildo, já to myslela jinak 🙂 že mě nerozpláče smrt někoho tak známého, jako, že mě spíš rozpláče to, co jsem napsala. Nebylo tím myšleno vůbec nic jiného. Spousta známých osobností pomáhají v charitě, založí nadační konta apod. a je to moc dobře, mají na to prostředky, tak pomáhají. Skvělé. Ale opravdu asi nad žádným z nich nebudu brečet, až zemře. Nevím, možná by se někdo našel, ale momentálně mě nikdo nenapadá 🙁
Ale teď mě napadá, co se bude dít, až (a nepřeju mu to ještě hooooodně dlouhou dobu) zemře Karel Gott…. To je umělec světového formátu a u nás veliký miláček.
Padmé, ta tvá poslední věta – víš, to je přesně ono. Já si myslím, že spousta umělců, kteří tvoří nádherná dílá, jsou podivíni, jakoby vytržení z jiného světa, malíři, sochaři, hudebníci… Aby jejich fantazie mohla pracovat na plné obrátky a oni za sebou zanechávají v nás tak hluboký podpis svými díly, tak je někde jinde jednoduše řečeno – ubráno. Často jsou v ústraní, propadají depresím, berou drogy, jsou alkoholici, a nebo třeba nejsou schopni našeho normálního života… Ta jejich úžasná tvořivost je často na úkor něčeho…
Kuřátko, nikdo neříká, že neopláče hladovějící děti v Africe… Ale když pak poznám “hvězdy“, které díky hudbě a díky tomu, že jsou opravdu známou osobností, mohou zorganizovat obrovskou humanitární pomoc, zřizují humanitární organizace, přispívají obrovskou částkou peněz ze “svého umění“, viz třeba Bono, který se dlouhá léta zasazuje u Měnového fondu a světové banky o oddlužení zubožených států, tak pro mě třeba má smysl se o takového člověka zajímat a uznávat ho, byť nemám doma jeho fotky všude a neposlouchám jen jeho hudbu, jak by se mohlo zdát:-)
A není tajemstvím, že i MJ, pokud mohl, se často takové pomoci zúčastnil.
A musím dodat, že já to mám v sobě jinak, jsem velmi citlivá, i smrt Karla Kryla jsem opravdu obrečela, zapalovala jsem s přáteli svíčku, protože po něm taky zbylo prázdno…
A jinak – smrt Kurta C., smrt Michaela Hutchence z INXS, smrt Karla Svobody, já nevím, vždy mě to prostě zasáhne, neubráním se tomu…
Corino, neboj se, žádné kamenování nebude.:-)
Já myslím, že jsi slušnou formou vyjádřila svůj názor.:-) Takže v pohodě.
Zjevně se shodneme na tom, že jeho písničky jsou nádherné, melodické a líbivé.:-)
A že byl “jiný“ než ostatní? Ano, byl. Byl jiný. A možná právě proto byl tak úžasný muzikant.:-)
Teda, holky,teď jste mě dostaly… jak mluvíte o svých idolech. Tak to fakt nevím, koho bych měla napsat, že kdyby zemřel, tak bych držela smutek…..já nevím. Byla jsem zblázněná do Kurta Cobaina, ale ten zemřel už tak dávno (teda, už to je 15 let). Jinak fakt asi nevím :-)) Hodně mě mrzela smrt Karla Kryla, to si pamatuju, že z toho jsem byla docela smutná, ale ne tím, že bych ho milovala 🙂 (to je vlastně taky 15 let) :-)) Fakt nevím, koho byl obrečela 🙁 je plno úžasných zpěváků nebo kapel, ale takový je život… to mě rozpláčou úplně jiné věci – naposledy třeba povodně, nebo hladové děti v Africe apod.
Ahoj Padmé, tak já měla Jacksona ráda, resp. jeho písničky. Byl nádherné, melodické. A byla jsem v šoku, že náhle zemřel, kor když se vynořili spekulace o možném předávkování léků. To se naštěstí nepotvrdilo. Ten obrovský zájem lidí být na jeho poslední cestě mě fascinoval. Ovšem, snad se na mě za to nebudeš zlobit, jako člověka jsem ho ráda neměla, jen jeho písničky. Byl podivín. Spekulace o jiné sexuální orientaci zastíral svatbami, ukazoval své malinké dítě davu přes balkon, div mu nevypadlo, ty jeho nesčetné operace, bělení kůže, jako by se styděl za to, že je černoch, jeho poslední fotky mi přišly spíš jako zombí. ty mě teď asi ukamenuješ :-)..nechtěla bych být slavná…
opravuji – má tam být Fredieho, to je to rychlé psaní:-)))
Bamisko, v poho, na hormony to svádět nemusíš, každý to máme v povaze jinak… Já bych měla týden smutku, kdyby mi zemřel můj milovaný Bono z U2, protože to je moje opravdová modla:-) Dělám si srandu – protože s postupujícím věkem už nejsem taková fanynka, jak jsem bývala kdysi, ale faktem prostě je, že jsou lidé, co mi přirostli k srdci a provázejí mě životem, pro někoho Jon Bon Jovi:-) – taky jeden z mých dávných idolů, a pro někoho MJ, prostě to dokážu pochopit, já osobně jsem obrečela smrt Fedieho Mercuryho, taky excentrik, ale jeho zpěv mě fascinoval a navíc mě k té hudbě vedli chlapi v mé rodině od malinka, takže pro mě to byl prostě skoro člen rodiny…
A souhlasím s Vicikovkou, hon bulváru na slavné osobnosti je prostě jedním slovem nechutný…
Některé písničky se mi líbily, ale necítím jeho úmrtí jako ztrátu nějakého vyjímečného a geniálního tanečníka a zpěváka. Písničku si sice poslechnu, ale vidět jsme ho nemusela (především jeho ochmatávání genitálií…brrr). Spíš mi vadí ty nekonečné štvanice proti jakékoliv známé osobě živé natož mrtvé.