Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Michael Jackson
Ahoj a dobrý den Vám všem,
fakt, že zemřel Michael Jackson, asi netřeba znovu opakovat, je toho plný internet i noviny. Když jsem si tu zprávu přečetla, zrychlil se mi dech a ze rtů unikl povzdech, aniž bych chtěla. V tu chvíli jsem si uvědomila, že se tento zcela vyjímečný zpěvák stal nedílnou součástí mého dospívání a útlého mládí.
Měla jsem ho ráda. Jeho písničky: od Beat It a Billie Jean přes Remember the Time a You Are Not Alone, až po Black or White nebo Stranger in Moscow jsou dle mého osobního názoru naprosto jedinečné a nenapodobitelné.
Bylo mi ho líto, když byl vláčen bulvárem kvůli operaci nosu – přitom už nikdo nenapsal, že si ho zlomil při taneční zkoušce. Léta snášel posměšky na svou kůži a nevím o tom, že by se bránil a vysvětlil, že trpí onemocněním kůže, které mu způsobuje fleky (bez pigmentu). Stejně tak se mu posmívali, jak se na sebe úzkostlivý, a zřejmě na veřejnost neprosáklo, že má genetickou chorobu plic a jediné, co ho mohlo zachránit, byla transplantace (které se bál).
Já tím nechci říct, že byl bez chyb nebo že byl neomylný, to zcela jistě ne… Určitě za svůj život udělal dost “kopanců“ a “bot“…
Chtěla jsem jen vyjádřit svůj pozitivní vztah k jeho nespornému talentu, ať už pevěckému či tanečnímu, a zároveň projevit lítost nad tím, že zemřel tak nečekaně brzy…
A co Vy? Měli/y jste nebo máte rádi jeho písničky? Poslouchali/y jste nebo posloucháte je?
Koukám tady na tu diskusi a musím k tomu taky něco přidat. Musím, říct, že pro mě M. Jackson nebyl nikdy pro mě zásadní. Fanynka jsem nebyla. Mým idolem byl vždy, je a bude Jon Bon Jovi:-). Ale vlastně jeho hudba a písničky provázely můj život. Poprvé jsem viděla THriller u strejdy na začátku 80.let, když přivezl video. A byl to zážitek. Asi největší zlom obdivu k němu u mě nastal, když se objevil song a klip (ten s bubnama!) They don´t care aout us. Ta píseň je dokonalá. a pak přišel Stranger in Moscow. Tak to jsou mé nej. Byly jsme v Jedličkárně a já měla hooodně aktivní kamarádku. Byla na vozíku od 12 a rozhodla se to zúročit. A tak sháněla lístky. A po velkém boji sehnala 7 lístků i na Michaela Jacksona v 1996. Říkala mi pojď nebuď blbá. Tak jsem šla. Nelituju. Ta atmosféra mě strhla. Vyšívaly jsme monogram na vlaječku. No prostě nádhera. Perfektní show, hudba…. tanec
no mě se tohle asi vyhnulo, některé písničky se mi líbily, ale nějak jsem po něm nebláznila………….zemřel tak jak zemřel díky tomu jak žil a svým způsobem si za to může a to že to byl podivín jsme se na tom všichni shodli, no na druhou stranu nazpíval písničky jako mladej a pak jsem o něm slyšela jen skandály…………ale každého života je škoda, nerada bych aby to vyznělo blbě jen ho prostě nijak extra neobdivuji a takovou popularitu jako má ted tak neměl ani za života
Na jeho písničkách jsem vyrůstala a jako každý z nás měl své chyby, ale byl to vynikající zpěvák, jeho písničky byly skvělé. Je mi moc líto, že tu už s náma není, zemřel tak mladý…Stejně jako Ebakub jsem z toho byla velice špatná, když jsem si to přečetla na netu, že zemřel…Je ho veliká škoda.Měl obrovský talent…
Jeho písničky tu budou naštěstí pořád….Jdou mi slzy do očí…
Ahoj Michael Jackson byl a bude jednička mezi hvězdama. Byl to můj idol a je mi moc líto že už tu mezi náma není
Padmé,
moc Ti dekuji za podporu. Snad neklesnu v Tvych ocich (a ocich dalsich)… Pribeh je napsany, ze dokaze asi ctenare vtahnout hluboce do deje a uverit tomu, ze se tk stalo. No, ovsem ten muj pribeh vznikl tak nejak spontanne jako ukonceni “naseho“ platonickeho vztahu se spoluzakem (a ja mu to nikdy nerekla, jen jsem ho pres deset jet milovala a psal mu basnicky apod.)… Ten pribeh (smysleny) mi tak nejak vzal bolest a navic, jedna humorna zalezitost – vnutila jsem jednou tento prispevek jako slohovku. No a ucitelka mi za ni dala 4, protoze nepochopila prime reci v textu. A tak si me kvuli te slohovce zavolala na koberecek a cetla mi uryvky z toho meho textu… Kdyz tu, vstoupil muj “milovany“ a s jeho okouzlujicim se usmevem se me zeptal na jednu cast urvkyu, o kom jako ze to pisu… Jo, kdyby on tehda tusil, ze to bylo o nem :-O
Takze jeste jednou diky za pochopeni, berte ten text jako pomyslny scenar slozeny z jistych pravdivych a z jistych smyslenych okamziku. Ja si ten muj scenar v srdci nekolikrat prozila (jako bych to nejen napsala, ale v srdci i natocila kamerou).
Evakub, Mimkys, nějakým zvláštním způsobem jsem ráda, že nejsem sama, komu to přijde líto a že je nás tu víc, komu se jeho písničky líbí.
Bokul, z tohoto úhlu pohledu jsem také “špatná fanynka“, protože můj svět se nezbortil.
Přečetla jsem si Tvůj příspěvek. A v tu ránu jsou mé vyjadřovací schopnosti na nule. Najednou se mi zdá těžké urovnat písmenka do slov a slova do řádků. Rozumím víc, než umím vyjádřit… Moje úplně první láska se mi zabila na motorce… Bokul, kdybych Tě mohla mít vedle sebe, jen bych Tě objala a políbila na čelíčko, Ty bys viděla moje lesknoucí se oči a já bych už nemusela nic říkat…
Mela jsem ho rada, do jiste miry jsem s nim spojila cast sveho zivota, ale po pravde, kdyz jsem videla v TV reportazi ty pubertacky, ktere hlasaly, ze diky jeho smrti se jim zbortil svet… No, priasl jsem si jako spatna fanynka.
Jeden song MJ se stal soucasti jednoho meho pribehu, ktery vysel i na nekterych serverech a byl ve zkracene verzi precteny v radiu…
Prošla jsem si s ním dětství a pubertu a jeho písničky jsou fakt super!
Padmé, já jsem tomu nejdřív nevěřila, myslela jsem si, že je to kachna. Ale když to říkali večer ve zprávách, tak jsem z toho byla taky špatná.
Padmé, těžko se to nějak vyjadřuje… Já nedokážu člověka jen tak odsoudit, takže nesoudím ani jeho. Také jsem četla o tom, co píšeš, tak nějak to doplnilo můj obrázek o něm, i když já jsem z něj vždycky měla pocit nějakého asexuálna – nevím, jestli mi rozumíš, ale nedokázala jsem si představit, že tento člověk někoho svádí – teď je jedno, zda muže či ženu- a pak se s ním miluje… On mi opravdu připadal jako dítě, takže pak si dokážu i představit, že ty děti na svém ranči miloval takovou nějakou čistou platonickou láskou, a určitě jim nechtěl ublížit, ale co se opravdu mohlo za těmi vraty dít, to jsou jenom dohady. A já bych to právě nechala tak, soud řekl, že je nevinný, ty desítky ostatních dětí, které tam u něj přebývaly, nic nepotvrdily a vždycky se najde rodič, který se nechová košér a dokáže ublížit za každou cenu – a že se jim to obvinění teda opravdu vyplatilo, o tom žádná…
A to, že měl vztah k mužům, to už byla jen jeho soukromá věc, víceméně na mě působí zvláštně to, že snad byli za celou jeho slavnou dobu jen dva, to taky o něčem svědčí…
Prostě – pokloňme se jeho památce, byl jedinečný hlavně po té kladné stránce, nikdo ho nemůže nahradit.