Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
víkendové manželství
Tak mě to napadlo v souvislosti s příběhem Horempádem. Máte někdo muže doma jen o víkendu? Já ano přes týden je za prací a vrací se jen na sobotu a neděli. Je to dost těžké skloubit, zvyknout si na to, že jsme nově tři, a ještě k tomu jen o víkendech, docela nám to vrzalo a až teď po osmi měsících, se to začíná tak nějak zlepšovat. Doufám, že už to brzy skončí a zase budeme spolu. A jak to snášíte vy? Zažili jste to?

Konééééc, od zítra se manžel vrací denně domů, tak nám držte palce, ať se zase naučíme žít spolu, když už jsme si zvykli bez sebe.
Tak dnes jsem sama, manžel odjel na seminář, do zítra.
Obdivuji ty z vás, které máte “víkendové manželství“ a hlavně smekám, kterým to vyhovuje… Já bych to nechtěla a nezvládla. Stačí, že manžel jezdí pracovně pryč vždy na několik dní až týden několikrát ročně… Ale musím říct, že než jsme měli děti, stýskalo se mi víc, teď mám děti 🙂 I když je to “šrumec“ být na ně třeba týden sama, bývám dost utahaná.
Brácha měl takový vztah s přítelkyní, on pracuje v zahraničí, ona je tady. Vídali se o víkendech nebo jak to vyšlo. No a nakonec to nevyšlo, rozešli se(po 10letech), je to ještě čerstvé 🙁

Já víkendový vztah měla za svobodna, bydlel 160km daleko, takže jsme se střídali, jeden víkend on zamnou druhý víkend já za ním, brzo nás to přestalo bavit, po dvou letech jsme se vzali, odstěhoval se ke mě, našel si práci a jsme spolu denně, už si nedokážu představit, že by jsme se neviděli každý den, občas kvůli práci přijde pozdě večer a já špatně bez něj usínám, nechtěla bych jen víkendové manželství, ne.

Pamino, děkuji, tak už je to jisté. Do konce července a ppotom už bude doma, i kdyby si měl najít něco jiného.
Lien, ať vám to brzo skončí a neprotáhne se to. Opatrujte se:-)
Museli bysme být v hodně velké finanční krizi, abysme volili “víkendové manželství“. O výjezdu na půl roku a víc ani nemluvím, to si radši ani nepředstavuju. Už jsem si zvykla na 1-2 noci, i když taky divně spím. A zavedli jsme “odpočinek od rodinného stereotypu“, jednou za rok jede každý sám na pár dní někam na chatu s kamarády. Ale druhý den už se zase vždycky těším na ten stereotyp. Taky spolu pořád mluvíme.

bamisko, tak nějak to je. volání zdarma na toto číslo jsem si musela pořídit, jinak by to nešlo, ale jinak ses trefila. Taky se náš vztah poprvé otřásl v základech, ale myslím, že nejhorší už je za námi.

no obdivuji každou která to zvládá, skoromanža jezdí tak jednou za čtvrt roku na týden na cvičení, účet za telefon je velkej:-)), pokud by to nebylo nezbytně nutné tak bych do toho nešla….je víc věcí proč, ženská tu lítá jak hadr na holi kolem domácnosti, dětí, své práce…nevím prostě potřebuji mít vedle sebe člověka o koho se můžu opřít, ale když přijede chlap na víkend vyhodí špinavé prádlo, člověk po týdnu lítání a únavy má být ještě roztomilý na něj…no to jsou moje představy …..
Přidávám se k nespavcům bez manži… tedy, nakonec usnu, ale budím se…. prostě vím, že není vedle mě – a on to má snad ještě horší 🙂 Běda, když se dívám na film déle než on….stejně neusne :))

Pamino, není to, že bych až tak souhlasila, i když jsme to samozřejmě probírali a já byla pro. nevěděla jsem do čeho jdu. Muž je tesař a dělají většinou velké zakázky, kde se to musí zachovat jako památka, a těch prostě v okolí není neomezeně, takže bohužel to tak padlo, že to začalo akorát když bylo malé ani ne dva měsíce. Ale snad už to skončí, říkal, že mají poslední budovu, tak asi měsíc a pak by měla být Praha a z té se vrací denně. Myslím, že už i on se těší. Práce ho baví a je dobře placená. Kvůli jedné štaci nemá cenu dávat výpověď, ale blbě to vyšlo s tim mimískem. někomu to vyhovuje, ale nám teda ne.