Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
spíte s dětmi?
Spíte s dětma v posteli? Od kolika let a do kolika? A vyspíte se dobře?
Ono je to pro někoho přínos pro někoho zbytečnost-my jsme naši andulku dávali spát od 2. měsíce k nám-bylo to vyhodnější při kojení.A už jsme si tak zvykli-Navíc byla od mala citlivejší,všeho se bála,prostě taková malá histerka:-) tak jsem ji už nedávala do postýlky ale spávala u nás.Ted uz najízdíme na velkou postel a jde to v pohodě a to jsou jí 3roky malému je 16měsíců a spává s námi také-také kvůli kojení a navíc když vidí že se mnou spí malá tak chce taky.Já říkám spaní s dětmi ano.Ať si kdo chce co chce tvrdí.Myslím že pro děti je to přínosem-navíc za chvili stejně vyrostou a my na to spaní budeme jen vzpomínat
Tak náš malý má 7 měsícu, zatím jsem ho dávala vždy ráno do naší postele, ale poslední dobou chce už v noci k nám. Nevím jestli mu neudělám uplně přítrž.
Ahoj tak malej spí s náma v posteli od půl roku.A to máme dvě jednolůžka vedle sebe a spíme tam tři.A občas se teda malej pěkně rozvaluje,ale vyspíme se.
Ahoj Lien, tak naše druhá holčička Lucinka(1rok) , usne ve své postýlce a v noci když se probudí na jedno kojení, tak si jí vezmu k sobě do postele a spíme tak do rána.
Kdybych to tak dělala i s první holčičkou Evičkou(4), ušetřila bych si více nervů a mnohem více bych se vyspala. Když se narodila Lucinka, tak Evička těžce nesla, že nemůže k nám přijít do postele, protože byla zvyklá nad ránem, vlézt ke mně a ještě si společně pospat. Trochu zmatek v tom udělal manžel, který se asi na půl roku(když se Lucinka víc budila) přes týden přestěhoval do obýváku, a Evička spala s námi v ložnici. Pak se manžel vrátil k nám a Evička se ho každou chvíli ptala, kde bude spát, aby mohla spát v ložnici.
Mirka
MAtušenko, jj, nějak to hrozně rychle utíká, viď? 🙂
A neboj, ten tvůj habán má určitě hezký vztah s maminkou v sobě a jen co vyroste z telecích let, bude to zas tvůj “normální“ syn :)))
Mám tutéž naději, i když u nás ještě není puberta tak drsná …:)
Ajíku starší kluk chodil ke mně spát asi do 14let.Když to vemu zpátky bylo to hezký.Měl bejt sám v pokojíčku a já sama v ložnici tak jsme byli spolu.Ten vztah co jsme měli je boužel pryč .Dneska s ním mlátí puberta a je občas těžké s ním vyjít.
Zrovna dnes byla “úžasná noc“ :)) – Dájík si pro mě přišel dolů, rovnou se mi nacpal do postele a já už byla tak unavená, že jsem neměla sílu ho nosit do jeho postýlky. No a ve tři ráno doťapkal i Jeníček…. to už jsem ovšem Dáju vyšoupla k tatínkovi, jelikož spát mezi dvěma prcky, kteří se ještě ke všemu tahají o MOU peřinu, to ne :))
Ale vážně mi to nějak zvlášť nevadí, vím, že moc dlouho už tak chodit nebudou 😉
Ahoj starší se mnou spal hlavně když nebyl manžel doma.A malej se v noci vzbudí a přeleze si.Většinou ho přenesu zpátky ,ale taky to udělá 3 za noc.Takže se moc nevyspím, ani když ho nechám u sebe.
Ahojky,také se přidáme:)Dvě děti:
Patriček od mala v poseli se mnou a s manželem,kvůli nočnímu kojení(každé dvě hodiny).Po odstavení(sám)13 m,zůstal s námi v posteli do dvou let,kdy se narodila malá.Vyřešili jsme to tak,že se odstěhoval do pokojíčku i s tatínkem,doteď takto spíme(3,5 roku)Vyhovuje nám to, nevadí to i manželovi,po té co tam přestěhoujeme malou, se táta vrátí do ložnice(myslím tak kolem 2 roku malé).Uvidím,kdy se vzdá mlíčka od maminky:)
Deniska od narození spí se mnou v posteli,jak začala být více aktivní a padat z ní:),přešli jsme na usínání v postýlce,kolem 8.měsíce většinou bez problémů.Ted má 15.měsíců, usíná sama,ale jakmile jdu spát kolem 23 h,tak má v sobě nějaký alarm a hned se vzbudí a beru si ji až do rána do postýlky.Někdy mě to unavuje,ale převažuje radost z její blízkosti,pořád si říkám,že děti vyrostou a pak už chtít nebudou,tak si to užívám, navíc se nemačkám jak u prvního,jelikož jsem tam jen s ní na manželské posteli:)Manžel v pokojíčku s malým:)Když jsou děti nemocné sice se naběhám,ale jsem ráda,že manžel má pod dohledem malého a pokud se malý probudí a plače,je stále u něho.Ráno,když vejdu do pokojíčku a vidíme ty dva spolu jsme nesmírně štastná, cítím,že to takto má být:)Takže takto to funguje u nás:)Holky a kluci zvlášť=spokojená celá rodina.
První syn usínal v postýlce a když se v noci vzbudil,tak už tam nechtěl a spal s námi v posteli,asi do tří let, pak dostal válendu a spí sám. Druhý syn odmítal postýlku úplně, usínal buď na rukou,nebo v kočárku,když mu bylo kolem jednoho roku,začal usínat v posteli,ale musela jsem si s ním jít lehnout.Máme oddělanou jednu stěnu dětské postýlky, a postýlku úplně přiraženou k posteli. Malej spí ve své postýlce a když se mu zachce, jen se otočí a je u mě v posteli. Mně odpadlo nočnívstávání,když se malej probudí a on je v pohodě. Snad ho to ve třech letech také přejde a bude spinkat sám ve své postýlce v pokojíčku.