Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
spíte s dětmi?
Spíte s dětma v posteli? Od kolika let a do kolika? A vyspíte se dobře?
Vici, vím o čem mluvíš. Při prvním dítěti jsme měli postýlku asi na okrasu. Náš Vašík spal v postýlce asi tak od 20 do 22 hod a potom začal dělat ukrutnej rambajs, že jsem si ho brala k sobě do postele, aby se manžel vyspal. Synáčkovi se to zalíbilo a pak odmítal i v postýlce usínat. Ono s jeho spaním to bylo dost problematické. Po obědě žádný spánek a když náhodou usnul, tak jsme šli spát o půlnoci a doslova cestoval po celém letišti. Po roce spaní s námi v posteli, se manžel odstěhoval do dětského pokoje na válendu, protože se bál, že ho v noci zalehne a nebo mu přikryje hlavičku peřinou. Když spal u našich s dědou na gauči a děda šel v noci na záchod, po příchodu si musel rozsvítit, aby zjistil, na kterou stranu si může lehnout. Dokonce odmítal spát v pokojíčku sám. Nepomáhalo vůbec nic. Tak se tam tatínek z chlapské solidarity k němu nastěhoval a já jsem byla s dcerou v ložnici. Dcera spala v postýlce do 3 let a byla hrozně hodná. Když se jí po obědě nechtělo spát, ležela v postýlce a prohlížela si ručičky a potichu si broukala.
My se s Verčou ani s Marískem nevyspíme, to je fakt nemožný :-))), oni zas lépe spí bez nás. S námi v posteli dělaji akrobatické kousky, tu noha, tu ruka, hlava v nohách a za půl hodiny zas obráceně.
Jovanko, Lenousku :)))
jj, u rodičů děti fakt spí jak zabité 🙂
U nás to bylo taky jak který… S námi v posteli spali skoro všichni tak do roka – tedy, uložila jsem je do postýlky, ale na kojení jsem si je vzala k sobě a už zpravidla zůstali až do rána. Prvního syna jsem tam občas – podle příruček – vracela, ale musím říct, že tak nevyspaní jako u prvního dítka, jsme nebyli už nikdy potom 🙂
Martínek spal většinou v postýlce sám, chodit k nám začal až kolem 2.roku.
Dájík a Jenda spali se mnou bez výčitek 🙂 Na kojení to bylo super, vyspali jsme se všichni a u mně jim asi bylo tepleji než v postýlce. Dnes spí všichni u sebe, ale když jsou nemocní nebo se v noci vrtí (poplakávají), buď přijdou sami, nebo si je vezmu k sobě já a zpravidla spinkají jak zabití až do rána 🙂
A vůůůůbec mi to nevadí, já si ta slaďounká teplounká tělíčka vedle sebe užívám – a manžel taky.
Jen je rozdíl, když spíme s Dájou – ten šíleně kope a vrtí se. Zato Jeníček se zavrtá a ani se nehne 🙂
Užívám si to a nestydím se – vždyť za chvilku to budou chlapi a už za námi takhle chodit nebudou.
Tak my spíme střídavě se všemi dětmi, někdy s Peťkou (19m), jindy s Andrejkou (4r) a občas i s Magdičkou (skoro 11r) – ta ale chce spát spíše se mnou než s manželem 🙂
Nevyspíme se přitom samozřejmě vůbec, někdy totiž se nám nakvartýrují do postele i dvě, ale děkujeme za to, že nás ještě chtějí, a užíváme si to :-))
Pěkné téma 🙂 A jsem ráda, že čtu, kolik z vás spíte s dětmi a užíváte si to 🙂
U nás: starší syn (teď 3r) spal od narození ve své postýlce, na kojení jsem vstávala a kojila v obýváku. jen k ránu jsem si ho brala k sobě, usnul na mně na bříšku. Od 18m spal sám v pokojíčku v postýlce, ale chodil za námi: někdy uprostřed noci, někdy až ráno.
Teď mladší (5m) spí také sám, ale kojím v ložnici v posteli, někdy spolu usneme a když ho něco trápí, než abych pochodovala po bytě, vezmu ho k sobě a většinou usne 🙂 A víc si to miminečko u sebe užívám.
Oba usínají sami v postýlkách.
Spíme všichni čtyři na dvojposteli. Někdy se vyspíme dobře, někdy hůř. Ale je to příjemné držet se dětma za ručičky při usínání.
🙂 já jsem tady nečekala už asi tak před čtrnácti dny, ale miminko má asi jiný názor:-)
Mankaš, co tady ještě děláš? Nemáš dneska náhodou termín porodu? Už jsem Tě tady dneska nečekala 😀
tak u nás to bylo, tak, že když byla malinká, tak jsem ji po kojení vždycky vracela zpět do její postýlky. Po dvou letech dostala svou postel do pokojíčku a bez problému tam začala spávat, někdy se v noci budila, ale nechodila za náma…no a je tomu, tak tři měsíce, co ji máme každou noc vedle sebe, já se vyspím s tátou nejhůř, ale Magdalénka si chrupká velmi spokojeně…slibuje, že až budeme mít miminko, že přestane chodit, ale nikdo tomu nevěříme:-)
Náš malý spal od narození ve své postýlce, nejdřív v košíku u nás v ložnici, pak od 4 měsíců v postýlce ve svém pokojíčku. V roce a půl nastal zlom, přes prázdniny jsme hodně cestovali a prcek si navykl s námi spát v posteli. Zkoušeli jsme nový pokojíček, novou výmalbu, novou “velkou“ postel, nechtěl tam usínat, jedině s námi a k ránu stejně vždycky přiťapkal a zavrtal se pod naší deku. Teď je mu 2,5r a spíme s ním rádi, i když jsme od něj různě okopaní a neskutečně se roztahuje. A souhlasím, spí jak zabitej, ale to spal i dřív v té postýlce. Ani na kojení se moc neprobouzel, prostě byla noc, tak spal… 🙂