Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ruština versus němčina
Letos měl syn povinnost vybrat si druhý cizí jazyk k angličtině.
Na výběr měl z němčiny nebo ruštiny. Sám si vybral ruštinu, celkem se o tento jazyk zajímal už dřív.
Teď ale od manžela poslouchám, že ruština mu bude k ničemu, že my jsme se učili rusky jak dlouho, a k čemu nám to je.
Ale já si myslím, že doba je jiná a i ruštině je svět otevřen. Co si myslíte vy?
Filip má 2 jazyky od první třídy. Povinně AJ a další jazyk na ně vyšel RJ (některé třídy se učí NJ). Ve škole to prostě přidělí podle úvazku učitele. Ruštinu měl první hodinu a byl nadšený z pohádky O veliké řepě. V první třídě budou mít poslech, základní slovíčka a fráze, bez psaní. Osobně se mi kombinace AJ+RJ líbí více, než s němčinou, ale je to tím, že se mi vždy NJ pletla s angličtinou do kupy…(Citováno od Pavluschka z 12.9.2014 10:05)Pavluschko, 2 cizí jazyky v první třídě? 😯
(Citováno od Petra z 12.9.2014 10:16)
Ano, mají to tak nastavené – jen po jedné hodině od každého jazyka, takže toho moc nestihnou. Rozhodně to nebude o biflování slovíček, ale písničky, pohádky, a takové základní asi pozdravit a tak….říkali nám, že v první třídě je to zaměřeno na poslech, aby si děti našly cestu k tomu jazyku. No, Filipovi se líbí i azbuka. Má z toho srandu jak vypadá F…
Filip má 2 jazyky od první třídy. Povinně AJ a další jazyk na ně vyšel RJ (některé třídy se učí NJ). Ve škole to prostě přidělí podle úvazku učitele. Ruštinu měl první hodinu a byl nadšený z pohádky O veliké řepě. V první třídě budou mít poslech, základní slovíčka a fráze, bez psaní. Osobně se mi kombinace AJ+RJ líbí více, než s němčinou, ale je to tím, že se mi vždy NJ pletla s angličtinou do kupy…(Citováno od Pavluschka z 12.9.2014 10:05)
Pavluschko, 2 cizí jazyky v první třídě? 😯
Filip má 2 jazyky od první třídy. Povinně AJ a další jazyk na ně vyšel RJ (některé třídy se učí NJ). Ve škole to prostě přidělí podle úvazku učitele. Ruštinu měl první hodinu a byl nadšený z pohádky O veliké řepě. V první třídě budou mít poslech, základní slovíčka a fráze, bez psaní. Osobně se mi kombinace AJ+RJ líbí více, než s němčinou, ale je to tím, že se mi vždy NJ pletla s angličtinou do kupy…
Já jsem se ve škole ruštinu neučila, byla jsem první ročník, co od páté třídy měl angličtinu. Nikdy mi nechyběla, maturovala jsem z angličtiny, druhý jazyk na střední byla němčina, což jsem obrečela, protože jsem chtěla španělštinu, ale učitelka se odstěhovala. Chtěla jsem kvůli tomu i změnit školu :-).
K němčině mám odpor, ale jen k jazyku, s Němci problém nemám, jsou na mě poněkud hluční, ale jinak dobrý.
Měli jsme velikou zahradu, přepůlila jsem jí a prodala jako stavební parcelu. Kupující je Rus středního věku s manželkou. Anglicky neumějí. Musím říct, že domluva s nima byla dost zajímavá, ale na to, že já neumím opravdu ani slovo rusky a oni trochu česky, tak jsme se domluvili.
Pořád říká, ať mluvím pomalinku (což je problém u mé kulometné mluvy) a občas nerozumí a vysvětluju oklikou.
Ale zatím jsme se vždycky domluvili. I když já už jsem tak postižená, že i email mu píšu pomalu, to když jsem si uvědomila, tak jsem se musela smát 🙂
Já kdybych teď měla volit co se budu učit, tak je to ruština, protože kdyby kupující byl Němec a já neuměla ani slovo německy, tak se s ním prostě nedomluvím, z tohohle důvodu mi ruština přijde lehčí, bližší.
Což neznamená, že nejsem vytočená v Karlových Varech, kde o český nápis nezavadíte 🙁
(Citováno od Lussy z 11.9.2014 14:18)Lussy, to jsi mě pobavila s tím pomalým psaním 😀 😀 Jinak mně to pomalé mluvení u řečí, které jsou podobné češtině, pomáhá hodně.
(Citováno od makinea z 11.9.2014 15:38)Makineo,
sice si při tom pomalém mluvení připadám jako totální imbecil, ale účel to plní. např. se mě ptal proč máme 2 auta. Osvědčilo se mi mluvit pomalu v základních tvarech slov, takže moje odpověď zněla asi takhle: Tady v … (rozmáchnu rukama okolo sebe) každý (ukazuju prstem na něj, jeho manželku, na sebe) musí mít svoje (poplácám se po prsou) auto.
Na otázku čím se živí manžel se mi pořád nedařilo odpovědět aby mi rozumněl, nakonec z toho bylo asi toto:
On mít firma, opravovat voda, dělat sprcha (pantomimicky jsem se sprchovala).
Jestli manžel neopráší školní ruštinu, začnu se asi aspoň základní fráze učit, protože si připadám jak když navštívím nějaký africký kmen, když spolu mluvíme :-))
(Citováno od Lussy z 11.9.2014 16:16)
🙂 My jsme takto letos komunikovali v Chorvatsku, kdy majitelé apartmánu chtěli mluvit chorvatsko – česky 🙂 Navíc byli velice zvědaví a vyptávali se nás na práci a na všechno možný 🙂 Ale asi je to i o talentu v rychlosti vybrat vhodnější – mezinárodnější slovo – manželovi to moc nešlo, ode mě to pochopily hned 🙂
Ludlinko, určitě bych se nebála, že se ruština nehodí. Po rusky mluvících je i ve firmách docela sháňka.
Problém byl v tom, že nás mluvit většinou nenaučili, já jsem měla ruštinu na základce, manžel i na gymplu a jsme na tom oba stejně blbě. Já jsem jednu dobu docela i četla rusky, doučila jsem se dost sama, ale na mluvení to prostě není, to bych musela zapracovat.
Takže myslím, že záleží spíš na kvalitě výuky, která je dnes už doufejme někde jinde. 🙂
Já jsem se ve škole ruštinu neučila, byla jsem první ročník, co od páté třídy měl angličtinu. Nikdy mi nechyběla, maturovala jsem z angličtiny, druhý jazyk na střední byla němčina, což jsem obrečela, protože jsem chtěla španělštinu, ale učitelka se odstěhovala. Chtěla jsem kvůli tomu i změnit školu :-).
K němčině mám odpor, ale jen k jazyku, s Němci problém nemám, jsou na mě poněkud hluční, ale jinak dobrý.
Měli jsme velikou zahradu, přepůlila jsem jí a prodala jako stavební parcelu. Kupující je Rus středního věku s manželkou. Anglicky neumějí. Musím říct, že domluva s nima byla dost zajímavá, ale na to, že já neumím opravdu ani slovo rusky a oni trochu česky, tak jsme se domluvili.
Pořád říká, ať mluvím pomalinku (což je problém u mé kulometné mluvy) a občas nerozumí a vysvětluju oklikou.
Ale zatím jsme se vždycky domluvili. I když já už jsem tak postižená, že i email mu píšu pomalu, to když jsem si uvědomila, tak jsem se musela smát 🙂
Já kdybych teď měla volit co se budu učit, tak je to ruština, protože kdyby kupující byl Němec a já neuměla ani slovo německy, tak se s ním prostě nedomluvím, z tohohle důvodu mi ruština přijde lehčí, bližší.
Což neznamená, že nejsem vytočená v Karlových Varech, kde o český nápis nezavadíte 🙁
(Citováno od Lussy z 11.9.2014 14:18)Lussy, to jsi mě pobavila s tím pomalým psaním 😀 😀 Jinak mně to pomalé mluvení u řečí, které jsou podobné češtině, pomáhá hodně.
(Citováno od makinea z 11.9.2014 15:38)
Makineo,
sice si při tom pomalém mluvení připadám jako totální imbecil, ale účel to plní. např. se mě ptal proč máme 2 auta. Osvědčilo se mi mluvit pomalu v základních tvarech slov, takže moje odpověď zněla asi takhle: Tady v … (rozmáchnu rukama okolo sebe) každý (ukazuju prstem na něj, jeho manželku, na sebe) musí mít svoje (poplácám se po prsou) auto.
Na otázku čím se živí manžel se mi pořád nedařilo odpovědět aby mi rozumněl, nakonec z toho bylo asi toto:
On mít firma, opravovat voda, dělat sprcha (pantomimicky jsem se sprchovala).
Jestli manžel neopráší školní ruštinu, začnu se asi aspoň základní fráze učit, protože si připadám jak když navštívím nějaký africký kmen, když spolu mluvíme :-))
Jsem překvapená z reakcí některých z vás.Já jsem vyrůstala a dospívala v totalitě, ale můj vztah k ruštině je kladný.
Ani současná politická situace mě neovlivnila, jazyk jako ruština za to nemůže.
A za tím, že obchodní svět je ruštině otevřen si stojím a vím to z vlastní zkušenosti.
Spousta firem znalost ruštiny vítá.
A jinak všem moc děkuji za názory.
(Citováno od ludlinka z 11.9.2014 10:07)ludlinko, a co Zdenda? Jak se mu ruština zatím líbí, když už ji má jako školní předmět? Jak se teď vlastně učí azbuka?
Pamutuju si, že jsme na ni měli v páté třídě i písanky a učili se to snad celý rok.
(Citováno od Petra z 11.9.2014 10:36)
Mně právě taky přišlo, že dobrý rok padl na naučení se azbuky 🙂
S tím pomalým mluvením máte pravdu.
Osvědčilo se nám v Chorvatsku, zjistili jsme, že si rozumíme více v češtině než když se v tom plácáme anglicky
Já jsem se ve škole ruštinu neučila, byla jsem první ročník, co od páté třídy měl angličtinu. Nikdy mi nechyběla, maturovala jsem z angličtiny, druhý jazyk na střední byla němčina, což jsem obrečela, protože jsem chtěla španělštinu, ale učitelka se odstěhovala. Chtěla jsem kvůli tomu i změnit školu :-).
K němčině mám odpor, ale jen k jazyku, s Němci problém nemám, jsou na mě poněkud hluční, ale jinak dobrý.
Měli jsme velikou zahradu, přepůlila jsem jí a prodala jako stavební parcelu. Kupující je Rus středního věku s manželkou. Anglicky neumějí. Musím říct, že domluva s nima byla dost zajímavá, ale na to, že já neumím opravdu ani slovo rusky a oni trochu česky, tak jsme se domluvili.
Pořád říká, ať mluvím pomalinku (což je problém u mé kulometné mluvy) a občas nerozumí a vysvětluju oklikou.
Ale zatím jsme se vždycky domluvili. I když já už jsem tak postižená, že i email mu píšu pomalu, to když jsem si uvědomila, tak jsem se musela smát 🙂
Já kdybych teď měla volit co se budu učit, tak je to ruština, protože kdyby kupující byl Němec a já neuměla ani slovo německy, tak se s ním prostě nedomluvím, z tohohle důvodu mi ruština přijde lehčí, bližší.
Což neznamená, že nejsem vytočená v Karlových Varech, kde o český nápis nezavadíte 🙁
(Citováno od Lussy z 11.9.2014 14:18)
Lussy, to jsi mě pobavila s tím pomalým psaním 😀 😀 Jinak mně to pomalé mluvení u řečí, které jsou podobné češtině, pomáhá hodně.
Já myslím, že co se týče uplatnění, tak je to docela jedno. Vždycky někde bude potřeba němčina, někde ruština a někde jiný jazyk.
Volbu bych taky nechala na dítěti, už i z toho důvodu, že když později zjistí, že by byl lepší jiný jazyk, tak není problém se ho doučit v jazykové škole.Já jsem se ruštinu učila dva roky na střední. Už to bylo dávno po revoluci, takže jsem proti ní nijak zaujatá nebyla.
Přišla mi hezká, četli jsme některé básně v originále, třeba od Puškina, dodnes si úryvky pamatuju.
Nebylo to o nějakém velkém biflování, každému asi bylo jasné, že třetí jazyk pro nás nebude nijak zásadní. Ale učitelka byla tak zapálená do Ruska a ruštiny, že kus té své velké lásky přenesla i na nás, když nám povídala zážitky ze života, o přírodě, o kultuře…
Chápu, že kdo zažil komunismus, tak je proti Rusku zaujatý, ale myslím, že dnešních dětí už se tohle netýká.Němčina byla můj hlavní jazyk, takže taky ji mám ráda.
Co se týče cizinců, tak se mi teda stalo už ledacos, ale asi nikdy ne, že by se mě někdo ptal na cestu s česky napsaným lístečkem.:-)
Jinak nechci hájit Rusy, ale např. když jsem v Polsku nebo Chorvatsku, tak se prvně taky domlouvám česky (zvlášť s lidmi starší a střední generace), protože jsem zjistila, že s většinou se tak domluvím spíš než anglicky z důvodu podobnosti jazyků. Takže myslím, že srovnávat češtinu a ruštinu je přece jen jiné, než češtinu a holandštinu.Mluvím ale čistě o jazyku, se sympatiemi k jednotlivým národům to nemá co dělat. Navíc nemám ráda házení všech lidí do jednoho pytle na základě jednotlivých zkušeností.
(Citováno od makinea z 10.9.2014 15:57)Makineo, ty lístečky neobsahují českou větu, jen místo, kam se chtějí dostat, např. TRŽNICE nebo STŘÍŽKOV. Asi se jim to špatně vyslovuje. Třeba ZOO nebo HOTEL jim jde dobře 🙂
Já už jsem jiná generace než Ty a to je asi ten můj problém, ruštinu mám spojenou s něčím špatným, co se mě přímo dotýkalo. Generace mých rodičů je na tom podobně. Generace prarodičů zase neměla v oblibě němčinu, což je pochopitelné. Je dobře, že dnešní mladí už jsou nezatížení, ale ve mně to prostě je a už to nezmizí.
No a k té podobnosti ruštiny s češtinou – to se zdá nám, protože rusky umíme, ale dítě nikdy ruštině rozumět nebude, zatímco slovenštině, polštině nebo chorvatštině (nevím, jestli se ten jazyk tak vůbec jmenuje…) ano. Takže my rozumíme ruštině, ale když ty promluvíš na Rusy česky, rozumět nebudou – stejně jako v Holandsku.
(Citováno od Marinada z 11.9.2014 07:31)
Marinado, tak teď už tomu s lístečky rozumím 🙂 To si představit umím.
Co se týče srozumitelnosti jazyků, asi je to tedy věc názoru a osobního vnímání. Podle mě prostě všechny slovanské jazyky k sobě mají blízko a pro mnohé lidi jsou částečně srozumitelné i bez znalosti jazyka. Kdežto holandština, němčina… těžko.