Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jste dochvilní?
Jste dochvilní, nebo pro vás nehrají minuty, desetiminuty ba dokonce hodiny roli? My s manželem jsme oba dochvilní a hodně tím trpíme, protože se nám zdá, že spousta lidí čas a dochvilnost vůbec neřeší.
Poslední případ mě fakt vytočil, přijela jsem z dovolené a byla doma jen s dcerou, a domluvili jsme se švagrovou, že pojedeme s dětma na koupák,cca 15km koupaliště, domluvily jsme se na 10h, doma jsem neměla nic nakoupeno, tak jsem si říkala, že to spojíme s obědem, 10h já samože nachystaná, Terezka taky a hlavně natěšená, čtvrt, půl 11 a nic, tak volám, nedostupná, za chvílí sms že přijede v 11h, bylo z toho půl 12, mě brali všichni čerti, byla ve městě.
A moje sestra je to samé, té už jsme se naučili říkat, že když sraz je někde v 9h tak jí se řekne v 8h a stejně je tam o půl 9, to jen takový příklad.
Někdy mi přijde, že snad nejsme normální my.
Byla bych rády, kdyby napsali i ti, co mají s časem a dochvilností tento problém.
Dnes mě mile potěšila taťkova přítelkyně, včera jsme se domluvily, že vezme dnes Terezku na pohár, domluva zněla na 13h, Tea se už nemohla dočkat, 12.50 už byla oblečená, obutá a s kabelkou připravena na chodbě, měla jsem trochu obavy,aby to nebylo jak se švagrovou, ale ne, 12.55 už zvonila, tak paráda, tak se mi to libi
Já jsem taky dochvilná, bývám všude tak maximálně 5 minut předem (ale občas musím přidat hodně do kroku).
Když chodí někdo běžně včas a sem tam se to nepovede, tak mi to nevadí. Ale že by chodil někdo pořád pozdě, jak popisujete…tak to je na zabití, to si vůbec neumím představit.
Maximálně, co to jde! Když mi někdo řekne čas, ve který se máme sejít, nebo kde mám být, tak tam jsem vždy o něco dříve a vyjíždím vždy o půl hodiny dříve, abych nepřišla pozdě. Sama nedochvilnost nesnáším 🙂
A přesný opak je moje rodina – mamča i budoucí bývalý. Vždy vše stihnou, ale vždy na poslední chvíli a to jsou pak moje nervy… *
patřím k těm co jsou na zastávce taky 10 minut dříve,strašně nerada totiž dobíhám :-)mám jednu kamarádku,které řeknu dobu srazu tak o půl hodiny dříve a jdu v klidu později,ještě se nestalo,aby ona čekala na mě.už je to zvyk.Nicméně můj problém je,že neumím říkat ne a tudíž si naplánuji třeba více akcí za sebou a nedochvilní mi potom zhatí můj harmonogram a já jsem ta,co se omlouvá 🙁 ale už pracuji na zlepšení 🙂
Já se snažím být dochvilná, ale od doby co mám děti se mi už párkrát vlivem okolních jevů podařilo přijít pozdě. Moje mamka je příšerně nedochvilná – když mi má pohlídat děti, tak nikdy včas nepřijede… Jednou jsem to i obrečela neb jsem měla jet na státnice – doma miminko a 4 letá dcera, manžel na služebce a babička nikde – měla jet s námi… Takže já stres ze státnic a ještě nervy, jestli dorazí aspoň v ucházející době. Fakt mě tenkrát naštvala, protože jí muselo být jasné, že budu na mrtvice. Navíc mě štve, že sama je nedochvilná, ale nedochvilnost u ostatních netoleruje… (asi něco jako Katky šéf). kšanda
Hrozně nedochvilný je můj šéf. Úplně to nesnáším. Vždycky se s někým domluví na nějaký čas a pak to vůbec neví. Prostě to neřeší. Všichni počkají. Pokaždý mu musím volat, že přijel ten a ten a čeká na něj. Řekne, že přijede za 20 minut a přijede třeba za hodinu a půl. Já tam pak ty lidi musím bavit .
Přitom sám nesnáší, když na někoho čeká a on přijede třeba o čtvrt hodiny později.
Jsem mu říkala, že na jeho měření času nepotřebuje hodinky za 30tis., ale stačily by mu za kilo od Vietnamců. Je to fakt vopruz.
tak na tohle musím říct, že jsme magor…. chodím všude včas… a nesnáším nedochvilnost! když sjem měla poslední brigádu… měla jsme sraz v 10 s paní provozní, kterou jsme nidky neviděla… byla jsme na místě v 9,45 a na dotaz zda tam dotyčná je mi bylo řečeno, že ne, což jsem chápala, sdělila, že jsem zde včas a že počkám…. čekala jsem do 10,15 a pak požádala zd aji mohou0 zavolat a upozornit, že tu jsem…. co kdyby zapomněla… v 10,30 mi řekla, že přijede za 20 min…. tak jsme naštvaně řekla, že čekám… koneckonců, práci jsem potřebovala… tak jsem musela…. v 11,15 jsme ji volala opět já a ona mi řekla, že za 10 min je tu, ta jsem ji sdělila, že v 12 hod už musím být jinde a tudíž nemohu déle čekat, že přijdu další den…. a nemusím asi říkat jak mě nas…. jsem blázen,a le na zastávce jsem vždycky o 10 min dřív 🙂
Pravda je, že vlak ani bus nepočká, dneska jsem se o tom zase přesvědčila. Většinou přilítnu na nádraží, koupim lístek a akorát přijíždí vlak. Sranda je, když ten vlak má zpoždění a já čekám (zbytečně?) zpocená. Soused tohle má pořešený, ten když nestíhá, tak si pošle smsku na informace a ví, jestli má cenu běžet nebo to bude mít zpoždění.
Mám odměřeno, jak dlouho mi to z domu na vlak trvá pěšky pozvolna, běžmo, v zimě na bobu, teď na koloběžce a nejsem schopná vyjít včas – včas tak, abych mohla jít pomalu. Podobně mám ve městě odměřenej čas z mhd na vlak. On si někdo řekne, že se nezbláznim, tramvaj přece jede co pět minut. To je sice hezký, ale pokud nestihnu poslední tramvaj a naváže na to hodinový čekání na vlak, tak to se zbláznim klidně dvakrát, abych tu tramvaj doběhla. Otázka je, proč jsem nemohla včas přijít na tu předchozí 🙂
myslím si že jo,raději jsem někde o trochu dříve než pozdě,pravda s dětmi se to někdy trochu zvrtne,ale proto se snažím aby jsme byli nachystaní k odchodu o něco dřív.Na pozdní příjezdy byl expert extchán,ohlásil se na 10 a přijel třeba ve dvě,podobně je na tom moje tchýně,příjdu za chvíli znamená za 5 minut,ale i za 2 hodiny a člověk čeká,místo toho aby mohl někam jít,ale už ji pomalu učím že buď řekne reálný čas,nebo ať se pak nediví že už jsme pryč.Nečekaně a neohlášeně chodí moje máti a pak je naštvaná když příjde nevhod
mankaš, tak když dojedou nečekaně, tak se nehoň, nic nepřipravuj, nabídni jen kafe nebo čaj:-)třeba pak budou hlásit předem.
mě to dřív tchýně párkrát udělala taky, o to hůř, že má (dodnes) klíče od baráku. ani nezazvonila, rovnou vešla. tak jsem jí jednou řekla – nemám teď čas, měla jsem v plánu žehlit, takže chodíš sem jak domů, tak se i sama obsluž. už nechodí bez ohlášení, už chodí “jen“ pozdě.