Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máte tip na oddechové letní čtení?
Asi tu už taková diskuze bude, ale jsem líná hledat 🙂
Mám teď nějakou čtivou náladu a po řadě odborných knih z knihovny lovím z té domácí samé oddechovky a už nemám co bych četla. Tak pokud máte tip na něco pohodovýho, sem s tím 🙂
Já teď přelouskala moje oblíbené:
Halina Pawlovská – Proč jsem se neoběsila
Radka Kvačková – Očima tchýně
Martin Stropnický – Klídek nerve
Zdeněk Svěrák – Povídky a Nové povídky
A k svátku jsem dostala a dost mi to sedlo:
Katty Letteová – Jak zabít manžela a další šikovné tipy pro domácnost
a na léto je skvělá jakákoliv Lanczová,fakt oddechovky
i když už je zima,tak jsem si ráda přečetla vaše tipy,hodně jsem četla,ted méně,doma mě to nebaví,četla jsem ve vlaku cestou z a do práce,také co čekám mimi jsem změnila repertoár….hodně mě bavily thrilery,psychologické detektivky,ale ted raději čtu pěkné knížky třeba o andělech,například Andělé v mých vlasech….doporučuju
Určitě knihy od Jamese Herriota. 🙂
Vytahuju diskuzi na světlo 🙂
Tak Monyová mě neoslovila, přijde mi to všechno hrozně jednoduchý a takový prvoplánovitý.
Ale přečetla jsem Na plechárně, už nevím, kdo to tu doporučoval, tak to mi sedlo, veselý to teda není, ale psáno takovým zvláštním stylem, líbilo se mi.
A mám rozečtené Žítkovské bohyně, zatím se mi líbí, psáno stylem, který mi sedí.
biovirusko, proč mimoň? 🙂 Každý podle svého gusta.
Já mám taky ráda bible, ideál tak 500 stránek, abych to v případě zaujetí zvládla za 3 dny přečíst.
Já měla období Dana Browna a Raymonda Khouryho, takové to spojení tajemna a historie. To se mi četlo fakt dobře.
Nebo se mi líbí takové ty romány co popíšou celý život hlavního hrdiny, třeba Život podle Garpa nebo Údolí panenek.
já budu ted asi trochu mimoň, ale mám rozečtenou knihu od stephena Kinga “Pod kupolí“ a má 947 stran, ale čte se mi fakt dobře…takže pro mě oddychovka… pod peřinu:-D
Lussy, já přečetla 4 knížky od Simony Monyové
a mohu jen doporučit. Bohužel už si nepamatuji názvy,
přeci jenom to je pět let zpátky. jana231
Lussy, ono těžko odhadnout, co přesně by ti sedlo, ale jak to tak promýšlím, zkus se mrknout na Černobílý svět, už jsem to sem i psala. Je to knížka, která řeší postavení hlavně černých “pomocnic v domácnosti“ v Americe, ale není to žádná agitka nebo tak. Co jsem tak slyšela, všem se to dobře a lehce četlo, přitom to ale je kvalitně napsáno. Je to hodně o životě rodin, o vztazích, o dětech. Na jednu stranu je to vážné téma, ale napsáno tak, že se člověk pobaví a zasměje. I zamyslí. Po tom, jak jsem si přečetla tvoje reakce, bych řekla, že to by se ti mohlo fakt líbit.
A jestli nechceš depku, tak Bohyně zrovna jsou docela drsné.
Danielo,
teď jsem přečetla Kathy Letteová – Panenka skákavá a Simona Monyová – Kudlanka bezbožná.
A už nevím co číst, jsem nějaká rozmazlená:-).
Ne že by se mi nelíbily, ale vždycky podle anotace čekám něco jinýho :-). První knížka mi přišla mnohem víc erotická, než měla být a druhá zase depresivnější, než bych si přála :-). Ale to není problém těch knížek, to je ve mně.
Chystám se na Žítkovské bohyně, tak uvidím.
Jinak uvítám každý tip na zajímavou knížku, když se nebude líbit mě, někomu jinému určitě ano 🙂
Malé přiblížení… “Doktorka z Boloně“ je v podstatě historický román, děj se začíná odehrávat v roce 1552, hlavní postava – Carla – touží stát se lékařkou, jenže v té době ženy nesměly studovat, bylo nemyslitelné, aby žena byla např. chirurgem. A pokud se v té době rozhodla, že daná “pravidla“ poruší, byla to jistá cesta do obrovského maléru (ať už do vězení nebo na popraviště). Navíc je její osud zkomplikován znamením, které má na tváři od narození – a tenkrát to bylo pro inkvizici “znamení hříchu“/ čarodějnictví.
Já osobně jsem se od knížky nemohla odtrhnout, pasáže o medicíně, o lékárnictví, o tehdejší chirurgii mě zaujaly natolik, že jsem to hltala po stránkách. Přestože k tomuto oboru nijak zvlášť netíhnu.
Hlavní postava je natolik výrazná, houževnatá a tak “jiná“ (na tehdejší ženu), že mě její životní příběh vtáhnul… Měla všechny dispozice, intelenkt, vůli, přesvědčení a přesto jí nebylo dopřáno, aby směla, to, co umí, co se naučila, co odkoukala, co sama nastudovala, oficiálně praktikovat.