Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máte tip na oddechové letní čtení?
Asi tu už taková diskuze bude, ale jsem líná hledat 🙂
Mám teď nějakou čtivou náladu a po řadě odborných knih z knihovny lovím z té domácí samé oddechovky a už nemám co bych četla. Tak pokud máte tip na něco pohodovýho, sem s tím 🙂
Já teď přelouskala moje oblíbené:
Halina Pawlovská – Proč jsem se neoběsila
Radka Kvačková – Očima tchýně
Martin Stropnický – Klídek nerve
Zdeněk Svěrák – Povídky a Nové povídky
A k svátku jsem dostala a dost mi to sedlo:
Katty Letteová – Jak zabít manžela a další šikovné tipy pro domácnost
Lussy, Stará dáma je drsná, ale vtipná mi přišla. I když jsem se u ní neválela smíchy, ten finský humor působí nějak spíš vnitřně. (Ale třeba u Autobusu sebevrahů jsem se párkrát smála nahlas i sama mezi cizíma lidma.) Uznávám, že to musí člověku sednout, je to takový druh literatury, který tě buď dostane nebo ne a nic s tím neuděláš, není to o pochopení, prostě o naladění.
Tuhle sbírku od Dahla neznám, to, co jsem kdysi četla, mělo spád, tak ses možná jen netrefila.
A jinak – máš něco, co ti sedlo víc?
To, co píše Padmé, neznám vůbec, přiznávám, že tenhle typ knih nečtu, ale vždycky je fajn, když si knížka najde toho svého člověka. 🙂
Já jsem teď za dovolenou přečetla:
– Doktorka z Boloně, Wolf Serno
– Matka v koncích, Simona Monyová
– Dvacet deka lásky, Simona Monyová
Všechny tři knížky se mi moc líbily :-).
Ahoj holky,
tak se mi zatím povedlo přečíst2 z doporučovaných knížek:
Roald Dahl – Příběhy nečekaných konců a Arto Paasilinna – Stará dáma vaří jen.
První mi trochu připomínala strašně obšírně psané Povídky Zdeňka Svěráka, na mě se ty příběhy hrozně táhly a popisovaly zbytečnosti 🙂
A druhá, nemůžu říct, že mě zklamala, ale 100 % jsem nepochopila finský humor, jestli je autor nejznámější finský humorista ( i v knihovně byla knížka mezi humoristickýma), tak nechci radši aby se mi do ruky dostala nějaká depresivní finská četba 🙂
Podle anotace jsem čekala vtipný příběh o tom, jak starou paní vykořisťuje nevyvedený synovec a ona se jednoho dne rozhodne tomu udělat přítrž a postupně ho otráví.
Nakonec se z toho vyklubal příběh o týrání starých lidí, plný chlastání a agrese a nezasmála jsem se ani jednou, spíš mi celou dobu trnulo. Fakt zajímavá knížka, ale mě prostě vůbec nepřišla vtipná, spíš smutná.
Nebo mě ještě napadlo:
Stará dáma vaří jed
nebo
Autobus sebevrahů.
U toho jsem se musela i v kupéčku plném cizích lidí smát nahlas. 🙂
nuninko, já vím, mám to jako knihovnice trochu obšlápnuté, ale ta posledně jmenovaná kniha má jen 247 stran 🙂 pro mě nic moc, vše, co je pod 300, mě nezajímá… :-))))
(dělám si srandu… :-))
Já miluju romány na pokračování a když jsou to ještě ke všemu hrubé bichle, tak jsem nadšená předem 🙂 Proto taky Milénium patří k mým nejmilejším čtenářským zážitkům…
Ale na dovolenou se to dost blbě tahá…
Matildo a hodne k tomu také přirovnávají knížku Jmenuji se X.
Skvělé oddechovky jsou knihy od G. Durrela, hlavně ta trilogie z dětství, která začíná dílem O mé rodině a jiné zvířeně. Ale stojí za to vybrat ten lepší překlad, a to bych se musela podívat, který to byl.
Jinak z poslední doby se mi hodně dobře četl Černobílý svět, i když téma to je dost vážné, knížka se čte lehce a člověk se u ní i dobře pobaví.
A taky jsou super vtipné a čtivé některé knihy od Steinbecka, třeba Na plechárně nebo Pláň Tortilla.
Jé, Dahl, toho mám taky ráda.
A Bohyně, i když nejsou oddychovka, je to super kniha, která určitě stojí za přečtení. Pro mě z české literatury nejlepší za posledních x let.
A ještě jsem si vzpomněla na jednu knihu:
Den zkázy v Britském muzeu.
Žítkovské bohyně mám taky v plánu, zaujala mě recenze, ale to nebude oddechové čtení a já momentálně nemám čas a možnosti číst něco souvisle a v klidu 🙂
Stejně tak 50 odstínů, první díl jsem četla, jenže to jsem byla akorát nemocná a během 2 dnů jsem to přelouskla. To teď nehrozí, druhý a třetí díl musí počkat na dlouhé zimní večery.
Ostatní si poznamenám a půjčím, díky.
Matildo, na Žítkovské bohyně jsem taky myslela 🙂 i když to není oddychovka, tak určitě stojí za přečtení. Jen to chce mít na to čas a klid, já byla nervní, že nemůžu číst dál 🙂
Lussy, zkus od Evy Urbaníkové Suši v duši, je to bezva oddechovka. Pak třeba od Ivy Lecké Deník šílené matky, nebo Dámská jízda s Milanem…
Mám ještě jeden tip, úžasné recenze má kniha od Kateřiny Tučkové – Žítkovské bohyně, mám v plánu ji koupit do knihovny, tohle ale zrovna oddychové čtení nebude, ale přece jen, já radši knihy, které mě vedou k zamyšlení…
A co takhle největší “brak“ posledního roku – Padesát odstínů šedi a Padesát odstínů Temnoty (třetí díl teprve vyjde… ) – na tuhle knihu máme v knihovně pořadník… :-)))
A čtou ji i muži 🙂