Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máme dalšího \"pindíka\" 🙂
Ahoj holky, také se připojuji se zprávou o dalším přírůstku – 18.1. ve 3.35 se nám narodil Vojta, 50 cm, 3310g. Do poslední chvíle jsem doufala (a všichni v mém okolí mě v tom utvrzovali), že to tentokrát bude holka, ale osud to zaonačil jinak a Mates má brášku 🙂 Už jsem se smířila s tím, že v našem domečku jsem jediný tvor ženského pohlaví, protože i pes a kocour jsou chlapi 🙂
Jinak porod jsem si užila na můj vkus až moc akčně – o půlnoci mi praskla voda, počkali jsme na tchyni, aby tady přenocovala s Matějem a pádili do porodnice. Napíchli mě na monitor, vše ok, jen mimi se nechtělo vůbec hýbat, ať mi hýbali s břichem nebo zvonili budíkem, prostě nic. Po Yalu se mi rozjely bolesti, pak jsem si dala pořádně teplou sprchu a říkala si, že se mimi určitě probere, protože doma vždycky po teplé sprše cvičilo v břiše prostná. Bohužel nic. Znova monitor a začalo přituhovat. Nejenže se mimi nehýbalo, ale téměř v pravidelných intervalech monitor vždy jakoby ztichnul a tep miminka byl postupně 60, 70, 80, 90…120, ale víc nic. Nepomohlo ani přetočení na bok, takže zhruba ve 3h 10min ortel doktora zněl: “Bohužel musíme opět provést císařský řez.“ Naštěstí! Vojta měl omotanou pupeční šňůru kolem krku i kolem ramen a když ho vytáhli ven, vůbec neměl pěknou barvu. Navíc v 5. a 10. minutě po porodu přestával dýchat, takže ještě na sále dostal kyslík a putoval rovnou do inkubátoru. Přinesli mi ho až v 11h dopoledne. Naštěstí se ze všeho hned vylízal (teda až na žloutenku), začal pěkně přibírat, asi 4.den po porodu se dostal na porodní váhu a porodnici jsme po týdnu opouštěli s více než 20dkg navrch. 🙂
Jen dodám, že můj první porod před dvěma lety měl téměř totožný scénář, s tím rozdílem, že tam jsem si stihla nechat dát i epidurál. Pak taky klesaly ozvy, Mates šel taky císařem, ale omotaný nebyl, pravděpodobně si jen někde šňůru přitlačoval. Prostě někomu holt není dáno vychutnat si to až do úplného konce. Ale zase jsem ráda, že to všechno nakonec dobře dopadlo.
gratuluji a přeji hodně zdravíčka
Také bahopřeji k narození chlapečka(ta holčička ještě příjde a když ne, tak budou tři kluci. U nás to dopadlo taky tak:-)
Hlavně přeji hodně zdraví a ať malinkej přináší co nejvíce radosti a co jeméně starostí.
Ten porod sis teda pořádně užila, nebo spíš oba jste si ho užili. Hlavně že nakonec vše dobře dopadlo. Bylo to teda jak ze snénáře nějakého akčního seriálu z nemocenského prostředí. To by ale ani v televizi nevymysleli, to co se tam dělo:-)) Tak nevím jestli se ti do tý holčičky vůbec bude chtít.
Tak se mějte krásně, a šestinedělí proží v co nejmenším strestu.
Pridavam se k zastupu gratulujicich a cele Vasi rodine preji, abyste nezapomenuli na ten krasny okamzik zrozeni Vaseho Vojtiska! Nebylo to vubec jednoduche dle Tveho popisu, a ty, statecna maminka jsi to zvladla. At mate vsichni na te ceste zivotem pevne zdravi!
Aknelko, přejeme brzké zotavení a všem mnoho šťastných chvilek s Vojtou.
Aknelko, taky veliká gratulace ode mě a přeji hodně zdravíčka celé rodince
Aknelko, gratuluju k Vojtíškovi! Oběma vám přeju hlavně zdravíčko a spoustu společné pohody.
Na to drama jste to vzládli oba výborně, můžeš si gratulovat 😉
To je krásná zprávička! 🙂
Moc gratuluju a Vojtíkovi přeju hlavně zdravíčko a aby byl v životě šťastný. Mějte se krásně a užívejte se! 🙂
Od nás velké gratulace, sice – byl to horor, podle toho, jak to líčíš – ale s krásným a hlavně dobrým koncem!!! A z tvé zprávy čiší, jak jsi šťastná a pozitivně naladěná maminka:-)) Užívej si své štěstíčko a nech ty větší chlapy, ať kolem tebe chvíli běhají, protože pak už budeš kolem nich běhat ty:-))))
Hodně štěstí, zdraví všem!:-)
Gratuluji a přeji jen to nej do života. Hlavně zdravíčko, spokojenost a pohodový život!!
Aknelko, hlavně, že to dopadlo dobře! Četla jsem to s hrůzou v očích, ještě, že jsi hned na začátku použila smajlíky… To mi došlo, že to dobře dopadne:-)
Mějte se moc hezky *