Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máme dalšího \"pindíka\" 🙂
Ahoj holky, také se připojuji se zprávou o dalším přírůstku – 18.1. ve 3.35 se nám narodil Vojta, 50 cm, 3310g. Do poslední chvíle jsem doufala (a všichni v mém okolí mě v tom utvrzovali), že to tentokrát bude holka, ale osud to zaonačil jinak a Mates má brášku 🙂 Už jsem se smířila s tím, že v našem domečku jsem jediný tvor ženského pohlaví, protože i pes a kocour jsou chlapi 🙂
Jinak porod jsem si užila na můj vkus až moc akčně – o půlnoci mi praskla voda, počkali jsme na tchyni, aby tady přenocovala s Matějem a pádili do porodnice. Napíchli mě na monitor, vše ok, jen mimi se nechtělo vůbec hýbat, ať mi hýbali s břichem nebo zvonili budíkem, prostě nic. Po Yalu se mi rozjely bolesti, pak jsem si dala pořádně teplou sprchu a říkala si, že se mimi určitě probere, protože doma vždycky po teplé sprše cvičilo v břiše prostná. Bohužel nic. Znova monitor a začalo přituhovat. Nejenže se mimi nehýbalo, ale téměř v pravidelných intervalech monitor vždy jakoby ztichnul a tep miminka byl postupně 60, 70, 80, 90…120, ale víc nic. Nepomohlo ani přetočení na bok, takže zhruba ve 3h 10min ortel doktora zněl: “Bohužel musíme opět provést císařský řez.“ Naštěstí! Vojta měl omotanou pupeční šňůru kolem krku i kolem ramen a když ho vytáhli ven, vůbec neměl pěknou barvu. Navíc v 5. a 10. minutě po porodu přestával dýchat, takže ještě na sále dostal kyslík a putoval rovnou do inkubátoru. Přinesli mi ho až v 11h dopoledne. Naštěstí se ze všeho hned vylízal (teda až na žloutenku), začal pěkně přibírat, asi 4.den po porodu se dostal na porodní váhu a porodnici jsme po týdnu opouštěli s více než 20dkg navrch. 🙂
Jen dodám, že můj první porod před dvěma lety měl téměř totožný scénář, s tím rozdílem, že tam jsem si stihla nechat dát i epidurál. Pak taky klesaly ozvy, Mates šel taky císařem, ale omotaný nebyl, pravděpodobně si jen někde šňůru přitlačoval. Prostě někomu holt není dáno vychutnat si to až do úplného konce. Ale zase jsem ráda, že to všechno nakonec dobře dopadlo.
Jeeee, Vojtíšek, moc krásné jméno((-: gratulujeme((-:.
Aknelko blahopřeju:-) Vojtíšek má krásné míry a je dobře,že doktoři nezaspali a udělali co museli:-)
Já se u prvního ,,trápila“ celý den a pak to byl taky císař pro nepostupující porod a velké mimi:-) Prcek byl pořád čilouš, ale nešlo to. Tak se s tím člověk musí smířit.
U druhého je náš tatínek přesvědčen,že to bude zase kluk:-)) a malý na otázky příbuzných jak se bude jmenovat? odpovídá ,,brácha“:-))) Samo,že ho naočkoval tatínek. Tak si říkám,že další pindík by pro mě aspoň nebyl překvapením,stejná péče,oblečení,kluci si spolu líp vyhrajou:-)))
Vojtíšku přeju Ti do života jen štěstíčko,zdraví a lásku a spoustu dobrých přátel. Milující rodinu a báječné dětství s ,,velkým“ bráchou. Ať jsou Tvé dny plné slunce. K
Aknelko, moc gratuluji k narození Vojtíška. Hlavně že jste oba zdraví a holčička se možná povede napotřetí…
Aknelko, taky se připojuji ke gratulacím a přeji už jen štěstíčko… ufff, to tedy byl opravdu “akční porod“! Hlavně, že všechno dopadlo dobře a Vojtíšek se má čile k světu.
(A z těch “chlapů“ si nic nedělej, u nás je to totéž včetně kocoura a psa, akorát že já mám ty chlapy ještě dva navrch k tomu – takže je to vlastně 7chlapů na jednu ženskou – musíš být trochu generál 😉 )
Tak přeji jen zdravíčko tobě i malému, mějte se krásně a ať máš z dětiček jen samou radost 🙂
Matýsek je beztak šťastný, že má parťáka, ne? 😉
Alespoň se nemusíte starat o věno:-) Také přejeme ať si hezky odpočíváte, hlavně ať jste oba zdraví, na tom záleží nejvíc.
Mám úplně husinu po přečtení tvého popisu porodu, hlavně že je vše v pohodě a užíváš si chlapečka a že by do třetice konečně ta holčička? Pavla
Aknelko gratulujeme. Hlavně že všechno dobře dopadlo a malý se má k světu. Tak třeba se to povede do třetice. Holčička i “normální“ porod.
Aknelko,gratuluju, moc moc gratuluju!!! Ať je chlapeček hlavně zdravý. S tím porodem jsi mi připomněla můj: s tím rozdílem, že malá měla naopak vysoký tep, chudinka, až 215!!! Stoupalo to vždy ze 160 na 190 a215, doktoři byli pořádně nervózní, nakonec museli provést císaře. Malá tu šňůru měla prý pěkně hodně omotanou, chudinka, co tam asi dělala, když ji děloha tlačila dolů a ona nemohla:o(((
Zapomněla jsem se přihlásit, omlouvám se….Aknelka 🙂
Ahoj holky, také se připojuji se zprávou o dalším přírůstku – 18.1. ve 3.35 se nám narodil Vojta, 50 cm, 3310g. Do poslední chvíle jsem doufala (a všichni v mém okolí mě v tom utvrzovali), že to tentokrát bude holka, ale osud to zaonačil jinak a Mates má brášku 🙂 Už jsem se smířila s tím, že v našem domečku jsem jediný tvor ženského pohlaví, protože i pes a kocour jsou chlapi 🙂
Jinak porod jsem si užila na můj vkus až moc akčně – o půlnoci mi praskla voda, počkali jsme na tchyni, aby tady přenocovala s Matějem a pádili do porodnice. Napíchli mě na monitor, vše ok, jen mimi se nechtělo vůbec hýbat, ať mi hýbali s břichem nebo zvonili budíkem, prostě nic. Po Yalu se mi rozjely bolesti, pak jsem si dala pořádně teplou sprchu a říkala si, že se mimi určitě probere, protože doma vždycky po teplé sprše cvičilo v břiše prostná. Bohužel nic. Znova monitor a začalo přituhovat. Nejenže se mimi nehýbalo, ale téměř v pravidelných intervalech monitor vždy jakoby ztichnul a tep miminka byl postupně 60, 70, 80, 90…120, ale víc nic. Nepomohlo ani přetočení na bok, takže zhruba ve 3h 10min ortel doktora zněl: “Bohužel musíme opět provést císařský řez.“ Naštěstí! Vojta měl omotanou pupeční šňůru kolem krku i kolem ramen a když ho vytáhli ven, vůbec neměl pěknou barvu. Navíc v 5. a 10. minutě po porodu přestával dýchat, takže ještě na sále dostal kyslík a putoval rovnou do inkubátoru. Přinesli mi ho až v 11h dopoledne. Naštěstí se ze všeho hned vylízal (teda až na žloutenku), začal pěkně přibírat, asi 4.den po porodu se dostal na porodní váhu a porodnici jsme po týdnu opouštěli s více než 20dkg navrch. 🙂
Jen dodám, že můj první porod před dvěma lety měl téměř totožný scénář, s tím rozdílem, že tam jsem si stihla nechat dát i epidurál. Pak taky klesaly ozvy, Mates šel taky císařem, ale omotaný nebyl, pravděpodobně si jen někde šňůru přitlačoval. Prostě někomu holt není dáno vychutnat si to až do úplného konce. Ale zase jsem ráda, že to všechno nakonec dobře dopadlo.