Provozujeme:     České-soutěže.cz     KrálovstvíLátek.cz     Termofor.cz        Partner:    Pro Alergiky 
Přišli jste jen na čumendu? ...i vy můžete být součástí všeho, co tu vidíte... stačí se zaregistrovat.

Diskutárna

Diskutárna » Rodinná (i jiná) témata » Co se jinam nevešlo » Postní doba před Velikonocemi



Postní doba před Velikonocemi
JanaKJanaK
7.3.2011 v 0:59:36

Letošní Masopust končí a začíná doba velikonočního půstu, což v minulosti bylo téměř magické období plné pověr a zvyků. No a protože si myslím, že v dnešní uspěchané době nějaké to zastavení nemůže škodit, zkusme se trochu vrátit do minulosti a popřemýšlet o dnešním způsobu života.

Osobně si myslím, že bychom alespoň něco měli vědět o minulosti místa, kde žijeme, a proto jsem se kdysi rozhodla pár zvyků do našeho života začlenit.

Na začátek jednu všeobecnou otázku:
Jak vnímáte období před Velikonocemi?
Ať už z pohledu křesťanů či jinak věřících lidí, nebo třeba čekání na jaro, či duševní “jarní úklid“…

!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“ a zapojit se do ní můžete i mimo tento týden.
Chcete-li se k tomuto tématu rozepsat víc, můžete nám svůj příspěvek do pátku (11. 3. 2011) poslat i jako článek. Bude-li mít hlavu a patu a alespoň 250 slov, rády ho zveřejníme na hlavní straně. Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-breznu-2011).!!!!!

Stránky: [1] 2 3
JanaKJanaK
15.3.2011 v 21:14:52

Ájíku, to víš, prostě si tě šťěstíčko vybralo :-)

Ájík
15.3.2011 v 13:13:30

Jujda, děkujiiiiiiii :)))
Téda, jen jsem sem jukla, ať neřeknete, že mám dovolenou a ani se nepodívám ;) a hned takové překvapení – fakt moc děkujííí :)

Anonym
15.3.2011 v 10:39:47

Petro, děkuji za díky, ale tentokrát si ji moc nezasloužím, zrovna se mi nakupilo dost práce a nestíhala jsem tu být tak, jak bych chtěla :-)

Stejně ale moc díky všem holkám, které se do této trochu netradiční diskuze se mnou pustili, kdybych mohla, pošlu drobnost vám všem ;)

- nepřihlášená JanaK

PetraPetra
15.3.2011 v 10:35:04

Za aktivitu v tomto diskuzním týdnu dostane CD Zlatá studánka Ájík, na kterou se usmálo štěstí při losování :-)

Všem zúčastněným děkuji. Speciální dík má u mě JanaK coby moderátorka diskuze.
V rámci tohoto tématu jsme zveřejnili také dva články:
Postní doba před Velikonocemi (Králíček4)
Postní doba I. – Popeleční středa (JanaK)

Do diskuze můžete samozřejmě přispívat i nadále. Pokud byste si chtěli popovídat raději soutěžně, pak máte tento týden šanci na výhru v diskuzi Z plínky na nočník.

…neustrnout ;-)

JarmuschkaJarmuschka
12.3.2011 v 15:14:44

Boží milosti:
250g hladké mouky
špetka soli
1 lžíce másla
2 lžíce moučkového cukru
2 žloutky
2 lžíce bílého vína
5 lžic smetany nebo mléka
citrónová kůra
tuk na smažení, vanilkový cukr

Mouku smícháme s cukrem, osolíme, rozdrobíme do ní máslo, přidáme žloutky, víno, smetanu a strouhanou citrónovou kůru a zaděláme vláčné těsto (musí být o něco měkčí na těsto na nudle). Vypracováváme je tak dlouho, až se na něm tvoří puchýřky. Hotové těsto rozválíme na plát cca 3 mm vysoký plát a rádlem nakrájíme malé trojúhelníky. Každý trojúhelník uprostřed dvakrát nakrojíme. Smažíme ve vysoké vrstvě tuku do zlatova. Hotové necháme okapat a posypeme vanilkovým cukrem.
Dobrou chuť.
:o)

…obavy i radosti až do smrti.

JanaKJanaK
11.3.2011 v 21:45:55

Jarm, no právě, taky jsem se dočetla to o těch božích milostech, nemůžeš mi písnout receptík na to pečivo, bylo to moc dobrý a chtěla bych si je udělat :-)

JarmuschkaJarmuschka
11.3.2011 v 20:15:51

JanaK, to co popisuješ jako boží milosti, je u nás známo jako waflové pečivo.
Boží milosti znám ve formě trojúhelníků vykrajovaných z těsta, jednou nebo dvakrát nakrojených. Usmažených.

…obavy i radosti až do smrti.

JanaKJanaK
11.3.2011 v 13:49:22

lýto pro inspiraci

JanaKJanaK
11.3.2011 v 13:48:53

Tak mě napadlo, když jsem pročítala vaše příspěvky, mám doma něco jako formičky na nějaké cukroví a nevím k nim recept, babička jim říkala boží milosti
– je to vždy kousek železa (rybička, kytička, apod.), na který se přišroubuje delší tyčka jako držadlo, celé se to pak namočí do horkého oleje, nechá zahřát a pak se to namáčelo do těsta a šup zpátky do oleje, tam se tvar sám odloupl z formy, trochu nabobtnal a nechal se upéct; po vyndání se to obalovalo v moučkovém cukru a bylo to moooc dobrý
takže jestli někdo víte recpt, sem s ním :-)

Jinak nás čeká 3. postní neděle – latinsky Oculi, česky Kýchavná – po kýchání. Ve středověkých spisech se můžeme dočíst o velikých a náhlých morech, které se začaly projevovat kýcháním. V té době se říkalo:“Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil“. Lidé obávající se, aby z toho kýchnutí neumřeli, přáli sobě: „Pomáhej pán Bůh“ anebo „Pozdrav Tě pán Bůh“.
U našich předků bylo pozdravení při kýchnutí znakem dobrého chování. Už se nevěřilo, že se kýchnutím projevuje nákaza morem, nýbrž panovalo přesvědčení, že kýchání čistí hlavu a užívali k tomu celou řadu rostlinných prostředků, podporující kýchnutí. Tento zvyk ostatně přežívá dodnes, i dnes je možné zakoupit si šňupací tabák.
Všeobecnou rozšířenou pověstí bylo, že kolikrát kdo kýchnul o kýchavné neděli, minimálně tolik roků byl ještě živ. Na Bydžovsku se věřilo tomu, že kdo v tuto neděli třikrát kýchnul, byl po celý rok zdráv.

Uvedený text je úryvkem z knihy Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce – JARO, Martin Bestajovský

Na tuto neděli připravuji delší procházku, na jejímž konci si zahrajem na zajíce. Nejdřív se rozdělíme na 2 skupiny – zajíce a myslivce. Jde o to, že zajíčci mají za pasem (gumou od kalhot) přichycený kousek žlutého krepáku. Jako první vběhnou do určené oblasti a někam se schovaj, za chívli na to za nimi vyběhnou myslivci a snaží se zajíce chytit – sebrat mu krepák. Kdo má nejvíc krepáků, vyhrává (ale nemusí, i bez vítěze je to skvělá honička a někdy se ani pro smích nedá utíkat ;-))

Další 4. postní neděle je Družebná. Staří Čechové ji také nazývali “družebadlná“ nebo “družbadlnice“. Název neděle vychází zřejmě z toho, že v tuto neděli chodíval ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy.

V Klenčí na Chodsku končívali o tuto neděli přástky zábavou zvanou “spouštědlo“. Na této zábavě se děvčata postarala o jemný likér „rosolku“, rohlíky a “pálenec“ (pálenec = upečený hrách, posypaný cukrem a pepřem. Pálenec “na suchou kůrku“ se pekl nejen doma, ale i v hospodách). Hoši pečovali zas o to, aby bylo dost piva.
Na Nepomucku se odpoledne na družební neděli podávala “pučálka“. To byl nabobtnalý nebo napučený hrách, upražený na másle a promíchaný s rozinkami, různým kořením a pokroutkami. Když se dal na talíř, opět se pokroutkami a rozinkami posypal. Toto jídlo se obyčejně předkládalo ženichovi, jenž přišel za svým děvčetem. Zprvu se ženichovi předložila vidlička. Tou však nesměl jíst a měl čekat na lžíci. Pokud se do “pučálky“ pustil vidličkou, všichni se mu vysmáli.
Někde také pojmenovali tuto neděli “středopostní“, neboť tvořila pomyslný střed čtyřicetidenního půstu. Jinde zas “růžebnou“ nebo “růžovou“, protože se tuto neděli světí v Římě zlatá růže.

Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet

K této neděli se také váže docela pěkný zvyk – vyráběla se tzv. lýta. Což byly větvičky vrby svázané dohromady a ozdobené různými květinami, ptáčky nebo pentličkama (většinou z papíru). Já jsem zjistila, že z kroucené vrby jsou lýta nejpěknější a stačí 3 větvičky.

JarmuschkaJarmuschka
10.3.2011 v 14:34:51

No, už toho bylo řečeno mnoho, ale to nevadí.
Je zajímavé, že babička – jako praktikující věřící – nás seznamovala se spoustou zvyků. Ale před velikonocemi si od ní vybavím jen tu popeleční středu, pak zelený čtvrtek, velký pátek, bílou sobotu….
U nás žádné velké přípravy.
My to máme spojené spíš s těmi “pohanskými“ (staroslovanskými či keltskými) svátky příchodu jara.
Pečeme perníčky, beránka, jidášky.
Loni zelený čtvrtek vyšel na 1.dubna, na Apríla. Tak jsem holkám do školky napekla mufinky v zelenkavé barvě.
;o)
A taky se snažíme dodržovat, že na velikonoce by měl mít člověk něco nového – po zvyku mamky jsou to často ponožky, těch není nikdy dost.

Loni jsem byla po dlouhé době s holkama doma (před tím jsme vždy celá rodinka vyrazili někam na hory), tak jsme se chystaly na příchod koledníků.
Ale nějak jsme sousedy nenaučili k nám chodit. Tak jsme si to užívaly jen spolu (manža vyjel na divokou vodu, letos se taky chystá…)

JanaK – k dnešnímu urychlenému způsobu života – já myslím, že je prostě těžké se nějak vymanit z toho společenského systému. Pokud člověk někde pracuje, děti chodí do školky, školy – je to náročné. Těžko to oddělíš. A při jakémkoliv náznaku odlišnosti jsi hned “divná“ nebo aspoň “zvláštní“.
Nicméně si myslím, že jisté náznaky změn tu jsou. Jen musíme všichni vytrvat. A uvědomovat si každý den, každou hodinu, každý okamžik, co je pro nás skutečně důležité, co jsou ty naše uznávané životní hodnoty.

…obavy i radosti až do smrti.

Stránky: [1] 2 3



Co nového na VD?

  • Védéčkoviny - přehled VD událostí uplynulého týdne.
  • Nové diskuze za posledních 7 dní
  • VD S.O.S. aneb Pomóóóc, já se tu nevyznám
  • KLUBko - uživatelský účet



    Zaregistrovat se
    Zapomněl/a jsem heslo

    Přečtěte si nové komentáře

    Nepřehlédněte

    Náš tip

  • Těhotenství týden po týdnu a vše o těhotenství na webu Rodicka.cz.
  • Školní batohy pro prvňáčky i studenty. Výběr aktovek, tašek a školních potřeb, odborné poradenství.


  • © 2004 - 2016 VašeDěti.cz - Mgr.Petra Vymětalová. | ISSN 1801-2892 | Právní ujednání | | Redakce | Užitečné odkazy TOPlist