Co na jaře sázíme, sejeme a sbíráme

Na jaře nejvíce z celého roku platí lidové rčení „Co zaseješ – to sklidíš“. Pravdivost tohoto rčení je mnohem hlubší – platí nejen v tom, co zasejeme do truhlíků či do zahrady, ale také v tom, co jíme a co naučíme jíst naše děti. Vše se nám vrátí v podobě dobrého zdraví či nemoci. Platí to i v duchovní rovině, chceme-li, aby se k nám ostatní chovali laskavě, měli bychom se stejně chovat i my k nim.

Ranou zeleninu: hrášek, petržel, cibuli, pórek, mrkev karotku, mangold, saláty a špenáty, brokolici, kopr, řeřichu setou a lichořeřišnici, ředkve a ředkvičky, čekanku k zimnímu rychlení, kedlubny, kapusty a červenou řepu.
Z léčivých jedno- až dvouletých bylin a koření vyséváme přímo na záhony anýz, bazalku, fenykl, heřmánek, kerblík, kmín, koriandr, len setý, mák setý, majoránku, měsíček lékařský.
Doma na okně pěstujeme pažitku, petržel, řeřichu setou a zimní naťovou cibuli. Vyséváme do květináčů semínka bylinek, které budeme pěstovat v květináčích nebo později vysazovat ven: pažitku, petržel, bazalku, majoránku, řeřichu setou, slunečnice a další. Vytrvalé druhy bylinek kupujeme jako sazenice: tymián, šalvěj, dobromysl, máty, mateřídoušku, levanduli, vavřín, rozmarýnu, saturejku, yzop, třapatku, kontryhel a další.
Ze zeleniny si doma předpěstujeme cibuli zimní, brokolici, kapusty, zelí, rajčata, okurky, tykve a papriky. Naklíčené domácí uskladněné brambory se nedoporučují jíst, obsahují jed solanin, ale můžeme je zasadit do květináčů a přesadit ven do záhonu, až přejdou mrazy. Z jedné zasazené brambory při dobrých podmínkách vyroste slušná hromádka nových brambor pro celou rodinu k letnímu obědu.

V PŘÍRODĚ A NA ZAHRADĚ SBÍRÁME

První zelené rostlinky: Pažitku, česnek medvědí, ptačinec žabinec, popenec, kopřivy, sedmikrásky, pampelišky, jitrocel a v zahradě přezimující polníček kozlíček, zimní pórek, růžičkovou kapustu, kadeřávek či naťový celer, petržel a nově vyrašenou meduňku.
Hořké byliny, jako pampeliška a rychlená čekanka, prospívají našim játrům nejvíce právě v tomto období na začátku jara.
Kvašené kyselé zelí nám také prospívá. Stačí ho jíst v malém množství, 1 lžíce kvašeného zelí denně přidaného k jídlu jako salát, pokryje tak naši potřebu vitamínu C, dodá tělu prospěšné bakterie a zlepší stravitelnost vařených jídel.

Od dubna sbíráme a sušíme bylinky na léčivé čaje na zimu: kopřivu, pampelišku, jitrocel, bez černý, meduňku, lípu, kontryhel a diviznu.

Připravujeme domácí sirupy z černého bezu, jitrocele, sedmikrásek, fialek a pampelišek. Z vonných fialek si můžeme připravit také olej, ocet a pleťové mléko pro kosmetické použití.

Na jaře nejvíce z celého roku platí lidové rčení „Co zaseješ – to sklidíš“. Pravdivost tohoto rčení je mnohem hlubší – platí nejen v tom, co zasejeme do truhlíků či do zahrady, ale také v tom, co jíme a co naučíme jíst naše děti. Vše se nám vrátí v podobě dobrého zdraví či nemoci. Platí to i v duchovní rovině, chceme-li, aby se k nám ostatní chovali laskavě, měli bychom se stejně chovat i my k nim. Zasejme proto s každým novým jarem do všech „svých truhlíků“ semínka laskavce – amarantu, ať nám láska vyklíčí a přinese ovoce.

Napsal/a: Magdaléna Staňková-Kröhová