Pokaždé, když vyjdu se svými dvojčátky na procházku, potkám lidi, kteří mě buď litují, že mám dvojčátka, slovy: „Jéje, dvojčátka, to Vám nezávidím, to musí být práce, já bych je brala jen tak na podívání a rychle vrátila“. Anebo se najdou Ti, kterým zazáří oči, začnou závidět a řeknou: „Jé, já bych taky chtěla dvojčátka, to musí být krásné“…
Nevýhody (?):
- Kočár
Málokde se vejde do dveří, v tramvaji zaberete více místa. - Oblečení
Děti nemohou po sobě „dědit“ oblečky, musíte vše nakoupit hned 2x. - Lékař
U lékařských prohlídek, očkování, pokud nejsou u obou dětí ve stejný den, musíte řešit „hlídání“ jednoho dítěte, anebo vyrazit s oběma, ale s tím, že druhého se musíte snažit zabavit, utišit. To první ale samozřejmě taky.
- Pláč
Stává se, že když začne plakat jedno dítě, přidá se okamžitě druhé. - Krmení
Pokud nezvládáte techniku krmení obou dětí najednou, anebo ji nechcete praktikovat, nezbývá vám, než nechat jedno dítko pořádně vyřvat, než přijde na řadu. Ale rve to srdce. - Hračky
Pokud koupíte dětem jen jednu hrazdičku na hraní a zdá se vám, že si pod ní chtějí hrát oba najednou, tak počítejte s tím, že je musíte vtěsnat vedle sebe a hrozí, že se pomlátí, případně vypíchnou oko. - Plenky
O spotřebě plenek radši nemluvit … chodíme vynášet tento nebezpečný odpad 2x denně. - Koupání
Začnete koupat jedno dítě, je hladové, mlátí sebou ve vaničce, s vypětím všech sil ho držíte pevně, namydlíte, osušíte, přebalíte, oblečete, učešete, natřete tvářičky a okousané ručičky krémem, políbíte a pak si vzpomenete, že vás čeká ještě jedno kolo …. - Nošení
Jako by si už ti malí drobečci dokázali závidět. Nosíte jedno, aby přestalo plakat, druhé začne.
Vyměníte je, ale nic se nezmění ….. Poprvé zjistíte, co je to migréna. Z dvojhlasného křiku vás nikdy nepřestane bolet hlava. - Mateřská dovolená
Oproti maminkám, které mají děti s delším věkovým odstupem, máte kratší mateřskou dovolenou. Ale v tomto případě se péče o dvě děti nedá vůbec nazvat „dovolenou“ …
Výhody:
- Na procházce jste středem pozornosti. Lidé Vám buď závidí, anebo Vás tiše litují …
- Otec dětí se bude cítit jako Bůh, že dokázal něco takového …
- Nemusíte plánovat za dva, tři roky druhé dítě …
- Už odmalička se učí být společenští, žít jako sourozenci; musí se naučit hrát si navzájem, slyší se, vidí se …
- Pokud Vám oba pěkně papají a poté společně na dlouhou dobu usnou, cítíte se jako opravdu dokonalá matka, pro kterou je výchova a péče o dvě děti úplná hračka ……
- Doufáte, že až trochu povyrostou, budete mít více pomocníků v domácnosti…
- Můžete podělit obě babičky najednou …
- Pokud krmíte děti z láhve, manžel Vám v noci může pomoci. Vytvoří si tím tak bližší vztah k dětem …
- Máte dobrý důvod zadat manželovi více domácích prací. Staráte se přece o dvě děti najednou!
Napsal/a: Táňa
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (15 vyjádření)
Jsem tu po čase zase, tentokrát s nevýhodou…
Holkám bude za chvíli šest, ve školce jsou ve „velikánech“, v lednu se chystáme k zápisu do školy.
Tak jsme holky přihlásili do jejich prvních kroužků.
Už teď jsou vidět rozdíly v jejich nadání – Lu je vyloženě muzikální, Any spíš na sport.
To samé nám řekla i paní učitelka tanečního oboru ZUŠ na „talentových zkouškách“. Řekla jsem jí, že jsme si toho vědomi, ale že holky jsou holt ve věku, kdy buď můžou chodit obě dvě, nebo žádná. Takže chodí.
Tady nastupuje ještě další „problém“ – holky ještě moc nechtějí nikam chodit samostatně, vyhovuje jim být se sestřičkou.
Lu je z baletu nadšená, Any vlastně též, ale od začátku se potýkáme s její litostivostí, že „se jí bude stýskat po mamince“.
Holky ještě chodí do aerobiku, a tam je to zcela bez problému.
Tak by mě zajímalo, jak je to u jiných dvojčat (vícečat) – jsou vaše děti nadané podobně, nebo registrujete rozdíly? A máte v takovém případě možnost vodit každé vaše dítě do jiného kroužku? Na jinou aktivitu? Pomáhá vám někdo?
U nás byl vrchol mého snažení, že jsem přesvědčila manžela, že v pondělí holky do aerobiku zavede on (v době jeho začátku jsem já ještě v práci), páteční hodinu baletu musím zajišťovat já. Nikoho dalšího tu k ruce nemáme.
Holky byly nemocné, jsem s nimi doma.
Dneska jsme byly na kontrole u naší pediatričky (úvodní vyšetření proběhlo na dětské pohotovosti v nemocnici s tím, že „paragraf“ mi napíše právě pediatrička).
A tím, že mám dvě holčičky, obě marodí, tak mi doktorka napsala prvních pět dnů paragrafu na jednu a druhých pět dnů paragrafu na druhou – celkem tedy 10 dní (proplácí se jen devět dní v kuse).
;o)
Jak holky povyrostly, přišla jsem na další výhody:
1) při narozeninách „ušetříme“ – neseme do školky bonbonky jen jednou v roce
2) v restauraci můžeme holkám objednat dohromady jednu normální porci a pouze poprosíme o její rozdělení na dva talíře (už cca rok občas zajdeme někam na jídlo – na cestách – a nemáme s tím problém, všude nám vycházejí vstříc). S dětskými porcemi se skoro nesetkáváme a kdybychom si řekli o poloviční porci (jednu), tak zpravidla si restaurace účtuje 70% plné ceny.
Ahojky Táňo, tak s výhodamy i nevýhodami, které si napsala s tebou souhlasím. Mám dvojčátka páreček-tak, že vím o čem píšeš. Klučina je živější a holčička klidnější. Mám ještě, ale 4-letou slečnu a ta někdy zlobí jak ty dva roštáčci.Příští rok po prázdninách budou všichni tři společeně chodit do školky, to bude něco.Mám výhodu, že oblečení dvojčátka dědí po velké slečeně. Rostou,ale všichni jak z vody, jěště že dnes existují second hendy, kde to je jak se říká za babku.Mít tři děti jsou krásné radosti, ale taky starosti. Měj se sluníčkově a zdravím všechny maminky s dvojčátky a vice dětmi (((o:
Ahojky Táňo, tak s výhodamy i nevýhodami, které si napsala s tebou souhlasím. Mám dvojčátka páreček-tak, že vím o čem píšeš. Klučina je živější a holčička klidnější. Mám ještě, ale 4-letou slečnu a ta někdy zlobí jak ty dva roštáčci.Příští rok po prázdninách budou všichni tři společeně chodit do školky, to bude něco.Mám výhodu, že oblečení dvojčátka dědí po velké slečeně. Rostou,ale všichni jak z vody, jěště že dnes existují second hendy, kde to je jak se říká za babku.Mít tři děti jsou krásné radosti, ale taky starosti. Měj se sluníčkově a zdravím všechny maminky s dvojčátky a vice dětmi (((o:
Také přispěji troškou.Máme dvojčátka 2 roky a staršího brášku 7 let.Je u nás pořádně veselo, ale myslím, že od začátku celkem vše zvládáme.Starší kluk je obletovaný od brášky a sestřičky a pořád ho pusinkují.Mají se všichni dohromady moc rádi.Někdy je u nás také dusno, asi jako všude.Také mám někdy všeho plné zuby.Vzpomínám si, že to bylo i když jsem měla jen toho staršího.Je to jedno, kolik je dětí.Když jsme nervózní a přetažení, tak nás spolehlivě vytočí jedno dítě, zrovna jako třeba 5.
Je mi moc nepříjemné, když mně lidi na ulici zastavují a mají divné, až zlé připomínky.Už se mi mockrát stalo, že mi lidi do očí řekli, že by to nikdy nechtěli,že jsem chudák, nebo že by si to šli rovnou hodit.Prosim, to je každého věc.Já jim to rozmlouvat nebudu.
Je to ale dost netaktní a zlé.Oni si ani neuvědomují, že to každou maminku raní.Jde přeci o moje děti které nade vše miluji.Vyjedu si v klídku na procházku a najednou mi někdo řekne, že jsem chudák?!
Vžite se prosím monomaminky do toho! Jak by bylo vám?
Ještě bych ráda dodala, že se mi už mockrát stalo, třeba v obchodě, že jsem si v klidu nakupovala a moje děti byly v pohodě.Maminka s jedním dítětem měla co dělat, aby to nakupování vůbec zvládla, jak se jí dítko vztekalo.Nebo na ulici a v parku to zažívám dost často.Maminky co mají jedináčka,jsou častěji na pokraji sil nežli maminky co mají dětí víc.Už jsme zkrátka na ledacos zvyklé a moc nás toho z míry nevyvede.Mluvim i z vlastní zkušenosti.Když jsem měla první, tak jsem brala všechno moc vážně a zbytečně se stresovala.Teď si to daleko víc užívám.
taky máme dvojky holky17měs. a napadla mě ještě jedna výhoda alespoň u nás holky si spolu zahrají víc než jedno dítko
teď mě ještě napadlo, že dostanu jen jednu mateřskou a jeden rodičovský příspěvek po nejkratší možnou dobu… 😮
no, na to se právě těším (jestli nám bude přáno), že to pak bude „brnkačka“…
Taky se říká, že dvojčata na mladšího sourozence tak nežárlí, protože od malinka jsou zvyklá, že se o pozornost a péči rodičů musí dělit….
A kamarádka, když tu jednou byla na návštěvě, tak říkala, že dvojčata vlastně ani nemůžou být rozmazlená, protože rodiče musí tu péči rozdělovat…
A taky jsem někde četla, že by to mělo být jednodušší i při nástupu do školky….
Na to si ale ještě počkáme…
Já pak připíšu, jak to je…
;o)
Jsem sice „monomatka“, ale napadly mě zajímavé souvislosti ve vztahu dvojčat a případných dalších sourozenců..
Tedy další výhoda(je to pravda?): přide-li po dvojčatech další dítě, musí to matce připadat jako věc zvládaná „levou zadní“… naopak: mám kamaráda, který má holčičku a s odstupem cca 3 let dvojčata kluky a ten se mi nedávno svěřil, že mu období, kdy byli s manželkou „sami“, úplně splývá s obdobím, kdy měli „jenom“ Aničku…pravé „čoromoro“ přilo až s klukama… zkrátka pro takové rodiče „jedno dítě-žádné dítě“:-)…
doplňuji dvě výhody, co mě napadly:
1) hned máme nárok na dětské přídavky (okamžitě dvojnásobný počet členů domácnosti…)
2) k doktorce se nemusíme objednávat ani na takové očkování, kdy „monoděti“ musí (očkovací látka je pro dvě děti a musí použít okamžitě…)
Budu přemýšlet a jak mě něco napadne, šup sem s tím…
;o)
To nic Petro, i mě se občas ježí vlasy na hlavě :-)). Ono se ale nedá nic dělat, když jsme si to upekli. My na tom nejsme rozhodně nejhůř, za malou tragédii považuju věkový rozdíl třeba jeden rok, to musí být maso. Naše děti jsou od sebe rok a 7m. A těch, co mají dvojčátka, se příroda na nic neptala. Tak se neboj, i kdyby se vám urodilo, zvládnete to, taky vám nic jinýho nezbude :-)).
Tak to tedy před vámi smekám..mám jednu malou 8-měsíční „závislačku na mamince“ a jsem vždycky večer utahaná jak kotě. Úplně se mi ježí vlasy na hlavě, když se mě nekdo zeptá, kdy bude druhé.Máte múj veliký obdiv, že to vůbec zvládáte. Přeji Vám hodně zdravíčka
Milá Táňo i Vando,musím s Vámi tiše souhlasit,ikdyž jsem zástupce té druhé strany.Máme roční dvojčátka-kluky a k tomu pětiletého syna,takže výrazy rvát se o hračky znám velmi dobře a je taky pravdou že se cítím velmi -velmi pyšný….Ovšem bez toho aby se oba rodiče starali o takové dárečky -to prostě nejde,jsme s manželkou spolu 20 let a troufám si říct že náš vztah se hodně prohloubil tím jak potřebuje jeden druhého-kdo má dvojčata ví o čem mluvím…Jinak Vás srdečně zdravím
Milá Táňo, moc jsem se pobavila. Dvojčátka sice nemáme, pouze skorodvojčátka, ale i tak jsou mi některé tvé postřehy poměrně známé. Takže jen tak pro srovnání:Kočár + oblečení – dědí se.Lékař + pláč – zhruba stejné jako u vás.Krmení – každé dítě jiné jídlo.Hračky – ze začátku je to jedno, později se začnou o ně rvát.Plenky + koupání + nošení – to samé.Za další – mladší dítě v kočárku, starší kamsi prchá (a je zcela hluché).Pokud si vyjedete na procházku bez skejtu nebo jiného odpočívadla pro starší dítě – mladší v kočárku, starší kňučí že už nemůže a chce chovat (jak asi???). Starší si na mladším testuje, kolik má síly. Přes den má každé dítě jinou potřebu spánku, takže okamžik, kdy oba spí, je malým svátkem.VÝHODY – asi jako u vás + dodávám – nikdy se nenudíte. A největší výhoda ze všech – dvě krásné a úžasné děti!
Mobile Sliding Menu