Moje kamarádka Jana má syna Jirku, kterému je 9 let a chodí do druhé třídy. Přestože má Jirka zdravotní omezení, navštěvuje běžnou základní školu. Z poslední třídní schůzky ale přišla Jana hodně rozladěná. Rodiče si stěžují, že chování Jirky narušuje výuku, jejich děti jsou pak nepozorné a nosí horší známky…
Jirka má kombinovanou poruchu pozornosti. Ve třídě má asistentku, ale zkrátka jsou chvilky, kdy s jeho chováním nezmůže nikdo nic. Pak opravdu začne v průběhu výuky vyrušovat, chodí po třídě, bouchá hlavou o stůl, vyhazuje pomůcky. Jeho chování je nepředvídatelné, někdy je celé dny úplně v pohodě, jindy je to s ním bohužel složitější. Jana tedy bojuje nejen s problémy u svého syna, ale čelí útokům rodičů, kteří jí dávají silně najevo, že dítě s hendikepem nemá v běžné škole co pohledávat.Na názor k začleňování dětí jsem se zeptala paní učitelky Míši.
Jano, proč bys byla ráda, kdyby mohl Jirka dál navštěvovat běžnou základní školu?
Zeptala jsem se na názor i Kralicka4, kterou znáte ze stránek VD.
Tyto děti budou šikanované, co si budeme vykládat o šikaně nějak slabších dětí a co teprve o těžce postižené a opravdu „jiných dětech“. Pak také nebudou opravdu nestíhat výuku v plném rozsahu a budou dostávat špatné známky, či budou propadat, jak se tohle podepíše na jejich psychice si nemusíme povídat. Zároveň díky tomu, že potřebují více času na pochopení nebo na vypracování a mají omezení, tím budou i brzdit zdravé děti.
Domča je plně inteligentní, co nechápe nebo neví, co znamená, se dokáže naučit a na vše si najít svůj způsob. A musí mít omezenou výuku jen na 4 h denně a Aj dostává úkoly domů. Myslím, že plošná inkluze je hrozný nesmysl a vymyslel to někdo od stolu, kdo tyto děti nezná. A trpět budou zase jen děti.
Jano, měli jste problém sehnat asistentku?
Fakt, že už nyní je nedostatek asistentů, zmiňuje Kralicek4.
Je mi jasné, že pro učitelku je náročné zvládnou všechny děti a ještě se každému věnovat individuálně. V některých školách ale se začleňováním dětí s určitým zdravotním omezením problém nemají. Jinde omdlévají hrůzou i tehdy, kdy mají ve třídě více než 20 dětí bez omezení.
Jaký je váš názor? Vadilo by vám, kdyby do třídy vašich dětí chodily též děti s určitým hendikepem? Jste pro zrušení či zachování speciálních škol?
Jméno kamarádky a jejího syna bylo na přání změněno.
Napsal/a: Petra H.
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)
Přidám asi hodně negativní názor na toto téma od odbornice:
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/371929/odbornice-na-pedagogiku-inkluze-je-nesmysl-deti-budou-trpet.html
Když jsem v mailu přečetla název, chtělo se mi hned napsat: ano, postižené děti patří do normálních škol. Jenže, jak už to bývá, je tu vždycky ALE. Záleží to situace od situace, jsou různé druhy postižení, záleží na počtu dětí, schopnosti jednotlivých učitelů, velikosti kolektivu… já sama jsem chodila do klasické ZŠ jen v první dtřídě, po té jsem byla přesunuta do „ústavu“, jak to bylo v té době zvykem.
Absolvovala jsem tam základku i střední, spolužáci, kteřípřišli ze škol během školní docházky si pochvalovali, kolik aktivit mohou dělat, co předtím nemohli. Ale bylo to také tehdejším pojetím začlenění: po vyučování si tě vyzvednou rodiče a domů. O skupinových aktivitách nebyla řeč…. je to složité téma.
Ale jednoznačně: děti s postižením mohou navštěvovat klasické školy, ale musí být i jiná alternativa. Tak aby se vše dalo zvládnout.
V dětství jsem chodila do třídy, kde byli sloučeni žáci z více ročníků. V jedné třídě byli žáci z 1., 2. a 3.ročníku, ve druhé ze 4. a 5. ročníku. Protože ještě nefungovaly „pomocné školy“, chodili s námi dva repetenti. Nedá se říct, že bychom měli šanci je šikanovat, protože byli starší a taky silnější. 🙂 Pro paní učitelku to bylo obtížné, my ostatní si užili spoustu legrace, když nás honili po třídě a poslouchali jsme jejich odpovědi při vyučování. Od 5. třídy se změnil systém a začala jsem chodit na „normální“ školu, kde byli žáci rozděleni na „chytré“ a „hloupé“ děti. Nemůžu říct, že bychom my dvě žačky, co jsme byly v jednom ročníku, měly problém se začleněním. Obě jsme měly celou školní docházku skoro samé jedničky. Musím ale konstatovat, že výuka probíhala naprosto jinak, protože nikdo nezdržoval, nevyrušoval a neotravoval. Při navrhované inkluzi nepřijdou ale žáci o podobné zážitky 🙂
Dnes bylo i ve zprávách,že se termín snad i posunuje,že by někdo dostal rozum a neudělají něco na co nejsou školy připravené
Přidávám odkaz na přepis diskuze pořadu Máte slovo.
http://www.invarena.cz/?p=23492
Škoda, že jsem neviděla naživo. Já tento pořad moc nemusím, přijde mi, že paní moderátorka ani nenechá diskuzi rozběhnout a hned to posouvá jiným směrem. Ale zpět k inkluzi. Taky si myslím, že za každou cenu to nemá smysl. Někde začleňování fungovat může dobře, jinde z toho bude průšvih.
Něco plošně, je vždy na škodu. KAŽDÝ ZNÁS JE JEDINEČNÝ A JE JEDNO JESTLI TAKŘÍKAJÍC NORMÁLNÍ NEBO S POSTIŽENÍM. Prostě měla by být možnost, když to jde umožnit normální školu, ale taky by měla být možnost mít individuální či speciální školy.
Určitě by se to mělo brát individuálně, to je myslím přání všech normálních lidí. A ještě je spousta dalších „kdyby“ a „mělo by se“, kterými se můžeme ohánět. Jenže na to se pak už v praxi nehraje 🙁
Každý je jiný. Nehodnotila bych je všechny obecně,ale indivituálně.
Pořád si myslím (doufám), že ta navrhovaná inkluze je jen špatně vysvětlována. Je přeci nesmysl plošně nařídit, že všechny děti budou chodit do běžných základních škol. Stejně jako je hovadina nařídit, že každé dítě, které se nevejde do nějaké tabulky, musí chodit do speciální školy. Je to jako se vším jiným – extrém je špatně a prospívá jen minimu zúčastněných. Většinou by přitom stačilo zapojit zdravý rozum. Děti nejsou rohlíky, u kterých se dá tabulkově určitě co je a není ok a jak s nimi v tom kterém případě zacházet.
Z mého pohledu teda inkluze ano – ale řešit ji individuálně podle konkrétního dítěte, zázemí a možností školy, plošně ji nařídit je blbost a nedovedu si představit, že to bude fungovat.
Vím,že není jednoduché,aby „jiné“ děti byli začleněné do klasické výuky,ale po zkušenostech si říkám,že i záleží na přístupu vedení školy a učitelky.
Tyto děti by měli mít možnost mít k sobě asistenci,která jim pomáhá,která je při špatných chvilkách vyvede ze třídy,aby nerušili a sami se zklidnili.Proč v některé škole není problém asistentku sehnat a dostat na ní dotace,oproti jiné škole kde rodiče slyší,že na asistentku nejsou peníze a dítě to nezvládá,dejte si ho jinam.
Také by měli být třídy s méně dětmi,aby byl dostatek času se věnovat všem,ať s nějakým omezením nebo i bez něj.Když je ve třídě i 30 dětí,tak je to náročné pro učitele i když jsou všichni děti zdravé a bez omezení.Pokud je tolik dětí,tak bych byla pro,aby třída měla asistentku automaticky.
To je těžké téma, samozřejmě že by mi vadilo, kdyby někdo lítal po třídě a rušil děti od učení, to snad každému. Neumím si představit, jak bych to sama snášela v práci, natož pak coby dítě ve škole…
No víc k tomu psát nebudu, zamotala bych se do toho, jen snad napíšu staré dobré otřepané úsloví, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.
Mobile Sliding Menu