Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Novinky a novinky
Drahé virtuální kamarádky,
už jsem tu dlouho nic nenapsala, tak to napravuji:
1. Možná, že ve velmi blízké budoucnosti (během listopadu) dostanu přidělený byt. Je to 2+1 v přízemí, ale bez kuch.linky, tak to snad nějak zvládneme 🙂 Rozvedená zatím ještě nejsem, tak mám docela “strach“, jak to řeknu manželovi, že se (možná) budeme stěhovat.
2. Majda bude mít v květnu 3 roky, takže samozřejmě řeším školku. A právě v jedné blízko nás se uvolnilo místo, takže mám doma na stole přihlášku a budu vyřizovat nástup mé (ještě ani ne 2,5 leté) dcerušky už od 1. listopadu. No, bobek malá ještě ani nemluví a už ji budu na 5 dní v měsíci vodit do školky. Jak my to zvládneme? Vždyť nikdy nebyla na hlídání u cizích. Dokonce i vlastní babička ji hlídala nanejvíš hodinku a to asi třikrát… Já ty slzičky prostě nechci vidět 🙁 a Majda v tom zdaleka nebude sama 🙁 Ale co naděláme, když v květnu prostě musím nastoupit do práce, tak si aspoň budeme pomalu zvykat 🙂
No, novinek vlastně ani moc není, ale já z nich mám hlavu jak škopek a jsem docela nervózní, jak to všechno teď najednou zvládnu…
Mějte se hezky a zase brzo na čtenou 🙂
Kamčo, známe se už asi 12 let 🙂 a byli jsme skvělí a vlastně nejlepší kamarádi a jak ho Bára (dvakrát) opustila kvůli jinému chlapovi, tak jsem to nesla docela těžko, že už nebude tak blízko :-). No, a teď je mi blíž než jsem si kdy myslela, že bude :-)) Ale jak na potvoru je teď doma na nemocenské a nemůže nikam chodit.. ano, je to ten můj “hodně dobrý kamarád“, co má urvanou achilovku. Takže teď pendluju z bytu do bytu, řeším svůj byt, svůj rozvod a Majdinu školku :-)))) Jo, a sestra nese velmi těžce, že jsem se zamilovala do jejího bývalého… brala ho pořád jako nějaký náhradní “plán“, kdyby jí nevyšlo manželství…… a teď se jí zhroutily plány… ale to byste ji musely znát… ona je trošku svéhlavec 🙂
Ájíku, doufám, že to bude v pohodě. Jenom, jak jsem viděla tu přihlášku a Majda přišla, objala mě a řekla:Mám Tě áda :-), tak jsem začala bulet :-))))) Jenda to taky určitě zvládne a bude se mu ve školce líbit. S bráškou se to lépe táhne 🙂
Blani, ano, už je to rok, co to řeším…. to je hrozné, co? Jak ten čas letí. Manžel to ví, že chci odejít, ví, že mám podanou žádost o byt, ale nevím, jak mu mám říct, že mu odvedu jeho milovanou dceru z každodenního života 🙁 já prostě neumím ubližovat :-((
Jinak vám všem samozřejmě moc moc moc děkuju za podporu 🙂
Markétko, to je úžasná zpráva, tak ses dočkala…. neboj, dá se to zvládnout, zvlášť, když Tě má kdo podržet. Je to hodně těžké, ale je to krok správným směrem. Já jsem zbytečně čekala, až budou děti větší, možná jsem i doufala, že se náš vztah změní…. jo, měnil se, ale ne k lepšímu – mužskýho v zásadních věcech nepředěláš. Děláš dobře…… manžel to už dlouho ví, že chceš odejít…. nebo si snad myslí, že se to urovná??? Myslím, že už je to rok, kdy jsi tuto situaci začala řešit, ne? Jéjej, to to letí.
Kuřátko…. no náhodou, vůbec toho není málo…. ale jsou to samé dobré zprávičky, ne? :)))
Zvlášť ta poslední, co Ti “vypadla“ ;))))
Moc moc budu držet palečky, ať to všechno vyjde, hlavně to bydlení (ale i to ostatní, přijde mi, že ani jedno není méně důležité 🙂 ) a Majdalenka ať nástup do školky zvládne…. ach jo, bude to těžké pro Tebe i pro ni, ale věřím, že to spolu zvládnete (Jeník pošupká v září, taky mám z toho těžkou hlavu, jenomže jemu budou už 3,5 a bude tam mít brášku)…. tak moc moc držíííííííím všechny palečky – drž se! :)))
Kuřátko:-) no to je docela zásadní novinka:-)))
Ale možná už přítele bereš jako samozřejmou součást svého života,tak jsi na to zapoměla a taky Tě z něj zřejmě nebolí ,,škopek“:-))))
Že je to bývalý sestry? no..tak to není zrovna výhra-rodina Vás bude kritizovat…promluv se sestrou a zjisti proč se rozešli a s přítelem se podobným věcem vyhněte:-)))) zavčasu si vše vyříkejte:-)
Moc držím paleček,má to i svá pozitiva-je to člověk kterého nevidíš první den a byli jste nejspíš přátelé-a to je kolikrát lepší než velká láska a pak velký pád.
Já jsem manžu znala jako kamaráda 3roky než sme se dali dohromady:-) a jsme spolu už 11let. Měj se krásně a užívej život. K
Holky moje zlaté, moc děkuju za pozvzbuzení….
A ještě jsem zapomněla napsat asi tu nej novinku :-))))
MÁM PŘÍTELE 🙂 ale aby toho nebylo málo (já jsem prostě vážně tele), tak je to bývalý přítel mé sestry :-))), takže reakce v rodině není zrovna nadšená…. ale co, to už ustojíme, ne? 🙂
Nevím proč, ale tohle mi nějak vypadlo 🙂
A vážně vám moc děkuju. Doufám, že to bude v pohodě a všechno proběhne relativně v klidu….
No, myslím, že na jeden “škopek“ je toho víc než dost. Majdě přeji, aby se jí ve školce líbilo a tobě přeji pevné nervy a hodně štěstí. Bramborka
Markétko, přeju hodně štěstí, ať se Ti všechno podaří, jak si budeš přát, a ať má pro Tebe život nachystáno nějaké moc příjemné překvapení!
Kdybys cokoliv potřebovala, ozvi se.
Kuře, taky se přidávám, holka nebudeš to mít snadné, ale všechno se dá přežít, a čas je opravdu nejlepší lékař, moc na tebe budu myslet, malá si určitě brzy zvykne, a v práci pak přijdeš na jiné myšlenky. Manžel si bude muset zvyknout :o) Držím Ti palečky, bude zase dobře, uvidíš :o)
Kuřátko strašně moc držím palečky. Ať se vše podaří,ať to manžel vezme v klidu jako chlap,ať je nástup do školky bez slziček a Tvůj nástup do práce pak bez nervů. Drž se. K
Drahé virtuální kamarádky,
už jsem tu dlouho nic nenapsala, tak to napravuji:
1. Možná, že ve velmi blízké budoucnosti (během listopadu) dostanu přidělený byt. Je to 2+1 v přízemí, ale bez kuch.linky, tak to snad nějak zvládneme 🙂 Rozvedená zatím ještě nejsem, tak mám docela “strach“, jak to řeknu manželovi, že se (možná) budeme stěhovat.
2. Majda bude mít v květnu 3 roky, takže samozřejmě řeším školku. A právě v jedné blízko nás se uvolnilo místo, takže mám doma na stole přihlášku a budu vyřizovat nástup mé (ještě ani ne 2,5 leté) dcerušky už od 1. listopadu. No, bobek malá ještě ani nemluví a už ji budu na 5 dní v měsíci vodit do školky. Jak my to zvládneme? Vždyť nikdy nebyla na hlídání u cizích. Dokonce i vlastní babička ji hlídala nanejvíš hodinku a to asi třikrát… Já ty slzičky prostě nechci vidět 🙁 a Majda v tom zdaleka nebude sama 🙁 Ale co naděláme, když v květnu prostě musím nastoupit do práce, tak si aspoň budeme pomalu zvykat 🙂
No, novinek vlastně ani moc není, ale já z nich mám hlavu jak škopek a jsem docela nervózní, jak to všechno teď najednou zvládnu…
Mějte se hezky a zase brzo na čtenou 🙂