Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nemám žádné zájmy....
Dnes mi můj manžel naznačil, že nemám žádné zájmy, jen jeho. Trochu se mě to dotklo. Asi má pravdu, ale jak by jinak mohl hrát s kapelou a být každou chvíli pryč? Kdo by se staral o malou a o všechno? Po celém dni toho mám někdy dost a tak mě nějaký vhodný zájem nenapadá. Chodila jsem cvičit, ale to si teď po operaci ještě počkám… Co vy? Jak jste na tom s koníčky a zájmy? Máte nějaké a jaké? Třeba mě inspirujete…
Holky, nemám k tomu všemu co dodat, vše už bylo řečeno.
Teda téměř vše, já mám totiž koníčka, který by zvládla i Olívka při svém zdravotním stavu – mě totiž stačí jen hlasivky:o) Jojo, už od dětství zpívám, vystřídala jsem pár sborů a po výšce jsem zakotvila v místním smíšeném pěveckém sboru. Je to pro mě úžasný relax, někdy i kus dřiny, když je před koncertem jako dnes:o) Vím už teď, že večer bude velice náročná a dlouhá zkouška, v pátek je koncert, ale taky vím, jak mě zas předvánočně nabije ten aplaus na konci naší práce:o) Sem tam koncert, jednou do roka víkendové soustředění, sem tam festival, někdy se toho nakupí až příliš, někdy není zpívání třeba 2 měsíce…jak se povede. Ovšem loňská Carmina burana na náměstí byla prostě bomba. To jsou okamžiky, které mě úžasně nabíjejí.
Prostě manžel ví, že si mě bral s tím, že každé pondělí večer trávím ve společnosti skvělých lidiček, dobrovolně si ničím hlasivky,ale tak to bylo už před svatbou, 3 měsíce po porodu jsem se vrátila zpátky a tak to i bude nadále:o)
Karamelko, nemáš ty v prdelce vrtulku:-))) Taky bych chtěla být takhle pilná, ale na tohle jsem docela líná.
Myslím, že je to od chlapů nefér, takhle se do nás navážet, když mají doma o vše postaráno a mají tím pádem spoustu času na své zájmy. Můj bývalý manžel měl kupu koníčků, lezení, bruslení, chození po laně, hraní Dračího doupěte, a večer hospůdku a kamarády, a mě to pak tady dával najevo, že pro svou intelektuální stránku nic nedělám. Bylo to, jako by řekl, že má doma slepici. Taky se mě to dotklo. Přitom jsme pořád doma s dětma něco vyráběly, okna byla celá zdobená barvama na sklo, všude vystřihovánky, chodily jsme s kámoškama a dětma do dětských školiček cvičit a tancovat, bylo toho dost. A když zbyl večer čas na knížku, přečetla jsem stránku a klaply mi oči. Mezitím jsem chodila plavat, kurz taiči, pak jóga, doma upletla a uháčkovala spoustu věcí, když tak nad tím přemýšlím, nebylo toho málo, při dvou dětech.
Olívko, hlavně se do ničeho nenuť jen kvůli tomu, že on to řekl. To by nemělo cenu. Teď musíš myslet na svoje zdraví, nedá se nic dělat, než čekat. No a pak, až to půjde, zkus zapřemýšlet, co by tě bavilo, ve městě je víc šancí něco podnikat, než u nás na vesnici. Určitě by nebylo špatné se trošku hýbat, takže plavání, jóga je super, když si koupíš permanentku, donutí tě to chodit pravidelně, ale hlavně – dělej to pro sebe a pro svou radost, ne proto, že to on řekl.
Karamelo, Ty bys mohla dělat „učitelku volného času“, nevedeš ve volném čase tak přibližně 20 maminek, které se doma nudí? Máš neuvěřitelný potenciál aktivit, docela Ti závidím, někdy jsem tak vyšťavená, že jediná vidina je padnout do postele a spát. Kdybych byla šikovná na ruce, určitě bych taky tvořila, jenomže pravda je, že jediné co zvládnu je vyšívání křížkovým stehem. Já chodím hrozně ráda na procházky, až budou děti stoprocentně zdravé, určitě vyrazíme do „zimní“ krajiny, kdyby napadl sníh, bylo by to super. Nejbližší bazén u nás teď rekonstruují a budují tam solnou jeskyni, třeba jí taky někdy vyzkoušíme.
Ještě mám jednu odpočinkovou činnost, strašně ráda štípu dříví, odreaguji se a vymlátím ze špatné nálady…
Všem díky za povzbuzení. Než jsem otěhotněla, tak jsem chodívala často do Prahy na procházky a s kamarádkou do kina, na kafíčko a tak. Čtení je má nejoblíbenější činnost už od školy. Těhotenství jsem musela prožít doma, tak jsem se nějak od všeho odtrhla. Po narození malé jsem s ní chodila plavat, cvičit atd. Vlastně pořád něco jen v doprovodu naší kočičky. A to i na kafíčko nebo oběd s kamarádkou. Jenže to dlouho dělat nejde. Navíc ne každý má čas na maminu na mateřské. Malé budou tři roky, jediné kam s ní teď chodím je angličtina. Jsem po operaci a nemůžu ji ani pochovat. Od loňského prosince až do letošního léta jsem chodila cvičit. Ale to teď taky nemůžu. Je pravda, že na to kino a kafe jednou za měsíc s kamarádkou zajdu, ale vlastně jinak nic. Obě babičky pracují a manžel nejenže hraje, ale dělá noční a ještě v divadle. Čas na malou má vlastně odpoledne, když se vyspí a zrovna nikam nemusí(divadlo nebo koncert) Takže jsem s ní pořád sama. Snažím se najít zábavu pro ní a na sebe moc nemyslím. Navíc bychom se konečně měli stěhovat, takže jsem řešila vše ohledně zařízení hypotéky a všech nezbytností. Také výběr kuchyně a vše co se týká bydlení. Vlastně to taky není koníček, ale času to zabralo spoustu. Jen to asi není nikde vidět. Možná jsou to všechno jen výmluvy proto, že nevím co se sebou. Ale věřte mi, že mi to přijde nespravedlivé. Když manžela nevidím 6 dní, tak jsem pak moc ráda, že je tu a jsem ráda s ním a nemám chuť na nic jiného. Věřím, že až se přestěhujeme a trochu se zlepší můj zdravotní stav, tak se určitě vzchopím a něco s tím udělám, teď nemám sílu. Držte mi palce.
jo a ještě sem chtěla říct,že si moc dobře pamatuju co všechno se mnou tvořila moje mamka:-))) bylo to báječné a jsem jí za to vděčná. Dělaly jsme vločky,zvonky,tiskátka z brambor,svícínky,kaštanová zvířátka,ořechové lodičky,kreslily na papír potřený vodou,dělaly koláže z pohledů,……později vyšívaly-kreslila sem si sama křížkové obrázky,háčkovaly dečky,pletly šály:-)))
Ještě mě napadlo super vlastní uplatnění a tvorba je malování na zeď a taky mě moc baví dělat vlastní filmečky na dvd ..dělám v Neru..je to jednoduché…ale času to zabere spoustu a můžeš se pak chlubit co jsi dokázala:-)))
Hmm a to by mě nadzvedlo:-))))) Takže ANO..až bude chtít jít hrát s kapelou tak si naplánuj kulturní večer v divadle..bez něj jistě….jen ať se postará o děti a dá Ti tu možnost mít své zájmy.
To není tak jednoduché..jestli si myslí,že obstaráš domácnost a vychováš děti s láskou a péčí..ne takové to běž se dívat na tv maminka se teď bude věnovat svým zájmům.
Pro mě se zájmy dělí na ty osobní! a ty s dětmi….jen ať si to chlap chytrý zkusí udělat s dítkem batiku,vystříhat a nalepit koláž,jít s ním plavat do bazénu….to je velká radost,ale není to ,,vlastní“ zájem…sebeuplatnění-není to to co Ti vyčítá….
Možná to byl jen hloupý výkřik,možná jen potřebuje tu pověstnou půlhodinku klidu když příjde domů,možná už Ti ty výlety s kapelou lezou krkem….no a co…není se co divit.
Já bych,kdyby byl čas ráda šla do přírody a fotila,obešla výstavy,šla do divadla-to snad už bude..jakmile se zapracuje hlidací babinka-to manža taky rád:-)…četla knihy,pletla,vyšívala,zkusila bych keramiku,kurz vaření,kurz společenského tance,bazén,saunu,kadeřnici,masáže,kurz jogy,kurz tai-chi,kurz břišních tanců……cokoliv…ale mě manžel nikam neposílá:-))))))
Jak malý roste mám více a více volného času a chodím sama do města,na nákupy,ke kamoškám na kafíčko,kdyby bylo peněz tak i ten kurz bych nějaký dělala…
Momentálně chystám těsto na perníčky,malý bude vykrajovat…vyzdobili jsme byt vločkama z papíru,to bylo radosti:-)),ještě zkusíme zvonečky z papíru. co zajít do nějkaého kutilského obchůdku..jééé tam mají věciček barvičky,papíry,kuličky z vaty….atd…já se chystám ještě na sněhuláčky:-))
Pak mě napadlo a co zkusit nafotit starší věcičky co máš doma a zkusit prodávat na mimibazárku..třeba..Tě to taky zaměstná a příjemně pobaví…no a pak zase projít net a objednat si něco za vydělané penízky.
co zajít s dětmi k fotografovi a udělat rodinné fotky:-)) super zábava…
co zkusit solnou jeskyni-to bych taky moc ráda:-)))
Jinak manžel sbírá známky,má akvárko s rybkama,v práci řeší a vymýšlí nové věci do letadel..takže kolikrát hledá vhodný materiál i doma na netu…každou sobotu pomáhá u rodičů–přes to vlak nejede..když jim dovezou kamion tak vykládá….takže on by létal pořád někde…já když chci musím si čas pro sebe urvat:-)))) K
Jenomže ono záleží i na tom, odkud jsi. Já bydlím na poměrně malé vesnici a to se zájmy taky hledají docela těžko. To musíš mít ke koníčkům ještě vlastní auto, aby ses mohla někam mezi lidi se stejným zájmem dopravit. Já taky ráda čtu, když mě ti moji draci nechají, manžel ale chodí domů dost pozdě, takže než dorazí, moc času není, jen po nocích. Pokud máš někde blízko kamarádku, určitě je fajn třeba vzít děti na procházku, najít si svůj okruh a jen povídat při chůzi. To je někdy víc než kulturní zážitek. Jestli jsi šikovná na rukodělné věci, můžeš si zútulnit byt nebo dům. I pes je fajn, jak píše Tamina, to pročistí hlavu. Já jsem se třeba nechala přemluvit k dobrovolným hasičkám, děti beru s sebou, hrozně se jim líbí maminka v helmě a s hadicí. Proběhám se, setkám se se známými, je to fajn.
Olívko, nedej se! Sice teď se mi zdá, že nedělám nic jiného jen skáču kolem svých 5 chlapů a domácnosti, ale když popřemýšlím, taky se něco najde. Moc ráda čtu, a i když času je málo, kradu si aspoň chviličky – časopisy, pěknou knížku, co mi přijde pod ruku. Hrozně mě baví zahrada, to je skvělý relax a je to tvůrčí zábava. Ale každý tu možnost asi nemá, tak se připojuju k holkám – sport (pokud se nepotřebuješ týrat v posilovně, zkus plavání, je to pohoda a protáhne páteř), tanečky s dítkem, ruční práce… nebo zkus třeba nějaký jazykový kurz – to by mužíček musel aspoň jednou týdně hlídat a VIDĚL by, že zájmy máš. Anebo jednou týdně vyraz s kamarádkami na kafe… prostě ZMIZ SAMA. Chápu, že tě to zabolelo, děláme to přece hlavně kvůli nim, že. Tak zapátrej, co tě potěší a jdi do toho 🙂
Olívko,musíš zjistit co by Tě bavilo.Můžeš také něco začít sbírat ! A manžel hned zjistí,že máš nějakého koníčka,když ho podojíš o peníze,protože mu řekneš,že na burze mají to a to a,že ty to potřebuješ do sbírky !!
No jo, taky si myslím, že je vhodné být samostatná a neviset na partnerovi. Ale co s tím?
Pověz, co tě baví, cos dělala předtím, než ses vdala a měla dítko (já jsem po narození dětí tedy měla pocit, že dřív jsem se musela šíííleně nudit :o)).
Věřím, že prcek zabere hodně času, ale jsou chvíle kdy spí. Než počítat hodiny a čekat na manžela, je fajn se zabavit.
Než jsme měli internet (což je teprve 1,5 roku), byla jsem hodně čtecí typ. Přečetla jsem po večerech a nocích desítky knih. Taky jako máma na MD jsem měla nedostatek komunikace s ostatními lidmi, tak jsem si dopisovala s mnoha kamarádkami. Denně i několik dopisů. Ty jsem s sebou mohla brát i na hřiště s dětmi, do dětských center a všude kde jsem s dětmi sama chodila a mohla je na chvíli spustit z očí (třeba na bazéně to nešlo, že jo).
Teď už jsou děti větší, ale chodím s nimi zase na kroužky, kde píšu dopisy a čtu také.
Co ruční práce, nebavily by tě?
A sport? A co s prckem výlety, dětská centra, cvičení, tanečky? Jak je velké?
I pro muže je inspirativní, když přijde domů a manželka prožila den svými koníčky, ne jen čekáním na něj. Vnese to nový vzduch do vztahu. On Ti může povídat o práci, Ty jemu o tom, co jste za celý den s dítětem prožili.
Jinak pokud máš ještě miminko, pak je myslím zcela normální, že žiješ jen dítkem a nemáš na nic jiného ani pomyšlení, natož chuť a energii.