Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Podzimní depka:-(
Ahojky kamarádky moje:-)
tak to vypadá,že počásko už se neumoudří a že Zima klepe na dveře..booože jak já tento čas nesnáším….nějak se mi přepne v hlavě a jsem unavená a mrzutá a protivná.
S nástupem do školky a každodenním dojížděním na mě padá únava a stres z neuklizeného bytu…na novém bytě je ještě práce a když na okno ťuká déšť tak mě přepadá pocit,že se to snad nikdy nedodělá….párkrát sem zametla obroušenou stěrku a teď mám tak popraskané a vyschlé ruce,že se můžu zbláznit-pořád dokola natírám-ale stejně musím vyprat a umýt nádobí a umýt zem…chjo chjo. Záda mě bolí jak sviňa:-) sem musela zrušit masérku-abych dohlédla na bytě…uff.
Prcek se rozmlsal ve školce a neustále vyžaduje moji pozornost..ufff-nějak mě to nerví přitom pobíhání a přerovnávání hromady prádla-kterou bych měla vyžehlit-do toho dopere další pračka a já zjišťuju,že mi ještě jedno prádlo visí na sušákuuuuuu:-(
Manža jede každý den po práci na byt doopravit uražený rožek,zaházet díru od plynu ve zdi,dotřít barvu mezi luxfery,vynosit zbylý materiál…apod…takže od rána od 6 do večera do 8 jsem v poklusu.Ráno do školky a odpol úřady a nebo nákup,večer pro manžu na nádraží.
Další věc-23.9. to bude rok co mi umřela moje milovaná babička-mamčina mamka-a to je pořád velká bolístka a asi už zůstane navždy…cokoliv se mi podaří,cokoliv je nového-hned bych sedla do auta a jela se jí pochválit..nechala se od ní obejmout a postískat…jak ona milovala Kryštofa.-((((((( je mi to líto…
No
aspoň to kafíčko si tady dám s VDčkama:-)
taky sem si přesadila kvítka-to mi udělalo radost-a bobeš se chvilku zabavil vysáváním rofrcané hlíny:-)
navečer sem manžu překecala,že pojedem popřát tchyni k svátku-zas trošku změna prostředí:-)a zrovna nakoupíme-to já ráda:-)
Jo a máme tu vanu-vlastně celá koupelna je obložená-ještě kohoutky a bude hotovka:-) tak to je fajn:-).
Co děláte doma Vy s dětmi ? jaké hrajete hry ?
A jak zvládáte tohle počásko ? K
No nic, když jsem mi tak všechno vadí, tak jsem se rozhodla, že si zajdu uvařit kávičku a dám si k tomu dortík, co zbyl z narozeninových oslav…
Teď kašlu na hubnutí do menšího oblečení, dobrá nálada je přednější…
Tak koukám, že v tom taky nejsem sama….Asi za to může fakt to hnusné počasí, jinak by to přece nebylo možné….
Jsem naštvaná, protivná, všechno kolem mi vadí….
Vadí mi, že Jakub už má dva roky a pořád chodí v plínkách, vadí mi, že se mě na to každý ptá a připadám si jako neschopná matka… taky Jakub bojkotuje jídlo (a to už celé léto), pořád jsem si říkala, že je to horkem, horka pominula a on si pořád stále vybírá (mohl by tak jenom párečky a čokoládky, občas ještě polívky, ale jinak je to bída…..) Je pryč moje přesvědčení, že dítko jí tak, jak ho to naučím, protože i když vždy krásně jedl zeleninu, jogurty…..už to prostě nejí…. Kdyby ale nebyl takový hubený (raději tu ani nebudu psát, kolik váží, protože byste se divily… i když jeho tatínek vážil 15kg v první třídě, tak zase má takový být po kom…….ale štve mě, protože vždycky krásně jedl, nevím už, jak na něj…)…
Vadí mi, jak se mě všichni ptají, kolik, váží….
Vadí mi spousta jiných věcí, jako bych třeba chtěla zhubnout, protože všechno oblečení vypadá krásně na těch figurínách, ale ne na mě…., vadí mi moje vlasy, které si češu pořád stejně a přitom nejsem schopná uděla nějakou “razantní změnu“, vadí mi doma ta hromada prádla, která čeká na vyžehlení, vadí mi ty neustálé rozházené hračky a oblečení po bytě….
No, myslím, že je vás více, co mě v tuto chvíli pochopí…… Tak jako já chápu vás…..
Jj, Ájíku, někdy taky bulím, protože to prostě už “bylo potřeba“.(Tata je na to už naštěstí zvyklý, nabídne rameno a za chvilku je líp((-:). Jinak, nebudete mi věřit, ale u nás začaly padat kaštany už kolem dvacátého srpna, jsem myslela, že mě šálí zrak… Naší malé se ty hnědé “kuliky“ moc líbí, máme tu za domem taky tři stromy, tak taky půjdeme nasbírat, abychom na štědrý den měli co dát zvířátkům do krmelce…
Jj, Ájíku, někdy taky bulím, protože to prostě už “bylo potřeba“.(Tata je na to už naštěstí zvyklý, nabídne rameno a za chvilku je líp((-:). Jinak, nebudete mi věřit, ale u nás začaly padat kaštany už kolem dvacátého srpna, jsem myslela, že mě šálí zrak… Naší malé se ty hnědé “kuliky“ moc líbí, máme tu za domem taky tři stromy, tak taky půjdeme nasbírat, abychom na štědrý den měli co dát zvířátkům do krmelce…
Hlásím taky kaštany – máme 7 krásných vysokých stromů přímo za domem – taky je mám ráda a sbíráme ostošest – když se s nimi “pomazlíme“, schováme do pytle na zimu pro srnečky.
jj, Makineo, občas člověk musí popustit uzdu emocím…. já brečím málokdy (pokud pominu ty šílené zprávy v televizi), jaksi jsem se odnaučila sebelítosti – zaplaťpánbu 🙂 – ale zrovna asi před měsícem to na mě padlo, a jak jsem začala, tak mě prostě taťka jen chytl do náručí, protože ví, že když bulím, tak je fakt zle 🙂
Vybulela jsem se a dobrýýýý…..
Kamuško, tak doufám, že dnes už je lépe….. :))) Posílám sluníčko, i když tady spíš prší 🙁
Karamelko, prostě potřebujem sluníčko, a nutně 🙂 Víš vůbec, že je ještě léto? Já už na to skoro zapomněla…
Makineo, oni už někde padají zralé kaštany? Tady u nás jim ještě chybí aspoň 14 dní, jsou zelené, uvnitř malé a nedohnědlé… Mladší se o ně hlásí od loňského sněhu a teď jeho hlášky kulminují, tak bych je už opravdu uvítala :-))
No jo, Karamelko, občas to tak člověka přepadne, co?
Ale víš, že si Tě ani neumím představit “unavenou, mrzutou a protivnou“? Vždycky to tady zahltíš – v dobrém svým elánem, nápady, optimismem…
Taky si někdy musíš odbýt pár horších dnů, co?
Tak jeďte makat, vždyť to za chvilku budete mít :-), po cestě někde nasbírejte pár kaštanů, nevím mě to neuvěřitelně hladí na duši. jak se vyloupnou, hlaďounké, lesklé a čisté… No krása… Brzo bude padat listí, tak rychle nasbírat, nabarvit, obtiskat…
A jestli je to na pláč, tak vyplakat… Jestli k vzteku, tak vyvztekat… Jestli na mlsání, tak zamlsat… Jestli na spánek, tak vyspinkat… A pak už hlavu vzhůru a jedem dál:-)
Posílám kousek svoji energie… 🙂
Dnes jsem šla se Silvinkou k ortopedovi, tam se řvoucím kočárkem,…. zpět už s tichounkým, vítr skučel, studený jak v zimě a mně bylo tak nějak krásně na duši. Naprosto iracionálně mě to popadlo, tak přeju ať Tebe taky… Pá pá
Holčičky moje.mám Vás ráda:-)))
Všem utrápeným přeju dostatek sil a nemoci pryč.
Dneska už jdu odpadnout do postele:-) ráno frčíme makat.K
Ahoj Kami, já jsem taky úplně hotová…. Mám za sebou tři týdny v práci(po MD), kluci chodí denně do školky, já ráno uklidím, uvařím, připravím se do školy a kolem poledne, občas i dříve odjíždím do školy-a to většinou busem. Vracím se kolem šesté, kluky vyzvedává ve školce manžel, když jedu do práce autem, musí jít kluci pěšky asi 5km….Když se vrátím z práce, užívám si chlapečky a manžela, ale ještě jsem se nenaučila úplně vypnout. pořád přemýšlím, co dám dětem hrát, jak udělat hodinu o Dvořákovi co nejzábavnější, vymýšlím soutěže, píšu pracovní listy…. Pak jsem na sebe naštvaná. Podstatné ale je, že jsou kluci spokojení, strašně moc se na sebe těšíme, já ledacos přejdu(jsem na tom snad lépe než když jsem byla s klukama doma-když nezvyšuju hlas na děti ve škole, proč bych přece řvala na vlastní děti???!!!)S manželem večerem probereme co bylo v práci….
Je to ale nářez-já říkám:nikdo si nedovede zorganizovat čas lépe než maminky od dětí…. Zatím zvládám všechno-s pomocí manžela a milovaných babiček to jde.
Jak jsem tady četla ty poslední příspěvky, pořád si říkám, že MUSÍM být prostě spokojená-mám práci, mám domeček s velikou zahradou, skvělého manžela a dvě úžasné a (zatím) zdravé děti… No právě-zatím…. Pomalu to všechno kolem nás padá a dnes jsem se dozvěděla, že ve školce nejspíše znovu udeřil streptokok. Holky moje, myslete na nás-kluci si prodělali spálu za poslední rok 2x-jen ať to nechytneme!!! Ufff….
Jo- a Karamelko -na depku je nejlepší pouštění draka, dneska jsme se fakt zasmáli. A včera vlastně také-do deseti jsme vyráběli hned 3 zkušební kousky….
tak depkám zdar aneb podzim je čas zmírání….
Karamelko s babičkou jsem to měla ještě hůř. Umřela 14 dní před mým porodem. Ale vždy se my o ni zdálo, když jsem se vrátila s dítětem domů. Ve snu mne navštívila a řekla, že se přišla podívat na malou. A pokaždé jsem spíše bděla než spala. I to pohladí. Třeba nakoukne, až se přestěhujete do nového a pochválí. A jak zasvítí sluníčky i když zimní hned se rozsvítí i slunce v tvé duši uvidíš.