Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Všechno bude nakonec jinak...
Holky, jsem tu se smutnými zprávami: dnes mi onemocněla Sára, všechny děti ve školce mají rýmu, a já mám v pondělí nastoupit. Do toho mi volali z firmy z osobního, zapomněli se mi ozvat celých těch 14 dní a byli na mě nepříjemní, že mám ihned sehnat kartu od lékaře a všechny dokumenty – vzdělání, zápočťáky a zítra v 8h šup k nim. Navíc,že v pondělí hezky na 6:30. Tak to bylo silné kafe. Řekla jsem, že vodím malou na 8, a můžu maximálně na 7:30 dorazit a že mi to tak řekli u pohovoru, že do 8 kdykoliv můžu dorazit, prý agentura, která dělala pohovor, ví prd, a že tady je nějaký řád a tak to bude. Takže holky moje milované, opouštím pracovní místo, ano, vzdávám se, budu tady ještě se Sárinkou, nechám práci být, přednější je mi klid a né nervy, které by pak stejně odnesla malá… Možná jsem srab, ale takové chování, to mě fakt dostalo… Já jsem s malou sama a ani v nemoci mi ji nemá kdo pohlídat, budu doma a od Nového roku se uvidí…. držte mi pěstičky…
Jsem ráda, že vás mám:o)))
Jo, to je moje jediná útěcha, že se malé ve školce líbí, chodila 2 týdny a zatím fakt dobrý, nikdy žádné zastesknutí, až jsem si připadala divně já :o) Ikdyž vím, že ještě nějaká krize přijít může, vím o ní, že je nesmírně statečná, netěšila se do školky jako některé děti, jako že hrrrr, budeme si jenom hrát, a pak po pár dnech pochopí, že je to napořád a chtějí raději zpět k mamince, cítím, že to bere tak, že to bude už napořád, často jsem jí o tom povídala. Je mi jasné, že nějaké smutnění přijde, budu se přeci jen vracet až v 16h, ale doufám, že já budu aspoň z poloviny tak statečná jako ona. Mě teď trápí jiná věc: malá chce mít tatínka, často se mě vyptává, proč jsme samy, a já pak po večerech brečím, protože to nebyla má vina. Ex mě stále přemlouvá, ať se vrátím, koupil kvůli nám barák na hypotéku, ale jak nabýt tu důvěru zpět? Zahodit tady všechno a jít tam? Pokud ne, kdy jindy to zkusit? Ne, teď chci začít pracovat a trochu se seberealizovat, postavit se na vlastní nohy, pak bude líp… nepřestávám tomu věřit. Holky, sorry za změnu tématu, potřebovala jsem to říct nahlas…
jo,jo i ty nejzdravější děti onemocní,když jde mamča do práce:-))) Ti moji to zvládli dva měsíce po mém nástupu do práce- neštovice,6 týdnů doma:-)))
Jo jo, život nám chystá různé zkoušky, aby se vědělo (abychom zjistili), co je naší prioritou, co je pro nás důležité.
Tak ti přeju, aby po krušném úvodu nastaly dobré dny.
A k nemocem ve školce – já si taky myslela, že se “promoříme“ ten první rok a pak už to bude pohůdka.
Paní učitelka mě trochu vyvedla z omylu, že holčičky jsou jedny z mála dětí, které zůstaly v maloškách, přišla spousta nových dětí… a už jsem si holky musela minulý pátek nechat doma, aby se nám nerozjela nějaká choroba…
Loni jsme braly Preventan, letos užíváme Imunoglucan. Tak uvidíme.
Vám držím palce, ať to Sárinka zvládá co nejlépe.
Držte se, holky.
;o)
Darčo..malé se ve školce líbí ne? Já se teda na pondělí moc těším až tam prcka,,šupnu“:-))) sice jen na 4 hodiny já vím,ale stejně je to fajn relax a pak zase odpolko plná péče:-))) K
Piškotko, jsem ráda, že se všechno vysvětlilo. Nesmíš se hned polekat, když na Tebe někdo vybafne…Tak v pondělí pravou!!! (To už bude tohle pondělí?) Držím palečky!!!
Jovanko kéžby 🙂 holky díky za podporu, vím, že teď střílím ta svá rozhodnutí co chvíli jinak, jsem zmatená, protože se bojím, zda všechno sama zvládnu, nemám rodiče aby pohlídali, jen sousedka mi nabídla, že je na mateřské, tak že mi se Sárou bude od 12h do 16h, než přijdu z práce, horší v nemocech, to se pochopitelně bojí, tak teď to nějak vyřeším jinak a pak se uvidí, je mi jasné, že nějaký ten paragraf absolvovat budu, ale myslím, že to bude dobré, budu silná a postavím se tomu, pracovat stejně jednou začít musím, tak si to aspoň zkusím a uvidí se :o) a bohužel, peníze tady taky hrají roli… ach jo, ale opouštět to své zlatíčko na celý den, to mi urve srdíčko!!! :o))
To jsem ráda, snad to už bude v pohodě 🙂
A třeba na paragrafu často nebudeš, uvidíš. Já byla s první dcerou hned první měsíc týden – a pak hodně dlouho byla zdravá. Tak třeba to budeš mít taky tak 🙂
Držím palce Piškotko. A jen pro upřesnění – nepříjemnými lidmi v práci se rozhodně nenech vykolejit…ale počítej s tím, že pravděpodobně budeš první půl rok častěji na paragrafu než v práci…( = promiň za upřímnost, ale nejsem zvyklá mazat lidem med kolem pusy) Rozhodně držím palce, aby těch “zdravých“ dnů bylo co nejvíce a v práci klapalo vše na jedničku!
Darčo, tak to je super… uvidíš, jak to půjde a máš pravdu, odejít můžeš vždycky. 🙂
Tak držím pěstičky, ať se Sárinka uzdraví a první den dopadne v pohodě 🙂