Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tak nám to zase začíná 🙁
Tak zase máme za sebou “veselou“ noc 🙁 – o půl dvanácté v noci jsem volala sanitku a vezli jsme Dominika do nemocnice – tentokrát to asi to slepé střevo bude už definitivně. Přišel ze školy, že mu není dobře, odpoledne celkem dobré, ještě si dělal úkoly a seděl u počítače. Kolem sedmé už polehával, že je mu špatně a bolí ho břicho, v děvět už se kroutil, ale šel si lehnout. Říkala jsem si, že se třeba vyspí a bude lépe, po listopadové anabázi s pohotovostí jsem si řekla, že raději zajdeme ráno rovnou k p. doktorce. Jenomže jsme si šli lehnout před jedenáctou a Domča se vedle jen vrtěl, nespal a šeptal si “Au“ :((( – to už jsem nevydržela a volala dětskou pohotovost – tam to nikdo nebral, takže rovnou rychlou 155. Paní z dispečinku mi poslala sanitu a už to jelo – do jedné nemocnice, tam neměli dětského pediatra – chirurga,takže do vedlejšího města do druhé nemocnice. Tam už si ho přijali – dnes ráno mi řekli, že o případné operaci se rozhodne kolem 10.hod.
Tak jsem z toho celá špatná…. asi jsem měla jet dřív. A taky – proč už ho neoperovali? Vždyť je to slepák jak vyšitý – typické bolesti v pravém podbřišku při poskoku, při zmáčknutí břicha, zvracení (to jsme absolvovali ještě v první nemocnici), teplota…
A taky neochota sdělovat info o zdravotním stavu telefonicky – to tu mám jako nechat dva nemocné prcky, trmácet se hodinu tam a hodinu zpět, aby mi mezi dveřmi lékař sdělil, jestli budou operovat? 🙁 Ach jo, už tři noci jsem skoro nespala, do postele jsem se zas dostala až v půl třetí ráno. 🙁
Holky, držte palečky, ať už tyhle nemocnice a slepáky máme za sebou!
Ahojky holky, to je fajn, Ali, že všechno probíhá hladce, kurňa, ty jsi šikovná, jak to všechno stíháš při tolika dětech:-)
Já mám horší zprávy, Vladošek má už podruhé od srpna zánět průdušek a druhá antibiotika. Tři týdny byl úplně zdravý a teď se mu to najednou vrátilo, je to o trochu horší, ach jo. Přitom je bez teplot, s výbornou náladou, není ani trochu spavý (škoda:-)), ale chrčí tak dokonale, že paní doktorka má strach, aby to nešlo na plíce…
Strašně mě to mrzí, je to čistě kojené miminko a tak maličký už má takové problémy.
Tak ať je všechno ok, Ali, až budeš mít chvilku, zase zaskoč:-)
Virenko, taky si tady teď jen provětrávám mozek, jen pár minutek, člověku to udělá tak dobře…
Prima :-))) Já toho mám zase dneska z práce tolik v hlavě, že se ji snažím tady promýt, o d zítřka zase budu mít rozsáhlé výpadky 🙂
Tak ať to chvilku zase šlape se zdravými dětmi :-))
Ahojík Virenko :)))
Topí za mě plyn – naštěstí, jinak bychom zmrzli 🙂
Vařila jsem – dnes hovězí dušené na pórku, smetanová omáčka s hráškem a mrkví, brambory, pekla jsem kynutou tvarohovo – makovou buchtu a zrovna jsem dokrájela 2kg dýně na kompot – ten budu dělat zítra. A čekají mě čtyři koše prádla na žehlení, tak jen nakukuji…. ale jsem tu :)))) Dík….
Marodkovi je celkem dobře, lebedí si to, zítra jdem na kontrolu a vytahovat stehy. Nakonec jsem zjistila, že mu to nedělali laparoskopicky, ale normálně – řezem. Ale ranka vypadá moc hezky, tak snad už bude bez komplikací.
Ájíku, tak co tvůj operant? Topíš a vaříš? :-)))), že nemáš čas na VD? :-))))
Doufám, že jste všichni v pořádku.
Matildo :)))Tak pozdravuj “kohoutka“ 🙂
Holky, vy vždycky potěšíte, aspoň se člověk zasměje 🙂
Já jen vcuku letu – tak tohle je snad poslední zpráva – za chvíli jedu pro Dominka, už ho pustí domů – jupíííííííí – …no a pak pro to maso 😀
Marti, kdo by pečovatelku nebral, mně by úplně stačilo se JEDEN den prospat a nemuset vůbec nic…. 🙂
Virenko, s těmi srůsty máš pravdu, pan doktor se pak taky moc divil, že jsem neměla problémy s otěhotněním – naštěstí. Díky Bohu je to pryč, ale zažít znovu už bych to nechtěla 🙁
Já dnes opravdu drsně přitápím, i když jsem se dušovala, že budem plynem šetřit, dokud to půjde. Dnes už to vážně nešlo… 10 stupňů, vítr, déšť – to je asi všude stejné.
Tak se všechny držte a děkuji za podporu! 🙂
Ahojky Virenko:-) No to my si na to naše něžné pohlaví budeme muset nejspíš pořídit přinejmenším kuši nebo vzduchovku:-) Ale holky pomáhají, co můžou, jsou zlatíčka. Já je nechci moc zneužívat, ale máknout ve svých pokojích si musí už samy… A Vladošek už je vděčný objekt k hlídání, vyluzuje různé zvuky – momentálně kokrhá jako zraněný kohout, tak nám občas tečou slzy od smíchu:-)
Matildo, moc tě zdravím :-)) A neboj, za pár let, až budeš opravdu někdy potřebovat, budeš mít pečující chůvičky vychované 🙂 Já budu muset spíš vymýšlet situace pro bodyguardy, péče asi nebude jejich nejsilnější stránka 🙂
12 stupňů u vás je pořád lepší než našich 8, prší, fouká, taky se zrovna oblíkáme pro Toma do družiny. Dneska bych už brala, kdyby trochu přitopili, docela dost mi mrznou všechny okrajové části těla…
Alenko taky tě zdravím, hlásím odpornou zimu a déšť zpod Jeseníků, humus, hrůza, vůbec se mi nechce pro Kačku do školky, navlíkat malého, bude zase řvát, nesnáší to, ale je 12 stupňů, tak má smůlu:-) Tak ať už je Dominikovi jen líp a líp a ty se moc nestresuj – jééé jak já bych uvítala takovou pečovatelku, ach jo, vařila by mi dobrůtky a běhala kolem mě, ať si lehnu a nevstávám… To je sen…:-D
Já se taky hojím dobře, ale srůsty jsem měla slušné – střevo před operací v břiše vytvořilo absces. Lázně se tenkrát moc nedávaly, ale přesto jsem naštěstí neměla problém s otěhotněním, jen to někdy pobolívá a bolí. A tak se říká-srůsty.
Od doby, co používáme laparoskopii, bych se asi vůbec předem nevyjadřovala. Mnoho žen k nám přišlo na “rozrušení srůstů“ po různých břišních operacích – měly velké bolesti. A v laparoskopu značná část z nich neměla srůsty vůbec žádné… Bolesti tedy neměly tělesný důvod, ale generace předtím se to tvrdilo automaticky, protože co jiného by v tom břiše bolelo, že?
Tady je taky hnusně, Tom celý víkend smrkal a kašlal, ale trval na tom, že musí do školy, tak jsem zvědavá, jestli to nebylo šlápnutí vedle. Mladší ovšem šupe zítra do školky a já pracovat – je mu už docela dobře. Taky všem hezký den, a marodům ještě trochu oddychu před plískavým podzimem!
Áha – tak dobře, že to vím 🙂
No, je to zvláštní, jelikož obecně s hojením nemám vůbec problémy, spíše naopak…. ale je možné, že to tehdy bylo víc věcí najednou.
Ale děkuji za vysvětlení, já celou dobu žila v omylu, že jsem si to způsobila víceméně sama :)))
Tak přeji krásný den všem – i když u nás je dnes mimořádně hnusné počasí 🙂