Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Odjet s dcerou do ciziny?
Dobrý den, ahoj… chtěla bych poprosit o radu, názor, zkušenost, o objektivní pohled… S dcerou jsem byla od jejího narození sama (tzn. 5,5 let). Nikoho jsem nehledala, ale cca před půl rokem mi náhoda přivedla do života prima přítele, dcera je nadšená, má ho ráda, s jeho stejně starou dcerou vycházíme obě dobře, takže taková rodinná idylka 🙂 Je to úspěch, protože moje dcera je nekomunikativní a je to poprvé, kdy k někomu tolik přilnula.
ALE!!! Přítel je cizinec…žije v Holandsku. Chceme být spolu…Když by šel přítel do Čech, ztratil by kontakt se svojí dcerou a šel by do horšího. Takže se nabízí řešení, že já a dcera pojedeme do Holandska, už jsme o tom s přítelem mluvili. V Čechách žijeme v paneláku, dcera si vždycky přála bydlet v domku s kupou zvířat…splnil by se jí tím sen +žila by s bezvadným tátou. Ale špatně se adaptuje i v Čechách, v cizině si to neumím vůbec představit + za rok musí do školy…Holandsky neumí ani slovo (já taky ne).A já se bojím, abych jí nezkazila život…Prosím, můžete mi někdo poradit, co mám dělat? (Lepšího tátu pro dceru a partnera pro život bych těžko hledala…)
Dando, ještě docela nedávno jsem taky chtěla sbalit malou a odjet do ciziny, ale nevěděla jsem, jak je to s tím otcem, na jedné straně jak Jitka píše, biologický otec, pokud má alespoň trochu zájem (v mém případě ano), má právo ji vídat, a pak by mě ale zajímalo, jestli tím pádem já nemám právo se odstěhovat do zahraničí??? To je přeci blbost ne holky? A vozit mu ji na půl cesty? Jak to je? Osvětlí mi to někdo?
JInak k příspěvku Jitky: nemyslím si, že by Danda seděla na zadku a proč by měla prožít život v domácnosti? Jde snad o otázku roku, dvou a pak eventuelně další mateřské a když už by neuměla hned holandsky, myslím, že Nizozemí je jednou z mála zemí, kde anglicky umí velmi dobře snad 3/4 populace, tady problém nevidím. A jsou zcela určitě práce, kde se až tak suprově jazyk znát nemusí, alespoň do začátku. Ale netvrdím, že to nebudou nervy, člověk si připadá méněcenný, tady můžeš mít vysokou a tam budeš třeba chvilku uklízet, ale takový je život, a kvůli tomu nebýt s milovaným člověkem, to je ujeté.. A taky co víš Jitko? Třeba se naučí holandsky brzy, ono je to sice taková zkomolená angloněmčina s přídavkem chrochtání :o))) (proboha neuraz se Dando :o))), ale myslím, že celý tvůj nápad za pokus stojí, aspoň určitě co do zkušeností, o malou se neboj, ikdyž mně se to řekne, děti jsou sice adaptabilní víc než dospělí, ale taky bych měla strach, nebudu lhát…
Nicméně byt bych opravdu ještě nějakou dobu nechala, třeba jste teď zamilovaní a uvažuješ úplně jinak, ona opravdu může nastat situace, že po roce života tam vystřízlivíš a uvidíš věc jinak, jenže už byt nebude a problém bude na světě. Takhle se máš vždycky kam vrátit :o)))))
Holka, ani nevíš, jak já bych vypadla…. Moc ti přeju štěstíčko, aby ti ta láska s ním vydržela navždy… a holandštině zdar!!!
Dando, za zkoušku to stojí, ne? Co víc můžeš své dcerce dát, než to nej nej nej = senza tatínka :-D, jako bonus ještě k tomu prima bydlení, které vám tu adaptaci v nové zemi jen usnadní. Možná máš zbytečné obavy, že se dcerka bude špatně přizpůsobovat, abys nakonec nebyla překvapená, jak to hravě zvládne. Pokud v okolí žijí nějaké děti jejího věku, bylo by to ještě lepší – hlavně kvůli té řeči. Jen bych neváhala příliš dlouho, aby se malá stačila alespoň něco naučit. Hodně štěstí :-))).
Jitko, dík za reakci – otec je uveden v rodném listě a přesto se můžu odstěhovat do jiné země a on do toho mluvit nemůže. Pokud by se otec s dcerou stýkal, rozhodně bych to s ním řešila, i když to není povinnost ze zákona. Ty ostatní věci, které popisuješ, máme už vyřešené a rozmyšlené, doma sedět nebudu. Ale není to tam jako u nás, ani omylem -každý tam umí anglicky a nemají problém anglicky komunikovat. Jestli jsi cizinec nebo třeba lesba, to neřeší 🙂
Jarko, dík. O tom pojištění už jsem přemýšlela, ale ještě jsem nic nezjišťovala. Na všechno je dost času – dřív než za půl roku do toho nepůjdu, ale chtěla bych být připravená na všechno…
Taky bych se nevzdávala bytu, třeba bych ho pronajmula na dobu určitou s tím, že v případě, že tam zůstanete, budete smlouvu prodlužovat nebo pokud to nebude klapat, budete se mít kam vrátit.
Za informaci taky stojí, jak to budete mít vy i dcera se zdravotním a sociálním pojištěním, když budete v Holandsku. Aby tady na vás po návratu nečekaly potíže.
Jarka
Nezáleží na tom, jestli se biologický otech s dcerou setkal, či nikoli, ale na tom, zda je jako otec uveden v rodném listu.
Pak je z hlediska zákona jejím otcem s povinnostmi (platit výživné) a právy (dceru vídat). A s právem vyjadřovat se k čemukoli podstatnému, co se v životě dcery bude dál dít.
Je hezké, že chcete s přítelem být spolu, ale co tam budeš dělat? Prožiješ život v domácnosti izolovaná od celého světa s možností komunikace s dítětem a přítelem? A finančně odkázaná na něj? Nebo uvažuješ také o tom, že budeš pracovat? Jak se tam domluvíš? Ne v každé práci může cizinec užít „univerzální“ angličtinu. Je to jako u nás. Pokud člověk nemluví česky, pak se na něj lidé dívají divně. (A 90 % se s ním nedomluví.)
Jitka
Ájíku, dík. Kdybych byla sama, jedu tam a nepřemýšlím nad ničím. Ale mám strach, že dceři s její povahou můžu nadělat v duši paseku. Přítel si myslí, že pro dceru je nejdůležitější mít tátu a to, že bude začínat od nuly v Holandsku, nevidí jako tak velký problém. Jinak už mám zjištěno, že od biologicého otce souhlas nepotřebuju…v tomhle to máme „jednoduché“ – on se totiž s dcerou ještě nikdy nesetkal…
Dando, no, je to dost těžké rozhodování, to chápu.
Taky bych to viděla tak, že děti jsou přizpůsobivé, navíc tihle prcci se jazyk naučí velice rychle, toho bych se nebála. Třeba by tam byla možnost nějaké školky pro cizince – třeba přistěhovalce? Teď to nemyslím nijak zle, jen že tam jsou na jazykové bariéry vybavení a určitě tam s dětmi komunikují jinak než v klasické školce pro „místní“ děti.
Pokud všechno klape, když tam přijedete, věřím tomu, že by si dcerka rychle zvykla, navíc tam bude mít osoby, které miluje – tebe a nového tátu, to je nejdůležitější.
Ale určitě by bylo nutné sejít se s jejím biologickým tátou a důkladně to probrat. Možná nebude dělat problémy…. Pokud by se s ním dohodnout nedalo, zkus se obrátit na právníka, mohl by ti poradit, jak postupovat dál. Tak držím palce a přeji hodně štěstí! 🙂
Jaro, dík za povzbuzení. Děti jsou přizpůsobivé, ale bohužel ne moje dcera – i když poslední rok udělala ohromný pokrok…
Lenous, my tam právě teď pravidelně jezdíme – každou chvíli na pár dní a všechno klape. Přítele si moje dcera zamilovala dost rychle a holky se mají rády, ale přítel jí má jen 1 víkend za 14 dní (soudně stanoveno..)
Moc děkuji za názory, možná to vidím zbytečně černě.
Dando, nemusíte tam hned začít bydlet natrvalo. Zkus tam s dcerou jet třeba na týden, na takovou dovolenou. Myslím, že pokud má Tvého nového partnera i jeho dceru ráda, zvykne si rychle. S jazykem bych se taky nebála, děti se učí rychle, zvlášť jestli si holky rozumí, slova najdou snadno.
děti jsou dosti přizbusobive a pokud tam mala bude štastna a spokojena zvykne si ani nebudeš vědět jak a řeči zvladnete taky donuti to samo a v dnešni době jsou tam určitě i česke školky a školy ale uvidiš malou pokud pujde do školky za pul roku bude jejich jazyk ovladat jak kdyby tam byla od narození mam kamaradku ktera je v cizyně a mala ovlada češtinu i angličtinu suprově a ve škole ma vyznamenani