Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nedostatečná péče o miminko
Ahoj, mám od včerejška dilema. Sousedka má mimnko staré 2,5 měsíce. A včera večer se mi svěřila, že kvůli tomu, že manželovi snížili plat, musí chodit do práce. Takže v praxi to vypadá u nich doma tak, že přes den je doma a spí po noční a vedle ní leží miminko, v noci je doma manžel a spí a vedle něj leží miminko. Sice není doma samo, ale nedokážu si představit, že by se dokázali takhle o miminko správně postarat. Kojit samozřejmě přestala. Mají celkem vysokou hypotéku, ale protože dělá noční v Kauflandu, nemyslím si, že by vydělala výrazně víc, než utratí za sunar. Co s tím? Chci si s ní jít promluvit, ale pokud s tím nebude chtít nic dělat? Přeci nemůžou takhle zanedbávat takhle malé miminko!
IVY, Kaufland měl teď inventuru, takže teď byly dvě noční za sebou….
Je to jedno, každého je věc, jak si to zařídí…
Jestli má pocit, že potřebuje peníze na benzín a cigarety, je to její věc..i když zrovna s cigaretama já taky nesouhlasím….
Ale ona se rozhodne…
Jak jsem psala, beru to za sebe… Můj syn byl jako mimi velmi hodný, v noci se budil jenom asi tak 2krát na kojení, neplakal, neměl koliky…takže mi to nepřišlo tak náročné… Sice bych tenkrát od malého mimča do práce neodešla, toto nechápu, to je fakt… ale neodsuzuju. Je to její věc. Jenom prostě píšu, že si nemyslím, že by pár nocí v práci (a to rozhodně není plný úvazek, ale opravdu jenom brigáda) nějak ohrožovalo péči o mimi, pokud s ním doma je tatínek, mimi dostane svůj příděl potravy a je přebalené, čisté a pochované…
A jak jsem psala, po noční taky spím třeba tři hodinky, vstávám s malám v osm hodin (z noční jsem doma v 5 hod…) a jsem schopná existovat, uvařit oběd….potom si s malým znovu lehnu…
tak nechápu, proč by to nezvládla sousedka….
Nárazově..opět připomínám, každý den to opravdu nejde….
Lenous-já bych ty maňásky možná pochopila:-) já měla s prckem dost peklíčko už od narození…kojil se 40minut a pak spal 30 min…a tak celý den-řešila sem to dlouhýma procházkama…o nějakém společném spaní nemohla být ani řeč…ale vím,že každé dítko je jiné…jenže jak dokazují studie-tak ani klidné miminko,spavé nelze odbývat…to že se nedožaduje pozornosti,pochování a objetí ještě neznamená,že ho nepotřebuje.
no Ivy abys jim pak ještě nebyla za služku,víš..ono to možná ani nebude tak horké jak to vypadá-možná by nekojila ani kdyby mohla-někdo to prostě neřeší-pokud mají dvě auta a nemají peněz není nic snazšího než jedno prodat a později až se situace ustálí zase koupit jiné…možná potřebuje vypadnout z domu a když mají vyšší standart-těžko se uskromňují-však Ty to budeš vědět nejlíp,když ji znáš osobně. Tak pomáhej,ale věř tomu,že pomáháš dítěti-matka,kdyby chtěla-zůstala by s ním doma. K
Knížky a maňásky pro tak malé dítě možná jsou divné, jenže já opravdu nevěděla, čím ji zabavit. V kočárku řvala, ze šátku jsem ji musela jednou za čas vyndat a když jsem ji jen chovala, tak pobrekávala taky. Když jsem jí četla, ukazovala obrázky, maňásky, tak byla spokojená.
jak píše Karamelka- je to asi i o životním stylu- hypotéku by možná i zaplatili, ale potřebujou benzín do aut ( mají dvě), cigarety, dál baráček rekonstruovt…jen se mi zdá, že těch pár peněz za nárazové noční- nevím jak často tam chodí, jen vím, že v poslední době je pryč skoro každou noc- za to nestojí a je mi líto miminka, i když to asi opravdu přeháním
Ty knížky a maňásky jsem taky nepochopila. Myslím, že dvouměsíční dítko je spokojené, když se umí usmát na známou tvář a maňásek je mu šuma fuk 😀
Ctiradko- já malé číst musela, nutně jsem ji musela něčím zabavit a nic jiného mě nenapadlo( asi protože jsem knihomol), maňásky mi poradila kamarádka, moje dcera se na ně smála už kolem toho 2-3měsíce. Určitě nejsem suprmatka, mám výpadky jako každý jiný. Protože naše Esterka vyžadovala neustálou péči, tak to beru asi přehnaně. Nedokážu si představit, že bych se po noční dokázala adekvátně postarat o tak malé dítě. Ale je fakt, že si ani nedokážu představit, že bych od tak malého dítka odešla na celou noc pryč. No, já si nedokážu představit, že bych odešla na celou noc od dcery, která má 23měsíců, pořád v noci kojíme, takže se s tím jen nedokážu srovnat, že to nějáká matka udělá. Jinak je mi ta holčina sympatická, chci jí pomoct. Už jsme se domluvili, že když přijde z noční, vezmu si malou na 2-3hodniny na procházku, aby si mohla odpočinout.
Ivy, nezlob se na mě, ale podle mne dost přeháníš….
Píšeš to tak, že to vypadá, že sousedka chodí do práce na plný úvazek… Já sama chodím teď do Kauflandu na brigády (na noční …) a podotýkám, že taková práce se NEdělá na plný úvazek, ale nárazově…. Třeba inventura je dvakrát do roka na dvě noci (celkem teda 4 noci za rok..!!!!!!) a doplňování zboží je nárazově, někdy třeba dvakrát v měsíci, někdy třeba pětkrát v měsíci…. Rozhodně ne denně…
Takže prosím nedělej ze sousedky „fúrii“, která se nestará o své dítko….
To, že s tak malým dítkem řeší problém a rozhodli se to řešit tak, že matka půjde do práce, to je jiná.. Ale je to jejich věc. Někdo to řeší tím, že si manžel najde jinou práci (někdo tu možnost nemá…), někdo to řeší tím, že zajde s prosíkem k rodině, která nakoupí a pomůže (někdo tu možnost nemá…), někdo to řeší tím, že šetří na jídle (někdo to neumí a nechce..), někdo to vyřeší tím, že jde matka na brigádu.. Je to jejich věc. Ale nemyslím si, že by kvůli pár nočních za měsíc bylo nutné mluvit o zanedbání výchovy. Je to každého rozhodnutí.
Ještě Ti řeknu vlastní zkušenost. Po noční (protože jsou nárazově, ne pravidelně) zvládám v pohodě spát třeba tři hodiny, potom jsem se synem a po obědě si jdu s ním zase zdřímnout a dospím se. Rozhodně si nemyslím, že Tvoje sousedka přijde po noční, lehne a spí celou dobu, až než přijde manžel z práce. Rozhodně si nemyslím, že by sousedka nechala v postýlce plakat malé dítko bez povšimnutí a klidně spala… My matky to přece máme nastavené tak, že jsme schopné třeba i nespat a být s mimčem….
A poslední věc, která mě trochu zarazila je, že píšeš, že jsi 2,5měsíčnímu dítku četla knihy, hrála maňáskové divadlo…. No, to je podle mne trochu přehnané, tomu upřímně….nevěřím… 2,5 měsíční dítko nepotřebuje maňáskové divadlo, neszlob se na mne. Zkus si nehrát na „SUPERMATKU“ a hrábnout si taky do svého svědomí. Určitě najdeš dny, kdy jsi nebyla stoprocentně k dispozici dítku, byla jsi prostě unavená, nemocná a sama jsi věděla, že jsou i dny, kdy si s ním hraješ více…..
A co se týká kojení…. Já osobně bych se NIKDY nevzdala kojení kvůli něčeho takového, ale to je taky její rozhodnutí, dítko na UM taky vyroste a nic vážného se mu nestane. Je to její věc. Já už slyšela i horší důvody, proč nekojit dítko…, např. nechci mít ožužlané prsa, nebo chodím často na obědy v restauraci a žiji společenským životem…brrrrr…..to jsou mi teda důvody…).
Taky bych se nepletla do takových věcí, jestli není průkazné, že když miminko pláče, že by si matka dala třeba polštář na hlavu a spala dál… Nechci tutu situaci zlehčovat, ale v mém okolí se pohybují často maminky s malými dětmi, u kterých mám pocit, že se dítěti nevěnují dostatečně, ale je to každého názor. Já jsem třeba zvyklá také pro malou pořád něco vymýšlet, chodit na hřiště, jezdit na výlety, na koupání… Některé ráno vstanou v devět vyjdou z domu a v deset je člověk vidí s dětmi sedět u kafíčka na první otevřené zahrádce… je to těžko to posuzovat, na druhou stranu si zase můžeme s klidným svědomím říct, že jsme dobré maminky. Teda doufám:-)a taky si myslím, že maminka tak malinkého miminka sama časem přijde na to, že to tak nejde.
Ivy tak to je dobře že je to dočasné opatření-škoda toho kojení…MM se přeci dá odstříkávat,že..takto je to už jen o pohodlnosti. No a taky o psych.pohodě – nechápu proč mají TAK vysokou hypotéku,že ji nezvládají zaplatit z RP a jednoho platu-vždycky si přeci člověk musí nechat nějakou rezervu pro takové případy jaký nastal,ne ? Jestli to ale není spíš o životním stylu-každý máme priority jinde. K
je mi jen hrozně líto té malé- moje dcera málo spala, takže jsme ve 2.5měsících chodily plavat, cvičit, hodně jsem jí ukazovala obrázky, četla, hrála maňáskové divadlo….a měli jsme taky obrovské finanční problémy, bydleli jsme v garsonce, neměli ani na nájem, ale snažila jsem se, aby to nebylo na úkor dítka