Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
14-ti letá dcera
Dobrý den,jsem rozvedená mám 14-ti letou dceru,máme neustále neshody co se týče její pomoci v domácnosti a v tom,aby víc času věnovala učení.Její jediné zájmy jsou dopisování na pc nebo přes mobil,já jí to zakazuji,bývlý manžel ji v tom podporuje,nezajímá se o její prospěch,všechno jí dvolí.Vyhrotilo se to tak že se sbalila a odešla k němu,bohužel nebydlí sám,ale s rodiči a ti mne teď bombardují sms o tom jaká jsem hrozná matka,kyž ode mne dcera utekla.Nevím jak to vyřešit,nechci aby tam bydlela,nechala jsem ji odejít,aby si zkusila kde se bude mít líp(po finanční stránce jí to bude určitě vyhovovat u manžela)ale co škola co zodpovědnost ke svým povinnostem?Kde jsem udělala chybu,nebo co mám dělat dál,mám ji nutit vrátit se nazpět?Manžel řekl,že se o holky starat nebude,mám jí to říct,nebo ji nechat až to pozná sama,že ji tam napořád nechce?děkuji
Janina
Ahoj Sárino,přesně tak dcera si taky myslí,že když má doma pomoct tak ji týráme často předhazuje,jak je ve škole učí jaká mají práva ale už nemluví o tom jaké mají povinnosti.Je to tak jak říkáš,ať si vymáchá čumák,ale mám strach,když nad sebou nebude mít pevnou ruku,že má větší šanci se chytit nějaké té partičky a začne krást nebo drogovat.neříkám,že se by se to nemohlo stát i kdyby byla doma,ale takhe bych si to víc vyčítala,že jsem ji vlastně k tomu přistrčila.Je to těžké zavolat či nezavolat ji zpět.Moc dobře vím,že je u manžela na obtíž a doufám,že to brzy pochopí i ona.
Janina
ahoj Janino, tak u nás právě prožíváme to samé. Nevlastní syn se odstěhoval,protože si myslí,že je mu doma ubližováno – nikdy nemusel doma nic udělat a když pak po něm někdo chtěl,aby umyl nádobí, asi si myslel, že je to domácí týrání atd. Naprosto chápu jak se cítíš, a o to horší,že nemůžeš spoléhat na podporu manžela (v našem případě podpora jeho maminky) Ta o něj nikdy nestála, což on ví,tak šel k tetě.Situace je už i tak dost komplikovaná. Nehledě na to,že si u tety hraje na svatouška, jenže ve škole má podmínečné vyloučení, důtky za šikanu a doma kradl peníze. Nechali sme ho jít, aspoň si to zkusí, vymáchá si čumák a pak možná jednou pochopí,kde mu bylo nejlíp. Život nám píše neuvěřitelné scénáře,ale je dobré vědět,Jano, že na to nejsem samy.
sárina
Taky jsem si říkala,že ji tam nechám co nejdýl,ale upřímně řečeno něco mi doma chybí není to ono,je mi smutno a mladší dcera se s ní vidí ve škole a pak mi říká,že ji viděla a je jí taky smutno.
A Vaše máma je sama,nemá přítele? Proto utíká k té sektě? Tam se třeba cítí být pro někoho potřebná.Je pravda,že děti naplňují život,ale přece jen je důležité,aby Vás měl někdo rád o koho se můžete opřít.Rodiče jsou tu pro děti,ale většinou je svými problémy nezatěžují i když už jsou dospělé. Vidím to na své mámě,nikdy si o pomoc neřekne,prý máme svých starostí dost,ale na koho se pak mají obrátit,když už oni ty své rodiče nemají.Nevím jaké by to bylo,kdyby mě neposlouchala,nebo mi nevěnovla pozornost,nevím jak se takový člověk chová,když má zblázněnou hlavu od nějaké sekty.Třeba tím řeší jen samotu.Ale to samozřejmně nevím.Zkoušela jste si s někým o tom popovídat? Mě to trošku pomohlo i když nevyřešilo můj daný problém.
Janina
To je dobře,že to vidí.Nechte jí tam co nejdéle aspon si to dřív uvědomí.Nepište jí dokud se sama neozve ted ten první krok k dospělosti a pochopení musí udělat ona.Přeju aby se to zdařilo a dcera si to uvědomila.Škoda že má matka není taky taková jako vi,byl by život přece jen jednoduší.
maja
Dcera to vidí a doufám že se za něho stydí,ne jednou mi říkala,že šel ráno nakoupit a vrátil se po obědě a byl z něho cítit chlast,nechápu když je vidí jednou za 14dní že si to neodpustí.
Více méně je tam dcera odstěhovaná,zatím nenapsala je jí to teď asi vzácné nikdo ji do ničeho nenutí.A věřím,že jí ani neřekne,že ji tam nechce,lepší je útočit na mě jak si to představuji,co jsem to za matku,že utekla k nim atd..On totiž neví co to je vychovávat puberťáka,že když si postaví hlavu,že s ním nic nehne.Je mi to líto,že odešla a jsem zvědavá jak dlouho jí to vydrží,ale teď v tom jejím telecím věku asi nepochopí,že útěk není řešení.
Janina
Musí vám být hrozně,ale v tomhle případě kdybych byla ve vaší kůži tak bych zatla zuby a nastěhovala ji k otci at si skusí jaké to je se starat vím,že se bojíte co zní bude ale možná by jí to otec konečně řekl že o ni nestojí a nechce aby u něho bydlela.Přece nejde aby ste se trápila a dcera neměla snahu se změnit a stále k otci zhlížela jako k bohu.To přece nejde,píšete jak mu chutí život v hospodě,nechce se mě věřit že to dcera nevidí a nestydí se za otce že holduje alkoholu?Mě by to vadilo a styděla bych se,přece peníze nejsou všechno,je dost velká aby si uvědomila jak vás to trápí a že to myslíte sní dobře.
maja
Ahoj majo,už jsem zkusila všechno a zbytečně,s ex manželem se mluvit nedá chce před ní vypadat jako ten lepší,mě řekl že nepřichází v ůvahu,aby u nich bydlela,ale dceři to neřekne a jeho matka je to samé.Proto jsem napsala do téhle poradny,protože už nevím co s tím dál dělat.Víš mrzí mě to,že se o holky od malička starám jen já,ex manžel se nikdy nezajímal co dělají jak se učí,co třeba potřebují,jaké mají zájmy.A teď on je ten lepší a já ta špatná,protože chci aby měli zodpovědný postoj k životu,ne tak jako on z práce rovnou do hospody,co takoví lidé z toho života mají?
Janina
Janina
Tak to mě mrzí,ale ještě by to šlo přes tatínka a povědět mu,že má čas na toulání po venku třeba na tátu víc dá a hlavně by se vás měl manžel zastat,že máte pravdu a dcera by to měla slyšet.Pak určitě změní názor.Ty peníze u ní asi taky hrají velkou roli a to nic nedělání u táty přispívá k nechuti vám pomáhat.Ale věřte,že ji to jednou bude hodně mrzet a přijde a omluví se za to chování protože si to uvědomí.Já měla taky jen matku,která mě vychovala dost přísně ještě v 18letech sem musela být v deset hodin večer doma,nikdy sem nepřišla pozdě.Ted boužel matka se dala do nějaké sekty a není sní řeč ale to už nezměním.
maja
Ahoj holky,ještě nedávno se s dcerou dalo mluvit.To co ona chce říct já vyslechnu,ale už neposlouchá co jí říkám já.Domlouvali jsme se na tom, že když přijde ze školy napíše si ůkloly nachystá do školy,pak popřípadě pomůže doma a pak si může jít ven,na návratu jsme se taky domlouvali,podle toho s kým jde a kam.V poslední době nic neplatí domů přijde s tím že je s holkama domluvená a že jde ven.O sobotách a nedělích je to nejhorší to chci,aby si uklidila pokoj nebo zašla do obchodu,ale vždycky to skončí hádkou,já ustoupím a pošlu tam mladší dceru nebo jdu sama.Uklízení na střídačku jsem taky zkoušela a zapojila jsem i tu mladší,aby se necítila že musí dělat všechno sama,ale skončilo to tak že ten týden co měla tzv.službu nebylo nic uděláno a všechno to čekalo na mě.samozřejmně pokud měla dlouhou školu a pak se jako učila tak jsem ji do ničeho nenutila.Kámen ůrazu je ten,že jednou za 14dní jdou k tátovi,kde má větší volnost,větší přísun peněz a hlavně nemusí nic dělat jen se s holkama potulovat po městě.Bohužel žijeme na malém městě tak kolikrát vidím kde je a co dělá i když ona o mě neví.Nevím jak rodiče jejich kamarádek souhlasí s pobýváním 14-ti letých holek dlouho do pozdního večera venku,ale mě se to nelíbí,mám o ni strach.Manželovi je to asi jedno když jí to dovolí,sám se toulá po hospodách je na to zvyklý.Tak co s tím mám dělat,vím že i když s ní budu mluvit a vyslechne mě,stejně to dopadne jako vždycky,jednou pomůže a pak nad vším mávne rukou.
janina
Ahoj Jani, já mám třináctiletou dceru a u nás to teda klape docela dobře.
Máme to zavedený takhle: Přijde ze školy, popovídáme co bylo ve škole, a já se jí zeptám, co má dneska v plánu. (Jestli chce jít ven, nebo k babičce a dědovi, nebo jestli bude chtít jít na PC, k DVD a tak….)
Pak většinou řeknu: „tak teď tu něco poklidíme, vyber si, co budeš dělat, a až budem mít hotovo,máš volno, ale v šest přijď a budeš se učit.“
Takhle to je podobně každý den. Terka to ví vše dopředu, je to jakoby dohodou a vyhovuje nám to.
Tak možná vás to bude trochu inspirovat.
Chce to trošku kamarádský přístup a hodně si povídat, a tím vztah upevňovat.
PS: Tuhle mi Terka říká, já ani nechci na žádný tábor, já bych nemohla bejt 14 dní bez tebe.
To mě úplně dojalo 🙂
Petra