Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak odnaučit dítě ječet?
Dobrý den, mám takový dotaz, má 15 měsíční dcera má čas od času chvíle, kdy ječí. Nevím, jak jí to odnaučit, zkusili jsme jí to vysvětlit, že z toho bolí hlava atd., došlo už i na plácnutí přes pusinku, ale nic na ni neplatí. Jinak je hodná a poslušná, je sice živější. Nevím, co s tím, když začně ječet v restauraci, tak se neubráníme vražedným pohledům – navíc má pořádný hlásek. Za jakékoliv typy a rady předem děkuji.
tereza
A bude hůř. Mám dceru 3 a čtvrt roku a k tomu ječení teď přibyl křik a neustálé odmlouvání a argumentování. Nenechám si to líbit, pokaždé má nějaký trest, ale moc to nezabírá. Dcera jedné mé známé byla podobná, teď je jí 6 a údajně jí to přešlo. Tak uvidíme. Jen neustupovat a hlavně to vydržet. Kolikrát se stydím, protože to vypadá, že mám nevychované dítě. Ale ať si každý myslí , co chce, já a moji blízcí víme, kde je pravda a od nich čekám podporu a rady a ne soud, takže ti ostatní ať si trhnou.
Anonym
tak u nás tohle nefunguje,malý je schopný to svoje ,,naposedy“ říct i 10x a ještě u toho říká posím posím maminko ano joooo ? etě jendů je taky oblíbené slovní spojení:-))) takže musím převést pozornost jinam ,,jinak se ubásničkuju nebo ukrtkuju..atd…podle toho co zrovna frčí:-))))))) má 25m. K
My jsme třeba na tohle naučili naši malou pochopit slovo “ naposledy“. Řeknem jí dopředu, že teď ještě jednou, naposledy a pak už ne. A ona kývne, udělá se to, a pak se jí jen řekne, tak a stačí. Ona tohle chápe a nemáme s tím problém. Nebo jí hodně říkáme důvody, proč to nemá dělat( někdy si i vymýšlíme, ale zabírá to).
Na ovladač může, ale když nechceme aby ho měla se špinavýma rukama, tak jí řeknem, že by se to špinavý dostalo na ty puntíky a nešla by zapnout pohádka. A takových situací a vymýšlení je u nás spousty, ale malá je pro tyhle věci dost chápavá.
Asi hodně záleží na povaze každýho dítěte.
Radka
Ještě postřeh:-))) dítě si vydrží hrát hru/cokoliv–skládačku,pacičky,vození na koníčkovi,čtení říkanky….atd/ 3x déle než dospělý..tj velký problém netrpělivých otců:-)) přečtou 3x básničku a řeknou a stačí…a je tu řev:-)))) právě proto,že dítko ještě nabaženo není…. K
Radko jistě že si to každý musí nastavit sám,ale pak ať se nediví,že se dítě vzteká, je to přirozené a pak už mu to odmítnout nesmíš..taky nosím malého 4 patra do schodů když si řekne a když mám spoustu tašek tak je nechám dole a pak se pro ně vrátím ..nenutím ho za hlasitého řevu aby schody dnes vyšel sám..je na to ještě malý ..to rozlišování přijde až mezi 3-4rokem…
Ovšem pořád si myslím,že spousta rodičů tohle nechápe…že jednou je to pro ně velká sranda,že dítko jakože ovládá televizi a pak před návštěvou mu to zakazují,s tím,že se to nedělá nebo že má špinavé ručky..jenže ono to nechápe a vzteká se a oni ho nechají 20minut ječet a pak mu to dají…no tak tím si tohle chování pěstují sami….
Stejně jako Tobě mi jde o to aby dítě bylo v pohodě a veselé a nevztekalo se a nevynucovalo si , proto budu přísná u věcí,u kterých vím,že by vždy nešly podle přání dítěte..ušetřím tak sobě nervy a HLAVNĚ dítě bude klidné a ne ječící pro každou blbinku….i když jsou období kdy nepomůže nic… K
:-)) Ona to Kamča asi nemyslela tak přísně :-))
Je fakt, že dodržování pravidel není lehké a pokud vstupují do výchovy i prarodiče, kteří nemají nervy na to vztekání a tím pádem povolují mnohem více, pak to není tak jednoduché.
Zní to jednoduše, ale pochybuju že to takhle přísně někdo dělá, možná ty.
Já na takovou vojnu nemám srdce. Ráda malou vezmu do schodů, mě to neobtěžuje.A jen kvůli tomu, že se někdy vztekne, abych jí znovu vzala, bych jí odmítala? Nebo v podobných situacích? Jestli to někdo dokáže, já ne, promiň.
radka
No řekla bych že je právě rozdíl mezi dítětem co se vzteká tak,že tím uvolňuje napětí a jinak to prostě neumí ze sebe dostat a má prostě tolik energie…to bych nepotlačovala spíš ignorovala…. a dítětem co má drahé rodiče omotané kolem prstu a kdykoliv potřebuje tak začne ječet a vztekat se,válet po zemi a hystericky řvát bez jediné slzičky…a když dostane co potřebuje tak je po pláči a dítě jak sluníčko…jenže kde je ta hranice a kdo z nás to pozná spolehlivě a nezadělá prckovi na problém v dospělosti,kdy se nebude umět uvolnit a vykřičet ze sebe své pocity ?
Základ je určit si hranice hned od narození prcka a nepřekračovat je podle nálady…prostě je pravidlo,že při nákupu se koupí jedna sladkost nebo je pravidlo,že při nákupu se dítěti nic nedá až doma..tím je vyřešeno jakékoliv další vztekání a vymáhání…ovšem jednou koupíte zmrzlinku navíc a je zle..dítě to samozřejmě zkouší,když jste ho navedli..určíte že s touto věcí si dítě hrát nebude/není to hračka-ovladač na tv,mobil…- a pak mu jej jednou půjčíte a ono světe div se ho požaduje i jindy:-))),,určíte že do schodů bude chodit samo a pak jej díky psím očím co na vás háže vynesete na rukou a ono si příště sedne dole na zadek a spustí hysterický řev i když máte v rukou 3 tašky…..takže kde je pak chyba ? K
Přesně tak, potřebujou to stejně jako my dospělí. I tem co je trpělivej,překonává třeba dlouho sám sebe, ale pak při nějakým afektu se to z něj najednou vyvalí.A je to dobře, jak se pak člověku uleví co? Známe to asi všichni. Prostě každej člověk se umí pořádně rozčílit,vyvztekat. A lít za to na něho studenou vodu? To by asi nikdo neudělal, tak proč zrovna na ty naše malinký?
Radka
Taky s tím nesouhlasím. Já mám naopak zkušenost, že po záchvatu vzteku se uvolní napětí, které v sobě Terezka dusí a je pak jako andílek. Proč? Proč bych jí v tom měla bránit?