Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tak se budu rozvádět...a nezvládám to
Ahoj holky, poslední dobou jsem vůbec neměla čas sem nakouknout, řešili jsme pořád co doma. Možná si pamatujete, že můj manžel si našel jednu slečnu, ale já jsem pořád doufala, že se vrátí. Tak nevrátí. Včera jsme měli rande a všechno jsme to probrali, dohodli jsme se, že se rozvedeme v klidu, zůstaneme v kontaktu, prostě chceme znovu začít, ale už ne jako partneři, spíš jako přátelé. Pro Nelinku to bude to nejlepší, tedy když to zvládnu. On tvrdí, že ta slečna není důvod našeho rozvodu, že toho bylo víc, chodí k psychologovi a ještě před týdnem se rozvádět nechtěl. Těch důvodů je víc, ten hlavní bych asi shrnula do toho, že on nikdy nic neřešil, všechno nechával na mě a pak si to přebíral tak, že s ním manipuluju. A já do poslední chvíle nic netušila, pořád jsem mu věřila a spoléhala na něj, takže mě to docela zničilo. Až do včerejška jsem doufala, že to zvládnem, vyřešíme a budeme spolu. A teď mám zlomené srdce na kousíčky, kudy chodím tudy brečím a pořád ho miluju. Ale on už ne, nemůžu mu bránit, tak na mě myslete,držte mi palce, ať to zvládnu a ať ten čas, po který to bude bolet, uteče rychle. Protože to bolí hrozně.
Zuu, s každým koncem něco nového začíná … Držím ti moc palce !!!
🙂 S tou poradnou je to možná dobrý nápad, ale nejdřív by si musel být on jistý, že chce něco zlepšovat a řešit.Zkusím mu to navrhnout, měl by přijít zítra nebo pozítří, jako určitou možnost, třeba by nám to tam pomohli vyřešit, zjistit, jestli vůbec má smysl znovu začínat… Určitě vám dám vědět. A díky, moc mi pomáháte!!!
Zuu, moc vám držím palečky, ať to dobře dopadne! 🙂
Ještě mě napadlo, prosím tě, vzkaž mu, ať tam zavolá sám, když jsi všechno dělala ty, tak ať se to změní:-)
Zuu, myslím, že to není špatné řešení, jestli je manžel ochotný chodit k psycholožce, myslím, že se nebude bránit ani manželské poradně, zdá se, že by tu situaci taky rád řešil, jen nemá jasno jak… neví co chce.
Přeju Ti, aby se konečně našel, aby pochopil sám sebe, abyste spolu všichni byli šťastní.
Zuu, prosím tě, dohodni se s manželem, zvedni telefon a domluv vám schůzku v poradně!!!:-)
Zuu, kamarádce a jejímu manželovi to trvalo cca 6 měsíců, než se manžel konečně rozhoupal, opadla zamilovanost do jeho milenky a zjistil, že chce zůstat doma s ní a dětmi. I v manželské poradně tomu dávají minimálně půl roku, než se všechno vykrystalizuje. Jestli budeš chtít, řeknu kamarádce a dám ti na ní kontakt, třeba ti pomůže si o tom povykládat s někým, kdo prožívá něco podobného co ty.
Zuu,no pokud jsi dost silná,aby jsi žila v nejistotě…v naději..tak tomu pár měsíců dej..to víš ,že Ti všechny držíme palečky,aby jste byli kompletní rodina….
ALE neseď doma,bav se..nezavírej oči a dívej se kolem sebe…dívej se kolik krásných mužských chodí po světě:-))) Máš teď možnost zkusit spoustu nových věcí…
kamoška se rozvedla po 3letém manželství-děti nemají,protože potkala chlapa s velkým CH…je krásný,inteligentní,postará se,zařídí velké věci i maličkosti…s ním už byla lyžovat,s ním se podívá do Paříže….není to o penězích..těch ona si vydělá sama dost..je to jen o té ochotě partnera,o tom jak si představuje svůj život,svůj volný čas,své kamarády,jaké má cíle a sny….
Zuu, mám pocit, že si chce u Tebe nechat pootevřená vrátka, protože si není jistý, jak dopadne jeho vztah se slečinkou, zato Tebou si je jistý dost, on ví, že na něho počkáš s otevřenou náručí. Nech ho taky aspoň trochu v nejistotě. Dej mu najevo, že se Ti tento stav nelíbí, že s ním nesouhlasíš. Ono se samo nic nevykrystalizuje, museli byste na tom oba pracovat a oba to chtít. Já mám pocit, že to chceš jen Ty a on prostě neví. Držím Ti palečky, abys to všechno unesla, tahle nejistota je podle mě o moc horší, protože se budeš pořád strachovat, že to jednou možná stejně nedopadne jak by sis přála.
Holky moje, ono je to všechno ještě trošku složitější, vím, že do toho tak nevidíte, ale já si pořád nejsem jistá a on vypadá, že taky ne. Nechci zahodit celý vztah, celou rodinu, když vidím, že on není úplně přesvědčený. Dnes tu byl, seděli jsme spolu asi 4 hodiny a povídali si, tak nějak o všem, o nás, o Nelince, o té slečně, o psycholožce a tak nějak o všem. A možná to bude znít hloupě, ale v tom rozhovoru byly chvíle, kdy jsem ho opravdu chápala, aspoY%n trochu. Ale neřešili jsme to, takže jsme ani nikam jinam nedospěli. Jen jsem mu řekla, že s rozvodem pospíchat nechci. A já jsem teď v takové fázi, že na jednu stranu jsem rozpolcená, ale na druhou už jsem klidná, prostě to nechám být a ono to nějak dopadne. Každopádně jsem na sto procent přesvědčená, že kdyby náhodou jsme měli zkusit druhou šanci, tak to určitě nebude tady, a hlavně to nebude žádné slepování, ale opravdu začátek,někde jinde, znovu. Jestli vůbec. Oba jsme se shodli na tom, že se to všechno vykrystalizuje až časem, takže ten tomu necháme…a uvidíme.