Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
jak uspat
Zdravím všechny,poradí mi někdo jak na skoro 8 měsíční dcerku,která večer usíná s křikem a pláčem?Je to asi měsíc,co jsme jí uložili,a 4 dny po sobě usnula sama od sebe,pak to znovu začalo,položíme,dáme pusiny,pohladíme a jakmile odejdeme,spustí řev a řve a řve a řve,zkoušela jsem jí samozřejmě i uspávat,sedět u ní,klidně povídat,hladit,ale stejně řvala,rve mi to srdce,když to slyším,ale už vážně nevím jak na ní.Přes den v kočárku usne krásně,otočí hlavičku a spí,jen ty večery mě děsí čím dál tím víc,čím je starší,tím je to horší.
Lucouš
Už jsem to tu někde psala – my víceméně odmala uplatňovali metodu „5-10-15-20″… Nevím přesně od jakého věku (když byly holky úplně malé, tak kolikrát usínaly s námi v posteli a později v noci jsem je dávala do postýlky), ale tuším, že jsme s „nácvikem“ začaly cca v 6 měsících.
No a já vyčetla ty intervaly viz výše, že se má počkat těch pět minut a pak postupně prodlužovat. Ale že by ten interval neměl být delší než 20 minut, to už se pak dítko začíná cítit bezmocné.
A funguje nám to, snad jen se může lišit názor na délku těch intervalů.
No, já na to teda nemám, nechat vyřvat. Prostě jsem to nikdy nevydržela. Arabart, 2-měsíční dítě se ještě vyřve celkem snadno, ale starší dítko má více síly i silnější hlas:-( Problémy se spaním se nejčastěji objevují tak v 8-10 měsících a mě malá vydržela řvát třeba hodinu v kuse (předtím usínala taky dobře, po nakojení prostě unavená lehla a spala), pak se zalykala, byla tak zpocená, že jsem ji musela převlíkat, snažila se z postýlky vylézt…já to prostě dýl než tu hodinu nevydržela, musela jsem ji vzít, utěšit a převlíct…
Já na to šla pomalu: zkusit položit, plakala, pochovat,položit, plakala, pochovat….opravdu třeba hodinu, až se „utahala“…druhý den už jsem musela pochovat třeba jen 3x a pak jen zůstat u postýlky a hladit…do týdne stačilo položit a zazpívat ukolébavku, během ní do 10 min usínala sama no a časem už to zvládla i bez mámy, s táto nebo babičkou. Jinak, Lucouši, není špatné zkusit to natrénovat při denním spánku – nejsi tolik unavená, snáz vydržíš „za světla“ i ten řev
Jinak proti vyřvání nic nemám, já na to prostě nemám povahu a s trpělivostí to šlo vyřešit i relativně „po dobrém“
tak napiš jak jste dopadly
S tím nechat plakat souhlasím, ale je lepší chodit častěji, tak po pěti minutách. Čtvrt hod je dlouho. Kamarádka to taky tak praktikovala a malej, jak byl vzteklej, tak v sobě našel sílu, vypadl z postýlky a zlomil si klíční kost. vím je to extrém, ale nevíme čím nás můžou naše děti překvapit. Jinak je fakt, že do půl roku většinou problémy nebývají. Já u holek neměla velké problémy. U mladší jsme to řešily flaškou s čajem /nemá dudel/. Přeju pevné nervy, ono to určitě po chvíli přejde, hlavně ho nesmíš vytahovat z postýlky. Jenom ukonejšit, pohladit a jít pryč. Taky všude píšou, že je dobrý utvořit si před spaním nějaký rituál, aby věděl, že pak už se musí vážně spát. Ahoj
Mirli
Přidávám se k holkám. Zní to sice drasticky, ale pokud nechceš takto uspávat do 5 let, asi se tomu nevyhneš. A řekla bych, že čím dřív člověk zakročí, tím rychlejší to má pak průběh. Akorát ta čtvrthodina mi přijde moc, chodila bych v kratších intervalech, někde jsem vyčetla, že se doporučuje chodit k dítěti cca po 2-3-5-8-10 minutách (ty intervaly prostě zvětšuješ, můžeš jít třeba dvakrát po 2 minutách, pak dvakrát po 3 atd.).
Držím palce, ať to vyjde a dcerka to rychle pochopí.
Souhlasím s Taminou, nejlepší je nechat dítě vyřvat. Ono totiž asi nic jiného nenaděláš. Nám takhle malá krásně usíná od 2. měsíce. Dneska je jí půl roku a pravidelně usíná v 7 hodin bez problémů. Samozřejmě se to může ještě změnit, ale praktikovala bych to pak stejně. Nechat vykřičet. Po čtvrt hoďce tam třeba jít, pohladit, přikrýt, ale zase odejít.
Ahojky, já jsem si myslela, jak jsme na to vyzráli, když jsme od malinkata nechávali našeho broučka usínat samotného, s otevřenými dveřmi a hlukem. Usínal bezvadně, neměli jsme jediný problém. Pak asi tak kolem 10 měsíců to s ním taky začal být problém… Stál v rohu postýlky a plakal a plakal a nic nezabíralo. Pohádky nezabíraly, hlazení taky ne, prostě chtěl ven. Pak manžel navrhl, ať ho prostě vyndám z postýlky a nechám ho víc unavit. Asi 2 týdny jsme ho nechávali vzhůru, dokud nezačal být úplně „gumovej“ a on potom padl a spal hned. Jenže si na to kupodivu zvykl :-))), takže jsme stejně zase řešili, co s tím, že to takhle dál nejde a pak zabralo jediné (doufám, že mi všichni odpustí..): nechat ho vykřičet v postýlce za zavřenými dveřmi. Já vím, že to vypadá dost brutálně, ale perfektně to zabralo. Vždycky jsem tam po nějaké době zašla, pohladila ho a když plakal dál, zase jsem odešla a zavřela dveře… Během dvou večerů pochopil, že otevřené dveře a kontakt s námi je lepší než dveře zavřené a přestal plakat a třetí den už zase krásně usínal sám, jen na nás občas juknul, jestli tam jsme…
Zdravím všechny,poradí mi někdo jak na skoro 8 měsíční dcerku,která večer usíná s křikem a pláčem?Je to asi měsíc,co jsme jí uložili,a 4 dny po sobě usnula sama od sebe,pak to znovu začalo,položíme,dáme pusiny,pohladíme a jakmile odejdeme,spustí řev a řve a řve a řve,zkoušela jsem jí samozřejmě i uspávat,sedět u ní,klidně povídat,hladit,ale stejně řvala,rve mi to srdce,když to slyším,ale už vážně nevím jak na ní.Přes den v kočárku usne krásně,otočí hlavičku a spí,jen ty večery mě děsí čím dál tím víc,čím je starší,tím je to horší.
Lucouš