Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Moc jste mi chyběly
Zdravím Vás, moje milé kamarádky 🙂
Dlouho jsem se tu neukázala, nějak mi nezbývá čas. Ale slíbila jsem, že až budu mít chvilku, tak napíšu, jak to s námi dopadlo.
Tak tedy na začátku září jsme se s dětmi odstěhovali od manžela přímo do města. Bydlíme zatím ve větší garsonce, ale já doufám, že po novém roce půjdeme do většího.
Důvody odchodu byly ty, že manžel na nás kašlal jak na placatý kámen, by hrubý, sprostý, bezohledný…urážel mě na veřejnosti, nebral si servítky ani před dětmi.
Bála jsem se, že rozvod bude hodně nepříjemný, ale manžel souhlasí s dohodnutým rozvodem. Občas má takové úlety, že chce vrátit naběračku, Nescafé, cedník…ale to je holt uražená ješitnost.
Finančně to není sice žádná sláva, ale blýská na lepší časy, začala jsem trošku pracovat.
Kluci jsou celkem zdraví, oběma zmizeli astmatické záchvaty kašle. Ve čtvrtek jdeme s prckem na operaci varlátek, ale snad to bude v pořádku.
Já mám momentálně zánět ledvin, nikomu to nepřeju, je to strašná bolest! Ale jinak se máme dobře, kluci se na tátu neptají, ale jdou k němu vždy bez problémů.
Kubík začal chodit do hokejové přípravky, vlastně díky Cvrčkovi :-). A moc ho to baví, dneska dostal omalovánky a lízátko, dokonce i pro brášku.
Taky jsme si pořídili pejska z útulku, asi roční fenečku čínského chocholatého pejska – labutěnku. Kubíček ji dostal za pomoc při stěhování a je z ní nadšený. Bere si ji do postele a moc hezky se o ní stará.
Tomáška stále kojím, rostou mu čtyřky, začíná si zpívat – houpy, houpy, koka enla koki / pači pači pačiky.
Copak bych Vám tak ještě napsala…
Děkuji, že jste. I když jsem nic nepsala, občas jsem nakoukla. Ale uniklo mi plno věcí, třeba jak je na tom maminka Padmé, co Corina s Tomáškem, jak pokračuje podnikání Horempádem…a tak vůbec, jak se všechny máte?
Evo, taky jsem si všimla, že chybíš, naposledy si tě pamatuju na akci povodně. Vím, že už jsi si na manžela stěžovala, ale tohle mi zcela uniklo. I my prožíváme něco podobného a jsem ráda, že jsme nakonec šli od sebe. Takže držím moc palce a věřím, že teď už máš nejhorší krok za sebou a bude jen lépe.
Evi, fajn že jsi napsala.
Pěkně se vylež, ať jsi fit!
Jsi statečná a držim ti palečky, ať to kluci nesou v poho!
Evi, ty jsi bojovnice, pereš se se vším moc statečně. Nevím, jestli bych k tomu, abych takhle odešla, našla odvahu. Držím Ti moc palečky.
No a Kubík (jak jsem koukala) je bojovník po Tobě – pere se s ledem moc statečně…Myslím, že v něm – až vyroste najdeš tu pravou oporu.
Tak teď už jen, aby ses uzdravila a určitě na Tebe někde čeká fantastickej chlap, který bude mít Vás všechny moc rád.
Vítej zpět, kočičko((-: Tak, hlavně se držte, ať jste brzy všichni zdrávi a to ostatní pak přijde samo((-: Držím palce.
Evi, jsi hodná, že jsi napsala. Já si na VD najdu trošku času vždycky, víc než na čtení, a to je v mým životě číslo jedna v relaxaci. Logicky jsem si všimla, že nejsi vidět. Je dobře, že dětem je zdravotně spíš líp, takže se musíš dát dohromady ty. Ledviny nejsou legrace, nutno poctivě vyležet, což s dětmi je pěkný oříšek, ale rozlousknout se musí, aby zánět nepřešel do chronicity. Držím paleček. Hlavně abys zvládala finančně a muž byl solidním tatínkem, který nebude utíkat před alimenty a svými dětmi.
Měj se, a než si doopravdy zvykneš, čerpej radost ze svých dětí. Oni jsou opravdu náš dar nade všechno ostatní.
Holčinko, to jsem ráda, že ses ozvala. Já jsem si říkala, jak to u Vás všechno dopadlo. A ty jsi to zvládla. Přeji Ti jen to dobré a hodně štěstí do budoucna, klukům (a samozřejmě i Tobě) teď hlavně zdravíčko a ať vše proběhne hladce (operace prcka).
No a moje maminka už se zase “pere“, lítáme v tom nanovo, kontrola ukázala, že se nemoc objevila znovu. Ani Ti neumím říct (napsat), jak mi je…
Jinak můj klouček chodí do soukromé školy, moc se mu tam líbí a nám všem se líbí paní učitelka – je báječná. K tomu chodí (chodíme) na plavání a koupili jsme si abonentky do divadla, abychom to měli trochu pestré.
A zcela samozřejmě – jak mám chvilku – “visím“ na VD nebo píšu článečky. To je moje potěšení a zároveň mi to dává na chvíli zapomenout na trable a trápení.
Ale to asi potřebujeme všichni – občas vysadit a zapomenout…
Měj se hezky, opatruj sebe i kluky a určitě se ozvi.
Zdravím Vás, moje milé kamarádky 🙂
Dlouho jsem se tu neukázala, nějak mi nezbývá čas. Ale slíbila jsem, že až budu mít chvilku, tak napíšu, jak to s námi dopadlo.
Tak tedy na začátku září jsme se s dětmi odstěhovali od manžela přímo do města. Bydlíme zatím ve větší garsonce, ale já doufám, že po novém roce půjdeme do většího.
Důvody odchodu byly ty, že manžel na nás kašlal jak na placatý kámen, by hrubý, sprostý, bezohledný…urážel mě na veřejnosti, nebral si servítky ani před dětmi.
Bála jsem se, že rozvod bude hodně nepříjemný, ale manžel souhlasí s dohodnutým rozvodem. Občas má takové úlety, že chce vrátit naběračku, Nescafé, cedník…ale to je holt uražená ješitnost.
Finančně to není sice žádná sláva, ale blýská na lepší časy, začala jsem trošku pracovat.
Kluci jsou celkem zdraví, oběma zmizeli astmatické záchvaty kašle. Ve čtvrtek jdeme s prckem na operaci varlátek, ale snad to bude v pořádku.
Já mám momentálně zánět ledvin, nikomu to nepřeju, je to strašná bolest! Ale jinak se máme dobře, kluci se na tátu neptají, ale jdou k němu vždy bez problémů.
Kubík začal chodit do hokejové přípravky, vlastně díky Cvrčkovi :-). A moc ho to baví, dneska dostal omalovánky a lízátko, dokonce i pro brášku.
Taky jsme si pořídili pejska z útulku, asi roční fenečku čínského chocholatého pejska – labutěnku. Kubíček ji dostal za pomoc při stěhování a je z ní nadšený. Bere si ji do postele a moc hezky se o ní stará.
Tomáška stále kojím, rostou mu čtyřky, začíná si zpívat – houpy, houpy, koka enla koki / pači pači pačiky.
Copak bych Vám tak ještě napsala…
Děkuji, že jste. I když jsem nic nepsala, občas jsem nakoukla. Ale uniklo mi plno věcí, třeba jak je na tom maminka Padmé, co Corina s Tomáškem, jak pokračuje podnikání Horempádem…a tak vůbec, jak se všechny máte?