Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Chemické vůně a jak říct co si myslím
Přestává se mi líbit v práci. Ne práce a ne kolektiv. To je zatím OK. Nelíbí se mi používání chemických vůní. Nejdřív to tu sprejovali jen když přišel “smraďoch“. Už to mi přišlo hrozné, ale nebylo to tak často. Teď pořídili do téměř každé kanceláře takový ten sprej s časovým spínačem nebo spínačem na pohyb. Máme otevřené všechny dveře, takže “vůně“ se šíří volně po kancelářích všech a já řeším, jak naznačit, že mi to “otravuje vzduch“ a škrábe mě po tom v nose a v krku… Prostě si myslím,že jedů máme v životě dost.
Bohužel je kolegyně, která se stará o úklid a která je autorkou “sprejerského projektu“, velmi citlivá a pokud se pokusím něco říct, nebude se mnou mluvit. Já vím, že ji to přejde, ale nejsem si jistá, že domluva bude efektivní a že to nemluvení bude stát za to.
Ach jo.
A co vy? Používáte chemické vůně v domácnosti či v kolektivu? Souhlasí s tím ostatní “čichači“?
Co se týče vůní jsem decentní a používám občas, když už mi něco smrdí/ třeba tátovi botky, když se zuje z práce/ tak stříknu v chodbičce vůni, aby se smrádeček přerazil:)
Doma mám na dveřích přilepený rozprašovač, takže kdo moc otevře dveře, zavoní to:)
Nedávno jsem si koupila nádobku s gelovýma kulička s vůni jablek a moc to obyvýk neprovoní:)
Když mám náladu, zapálím si vonnou svíčku a nebo olejíček s vůni břečtanu:)
Ve vysavači mám taktéž vůni s citronem:) To se mi zdá jako úžasný nápad, kde vysaji, tam to krásně voní:)
Záchod mám ráda vonavý, ale nic tam nemáme, protože tchýni všechno smrdí a přitom to kupuje:)
Takže jak je příležitost a ona není v dosahu, honem do záchodu něco nalejí:)
Ale jinak nejsem extrémní vonavista, ale v určitých situacích, vůně miluji:)
No ajelikož větrám od rána do večera, v zimě jen dopoledne, tak všechny vůně rychle vyprchají:)
Zavo, jak ty spínače času fungují? Nikdy jsem se k tomu nemusela přiblížit. Dá se to nastavit na několik hodin nebo je to na minuty? Třeba by se uklizečka tolik neurazila, kdyby se to nastavilo na nejdelší možnou dobu.
Taky všechny ty smrady nemusím, vonný svíčky, voňavky, vůně do auta .. na záchod používáme bref, ale tam netrávím většinu času, takže stíhám odejít dřív, než přijde nával rýmy. Ale některý vůně jsou v pořádku. Ségra se voní Versacem a já můžu nechat kapesník ležet.
My máme – pokud to je jen trošku možné – stále otevřené okno (a bojujeme s průvanem).
Ještě před nástupem na MD jsem se pokoušela aplikovat aroma lampu s kvalitními olejíčky (ty umělé náhražky mi taky vadí) – na podporu imunity a dobré nálady.
Ale po návratu z RD jsem od toho upustila.
Kolegové sice ne přímo protestovali, ale nadšení taky moc nebyli.
Doma máme voňátka na WC, v zimě používáme olynth do zásuvky – ale to kvůli volnému dýchání v noci – dávám to holkám, ale je otevřeno do chodby a k nám do ložnice, tak se to rozptýlí.
A když chceme provonět dům, tak buď zase aromalampu, vonnou tyčinku (omezeně a jen některé) nebo vonnou svíčku.
Ještě k tomu, jak to říct? Asi bych řekla (nebo se pokusila říct) něco ve smyslu: ať se nezlobí a ať se neurazí, že to není osobní (není to kritika její osoby)… že mi to “vonění“ vadí po zdravotní stránce, dráždí mi to sliznice, pálí mě v nose a škrábe v krku…
Každopádně Ti přeji hodně štěstí při vyjednávání.
Zavo, já se musím přiznat, že jsem na tom zřejmě stejně nebo dost podobně jako Ty, NESNÁŠÍM JE (chemické sprejové vůně). Neumím si představit, že bych v tom měla sedět a pracovat celý den…
Asi bych se ozvala, protože si myslím, že bych to prostě nevydržela každý den čichat. Připadá mi to nevhodné a nezdravé.
Jinak k tvé otázce: nepoužívám (ani doma, ani v práci).
Zavo, soucítím s tebou.
Když jsem ještě pracovala v kanceláři, je nutné říci, že jsem měla samostatnou, tak mě navštěvovali montážní party…řídila jsem reklamace. Dokážeš si představit, že nějakéto procento z nich nebylo zrovna voňavé 😀 Nejdříve jsem to řešila tak, jak píšeš, když se v kanclíku zdržel člověk, který území kontaminoval, tak jsem po jeho odchodu nejen vyvětrala, ale i sprejovala :-)) Jenže jednou se mi stalo, že člověk, který byl strůjcem puchu se záhy z poza dveří vrátil a byl světkem dekontaminace ovzduší. Trapas, protože to zrovna byl fajn člověk, jen prostě nevoněl. Tak jsem to následně vyřešila těmi vůněmi do zásuvky, které jsem jen taktně zesílila, když se stalo, že mi to tam někdo zapušil.
Ale k tvému problému, uričtě máš pravdu v tom, že to není zrovna zdravá záležitost. Na většině těchto přípravků se dočteš, že nesmí být používány ve větší koncentraci nebo v uzavřených místnostech, je tam taková poznámečka, že místnosti musí být dobře větratelné. Takže to asi nějaký vliv na zdraví má. Za mě, na některé přípravky mám asi alergii a jsem na ně citlivá, začnou mě totiž štípat oči nebo slzet, tudíž u mě by paní nepochodila, protože v tu chvíli bych asi nemohla pracovat.
Zkus s ní promluvit, hlavně o škodlivosti, popřípadě, aby alespoň snížila koncentraci, je to opravdu nezdravé a obtěžující. Už jen to, že tě to třeba štípe v nose je známkou, že to tvému tělu vadí. Hodně štěstíčka
Přestává se mi líbit v práci. Ne práce a ne kolektiv. To je zatím OK. Nelíbí se mi používání chemických vůní. Nejdřív to tu sprejovali jen když přišel “smraďoch“. Už to mi přišlo hrozné, ale nebylo to tak často. Teď pořídili do téměř každé kanceláře takový ten sprej s časovým spínačem nebo spínačem na pohyb. Máme otevřené všechny dveře, takže “vůně“ se šíří volně po kancelářích všech a já řeším, jak naznačit, že mi to “otravuje vzduch“ a škrábe mě po tom v nose a v krku… Prostě si myslím,že jedů máme v životě dost.
Bohužel je kolegyně, která se stará o úklid a která je autorkou “sprejerského projektu“, velmi citlivá a pokud se pokusím něco říct, nebude se mnou mluvit. Já vím, že ji to přejde, ale nejsem si jistá, že domluva bude efektivní a že to nemluvení bude stát za to.
Ach jo.
A co vy? Používáte chemické vůně v domácnosti či v kolektivu? Souhlasí s tím ostatní “čichači“?