Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nechali jste si říct pohlaví miminka??
Ahojky za týden jdeme na ultrazvuk a chce se jít juknout i manža, váháme jestli si říct co to bude. Pořád nejsme 100%rozhodnutí, tak nějak dumáme o tom, že si to necháme říct, ale nikomu v okolí to neříct. Aby jsme mohli sem tam nakupovat to co je na mimi potřeba. prvního jsem si to říct nechala a neuhodli to:-) to už je mooooc dlouho a u druhého jsem si to nenechala. Jak jste na tom vy????? Manža pořád tvrdí, že ví co dělal, ale znáte to……
u všech dětí jsem to věděla i když jsem nechtěla – doktoři se vždycky víceméně na ultrazvuku prokecli, ale dodnes nechápu jak jsem to dokázala, ale nikomu včetně otce jsem to neřekla. vždyť pak už není žádný to správný očekávání:-) kde jsou pak takový ty zázračný věty – máte kluka! máte kluka! to překvapení stojí přece za to.
BTW: víte, jak je to bezva pocit, když se se mnou tchýně hádá, že holčička přece musí být drahomíra po ní a já už dávno vím, že to bude kluk?:-))
No, nechtěla jsem to vědět jen u prvního, a tak nějak jsem cítila, že to bude kluk – a taky jo. U dalších jsem měla tušení na holčičky, ale těsně vedle 🙂
Aspoň jsem to věděla a u čtvrtého jsem měla dost času se psychicky připravit na to, že budu mít doma samé chlapy 🙂 Ale upřímně – u posledního jsem taky cítila, že to bude chlapeček a vůůůůbec mi to nevadilo 🙂
Takže za sebe – joo, už jsme všechno chystali pro konkrétního človíčka. Je to jedno, hlavně ať je mimísek zdravý 🙂
Nevím tenkrát to ještě nebylo tak v modě, zdělovat dopředu co to bude,přesto jsem cítila při prvním že to bude kluk (byl) a při druhém že to bude holka a taky že jo , jen mi vadilo že po porodu jak se malá narodila mi hned neřekli , jestli je to holka, až po chvíli a to tak že ji držely abych se na ní mohla podívat.Kdybych měla ještě někdy rodit tak si to raději nechám říct dopředu,blbý by ale bylo kdybych si mimčo dopředu pojmenovala a ono by to nevyšlo , tak si zvykat na jiný jméno,ha ha ha
Nechtěla jsem to vědět. Při prvním těhotenství jsem si přála kluka. Byl. Pak jsem 2x samovolně potratila a když jsem byla potom zase těhotná, bylo mi to úplně jedno, co to bude. Hlavně že těhotenství probíhalo normálně, ba dokonce stejně. Tak jsem se připravovala na druhého kluka. Potom jsem musela musela nastoupit předčasně do porodnice, protože jsem měla lůžko dole a byli jsme ohroženi oba dva. Tam lékař medikům ukazoval, jak se to pozná a i když to šeptal (věděl, že to nechci vědět), stejně jsem to slyšela, že to bude holka. Ale neřekla jsem to nikomu, protože jsem nevěřila tomu, že já bych mohla mít takové štěstí a mít doma “páreček“. Pro mě bylo štěstí už to, že budu mít zdravé dítě.
Nechápu,kde Ti chlapy berou takovou jistotu…
Za nás se to neříkalo,jen jestli je to zdravý.Na to jsme měli v práci starší paní,koukla na nás a “prorokovala“a my všechny zíraly-ono jí to vycházelo.
Popravdě já ani bych nechtěla vědět,kupovalo se neutrální oblečení a hlavně,že to bylo zdraví.
Tak spíš souhlasím s Lien,pěkně to popsala, v celku vzato čert vem co to bude,hlavní je,aby to bylo zdravé a ty v pořádku a mrně dělalo Vám jen radost.
Při prvním jsem si to říct nenechala,ale já jsem to nějak vnitřně cejtila že to bude kluk a taky jo.No a pak jsem chtěla holčičku a to jsme si nechali říct a máme taky kluka.Kdybych měla další tak bych si to nechala znovu říct.
Já to taky chtěla vědět a na sonu to bylo evidentní 🙂 to mi doktor ani říkat nemusel :-)))
A rozkecali jsme to všem 🙂 Pak už všichni čekali jen na sdělení data narození a váhy a míry 🙂 Vše ostatní – pohlaví i jméno věděli. Přišlo mi to tak i normální, vědět, koho v břiše mám, když si s ním povídám, nemusela jsem ho oslovovat “ty mimino“. A protože všichni kolem básnili o holčičce až tím zblbli i mě, měla jsem naštěstí do porodu dost času se vyrovnat s faktem (zklamáním), že je to kluk 🙂 Takže překvapení při porodu by se mnou asi docela slušně zamávalo… 🙂
Bamisko, my jsme si to taky nechali říct. Ale spíš pro potvrzení mého pocitu, od začátku jsem věděla, že to bude kluk. Než se narodil, říkali jsme mu Hubert a naši se báli, že už mu to zůstane. Ale nezůstalo.
Trochu ti závidím, těhotenství pro mě bylo jedno z nejkrásnějších období v životě. Tak si to užívejte v klidu a ve zdraví.
Ahoj,poprvéjsme se nechali překvapit,ale po druhé jsem to byla spíš já kdo byl nedočkavý,manžel je kliďas a kdyby mu řekli,že čekáme slůně tak by to bylo slůně:-)
Bamisko a půjdeš na 3D ultrazvuk?nějak se ztrácím kdy máš TP..
No a co manžílek dělal? :-))))
Bamisko, u holek jsem si to říct nechala, protože jsem cítila, že to budou holčičky a chtěla jsem to od paní dokt. potvrdit. No a u malého jsem opravdu nechtěla, i když jsem cítila, že to bude kluk. Ale chtěla jsem zažít to překvapení.
Jenže paní doktorka, protože ví, že už máme dohoromady čtyři dcery, tak byla tak nedočkavá a pořád se mi snažila něco na ultrazvuku naznačit – pořád – vidíte to, no podívejte se tady, pořádně, tady toto, už to vidíte? Víte, když máte doma ty čtyři holky… No, víte, jakou bude mít ten váš radost?
A bylo to venku, na ultrazvuku pytlík málem přes celou obrazovku:-)
Nechala jsem si to pro sebe, tvrdila jsem, že to nevím, ale myslím, že je to kluk. Ale to jsem tvrdila už předtím, takže si na tu myšlenku postupně všichni zvykali, ale znáte to, až do konce je to nejisté:-)
No a když ze mě prcek vylezl, tu radost mého muže bych přála zažít všem:-)