Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Den u vody
Holky, musím vám to tu vysypat. Byla jsem včera s malou poprvé za tento rok na venkovním bazéně tady u nás. Všechno super, malá nadšená, já vysluněná, spokojená, až na jednu nemilou událost, ikdyž i takové nástrahy život přináší a děti si jimi musí projít. No, v dětském brouzdališti (děti tam mají asi po pás vody, my nad kolena) malá si chodila po bazénku a zakopla o takový ten filtr, co vám při našlápnutí saje nohu:o)), nebo se ho prostě asi lekla, zakopla a ztratila rovnováhu. Samo, že se potopila, ale zachovala pud a znovu se vynořila, jenže asi z toho šoku ztratila balanc znovu a pak už neměla sílu se zvednout a zůstala pod hladinou. Fuj, byl to mžik a já ji sice během 2 sekund vytáhla a uklidnila, ani nebrečela a pak šla do vody zase, ale bylo a je mi ještě teď hrozně. Vím, že se to stává, děti si loknou za život mockrát, ale pořád mě (citlivku) trápí ten obrázek, co mám před sebou, protože kdybych nezasáhla, už ji nemám. Už prostě neměla sílu se vyškrábat a dostat přehled o tom, co se děje, byla viditelně vylekaná a polykala vodu. Pak už bylo vše fajn, myslím, že si ani nikdo ničeho nevšiml, odehrálo se to strašně rychle, možná to dramatizuju, ale prostě to pořád vidím, jak jí není v tu chvíli chudince pomoci. Hrála si cca 2m ode mě, takže byla celou dobu v klidu, ale tak si říkám, co se stane znenadání. Ráno si trošku postěžovala na hrudníček, že ji tam maličko bolí, tak žeby nějak voda na plících? To je asi blbost že? Ale musela si loknout teda pořádně a to několikrát, protože se jí nepodařilo z té vody vstát, bylo to moc rychle, jinak bych doběhla. Máte někdo podobný zážitek?
Tak si promítám, jak mi teprve teď došlo, jaký strach budu o své dítě mít, půjde-li někam třeba v 1.třídě s dětma ven, všude samé auta, voda, ufff, vím, že se musí osamostatnit, ale znáte to….
Horempádem se školkou jezdíme na plavání ale je nás tam na to víc a jsou tam plavšice které se o dítkia starají, pak jsou také v bazénku kde dosáhnou a i si je rozdělují podle toho jak se umí potopit a plavat, díky bazénům doma jsou děti ve školce strašně šikovné…tohohle bych se nebála……ale syn 6třída tak letos nám učitelka říkala, že by děti chtěli na výlet do aquaparku a já byla první proti, nebyla jsem sama, říkala jsem, že nená možnost je uhlídat, je tam plno cizích lidí tak nakonec jeli jinam, člověk se bojí když s nima jede sám
Piškotko, už je to déle, co jsem psala, že dcerka nám také spadla do dětského bazénku, který měli známí zabudovaný do země. Tehdy si sice nelokla, ale byla malá, takže nedosáhla nožkama na zem, aby se postavila, tudíž se snažila plavat po hladině.
Taky to bylo pár vteřin a když si to pokaždé vybavím, tak mi tuhne krev v žilách. Manžel to do dnes dramatizuje, že se tehdy nehýbala a bla bla bla. Jenže to bylo tak 5 vteřin, než jsem doběhla, skočila pro ni a vytáhla. Tudíž okamžitý zásah 🙂 Nic se jí tehdy nestalo, jen pořádné leknutí a nejen její. Mno od té doby jsem opatrnější.
Když jsme teď byli na dovče, tak koupání v dětském brouzdališti probíhalo s kruhem okolo pasu a rukávky, jen pro jistotu. Ono když děti blbnou, tak se lehce převrátí, ale to už znáš.
Jen vyloženě, když šla se mnou za ruku, tak jsme do vody chodily bez ničeho, ale to jen tehdy.
Taky mám strach, ale asi nejlepším řešením bude, jí co nejdříve naučit plavat, pak už budu mít lepší pocit 🙂
Jélkož jsem zatím v panice, co bude v budoucnu, tak školkový, nebo školní výlet s úmyslem plavání, je pro mě noční můrou, moc tomu nevěřím, že uč dokážou uhlídat tolik dětí najednou, ale to je jiná.
Všem přeji pohodové léto, co se týká koupání vašich dětiček 😀
Holky tak vidím, že fakt nejsem sama a ty reakce jsou všude stejné, mi se taky chtělo brečet, ale prostě jsem se udržela, jak říkám, to ani nejspíš nikdo neviděl, že se něco stalo, přišlo to jako blesk z čistého nebe! To je právě to, za to jsem moc ráda Bamisko, že ona do té vody šla znovu a ani nebrečela, jen chvilku seděla, jak ji znám, měla jsem spíše velké tušení, že zanevře, naštěstí se tak nestalo. Posadila jsem si ji na klín a vysvětlovala, co se stalo a ona mi šla pak ochotně ukázat, o co zakopla. Bobek malý, takové bezvládné tělíčko, no ještě to asi obrečím, jsem měkota, ale je jasné, že dřív nebo později by se s tím uklouznutím tak stejně stalo, to jsou prostě zkušenosti, které musíme nasbírat všichni, právě proto, abychom příště byli třeba opatrnější:o)
Piškotko chápu tě mám větší děti a stále se o ně bojím a vidím ty nejhorší scénáře které si umíte představit…zvládla jsi to dobře to je ten mateřský instinkt a podle mě je nejdůležitější a moc dobré, že holčina šla do vody znovu, překonala to a nebude se bát…..no a jestli tohle mám za sebou? mám klukovi byli tak dva když se motal kolem bazenu u kterého jsme všichni byli a přepad, hned jsem skákala a musí říct, že jsem se rozklepala a rozbrečela až když už v klidu běhal a hrál si asi až mi to prostě došlo
Lenous, přesně jak píšeš, ona několikrát sklouzla zpět pod vodu a pak už neměla sílu se zvednout, chuděra. No musím se obrnit, to je jasné, ona je odmalička hrozně opatrná, ještě ani neplave, byl tam vedle nás chvilku chlapeček, co je s ní ve školce a ten teda řádil, ona jen poskakovala a strašně vesele pískala :o) Tak snad to máme na nějakou dobu vybrané:o)))
Piškotko, do dneška vidím Eliščiny vlásky, jak vlají pod vodou a její roztažené prstíčky…málem jsem ji taky neměla. Byl to okamžik – taky tenkrát uklouzla. Vůbec se nesnažila postavit – hrůza pomyslet. Pamatuju si, že když jsem jako bezdětná byla jednou u moře, vylekal mě takhle jeden klučina – on si jenom “hrál“ na utopence. Já ho tenkrát z vody vytáhla a vynadala mu, že to je hloupá legrace, protože, když by se pak opravdu topil, nikdo si ho nevšimne.
Cvrček
Piškotko, to jsou šoky, viď? Taky to znám, až na nejstaršího syna se to stalo i mladšímu (dědovi zmizel pod hladinou rybníka, když zakopl), i dceři (ta spadla v nafukovacím bazénu a tvrdila, že se utopila – místo potopila). Většinou na to děti rychle zapomenou, i když já si svoje “topení“ pamatuji dodnes – byly mi asi čtyři roky a stoupla jsem na kámen pod vodou, jak byl slizký, neudržela jsem se a pořád jsem sklouzávala pod vodu a znovu vykukovala nad hladinu, ještě dnes vidím ty stromy okolo rybníka, jak mizely a zase se objevovaly 😀
Nemůžeš si připouštět, že bys nemohla Sárinku ani na chvilku spouštět z očí, právě ve školce a škole jí nebudeš mít pořád pod dohledem a musela by ses zbláznit. Důvěřuj jí, ona to zvládne a Ty nakonec taky….
Holky, musím vám to tu vysypat. Byla jsem včera s malou poprvé za tento rok na venkovním bazéně tady u nás. Všechno super, malá nadšená, já vysluněná, spokojená, až na jednu nemilou událost, ikdyž i takové nástrahy život přináší a děti si jimi musí projít. No, v dětském brouzdališti (děti tam mají asi po pás vody, my nad kolena) malá si chodila po bazénku a zakopla o takový ten filtr, co vám při našlápnutí saje nohu:o)), nebo se ho prostě asi lekla, zakopla a ztratila rovnováhu. Samo, že se potopila, ale zachovala pud a znovu se vynořila, jenže asi z toho šoku ztratila balanc znovu a pak už neměla sílu se zvednout a zůstala pod hladinou. Fuj, byl to mžik a já ji sice během 2 sekund vytáhla a uklidnila, ani nebrečela a pak šla do vody zase, ale bylo a je mi ještě teď hrozně. Vím, že se to stává, děti si loknou za život mockrát, ale pořád mě (citlivku) trápí ten obrázek, co mám před sebou, protože kdybych nezasáhla, už ji nemám. Už prostě neměla sílu se vyškrábat a dostat přehled o tom, co se děje, byla viditelně vylekaná a polykala vodu. Pak už bylo vše fajn, myslím, že si ani nikdo ničeho nevšiml, odehrálo se to strašně rychle, možná to dramatizuju, ale prostě to pořád vidím, jak jí není v tu chvíli chudince pomoci. Hrála si cca 2m ode mě, takže byla celou dobu v klidu, ale tak si říkám, co se stane znenadání. Ráno si trošku postěžovala na hrudníček, že ji tam maličko bolí, tak žeby nějak voda na plících? To je asi blbost že? Ale musela si loknout teda pořádně a to několikrát, protože se jí nepodařilo z té vody vstát, bylo to moc rychle, jinak bych doběhla. Máte někdo podobný zážitek?
Tak si promítám, jak mi teprve teď došlo, jaký strach budu o své dítě mít, půjde-li někam třeba v 1.třídě s dětma ven, všude samé auta, voda, ufff, vím, že se musí osamostatnit, ale znáte to….