Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Čtení
Ráda bych se zeptala, a nejspíš Brmbulky :-), i když budu ráda i za pohledy ostatních.
Náš prvňáček se učí číst genetickou metodou. Učí se velká tiskací písmena (žádný problém), učí se hláskovat (žádný problém). Teď přecházejí na čtení slov. Dle vyjádření učitelky děti budou tak dlouho opakovat P-E-S, až pochopí a uvidí v tom pes. Vzhledem k tomu, že víc než polovina dětí už dávno číst umí, je situace trochu nerovnoměrná. Každopádně, Tom ani v dvojpísmenném slůvku žádný význam nevidí, neumí ho složit. Zato má výbornou paměť – téměř každé slovo, které mu někdo přečte, příště už pozná. To je podle mě docela překážka, učitelka vůbec nemusí poznat, že „nečte“, ale ví ho z paměti… Doma ale vidím, že nepřečte třeba slůvko JŮ, a když mu ho přečtu já, příště ho pozná, ale vedle napsané TŮ už zase samozřejmě nepřečte… Zatím totiž neumí číst. Jak dlouho může trvat, než u něj to pochopení naskočí, než začne opravdu číst, ne papouškovat? Učitelka říkala, že děti čtou záhy, již v říjnu celé věty… A když ne, prostě dokola opakují P-E-S…
Ptám se proto, že je mi tento způsob čtení prostě cizí, nevím, jak dlouho trvá, než může dítě chápat. Hrozí totiž, že bude muset doma číst manža (začínám sloužit v nemocnici) a tomu připadá divné, že Tom nechápe – chlap 🙂 Sám si prý nevzpomíná, kdy on sám pochopil a začal číst :-)) Proč by náš Tom ale neuměl číst po prvním týdnu, že?
Virenko…hned to zkus odbourat…zkus splyvave cetni…..
necist dalsi pismenko (drzte zvuk hlasky)dokud mozek neda impuls ze vic o druhe pismenko je….a prejit v to druhe a zase drzet hlasku nez si mozek uvedomi dalsi….atd….
PŘ…mmmmmmmmmmmmmmmmmmáááááááááááááááááááááámmmmmmmmmmmmmmmmaaaaaaaaaa
mozna bych ti to mohla „ukazat“ do telefonu…pokud mas zajem napis do vzkazu:)
me jedna maminka uci jednoho hochacist tak ze mu rika at si pod tim pismenkem predstavi urcity obrazek…on je hodne slaby a proste si to neumi predstavit tak mi slovo mama cte takto:
Motyka..Auto..Motyka…Auto…
nahlas:((((…a co ted s tim:(
Marie…jak jsem jiz psala…..vse je horsi preucit nez naucit….(a vzdycky pravdu nemam:))
Brmbulko :-((( Na Tomovi je taky jasně vidět, že začíná číst dvojitě 🙁 Ale není to tím, že prostě začíná? On zatím „přečte“ jen to, co si opakovaným čtením zapamatuje, ale nejdřív slovo po hláskách, pak ho řekne. Co si pamatuju, tak dřív zase bylo nejdřív slovo po slabikách, pak se řeklo. Později ale dvojitě většinou nečetl nikdo. Nejsou to prostě začátky?
A dlouhá slova, radši nemluvit. Vůbec nechápu, jak si někdo může složit a přečíst třeba mraveniště…
Brmbulko,
máte pravdu jako vždycky…problémy se čtením jste vystihla úplně přesně…jistě si také dovedete představit, jak je potom těžké přeučit na čtení po slabikách….
Marie
nehlede kdyz nastane situace kdy uz budou v textu slova na konci radku delena…..ztrati se navic v textu…
vse ozkouseno praxi:)
geneticka metoda rozhodne uci deti cist dvojim ctenim…jednou potichu po pismenkach…podruhe nahlas vyslovit….kdyz dite pak cte cele vety a kazde slovo cte dvakrat nepostrehne vyznam cteneho textu….a pri slozitejsich slovech to uz je vubec tragedie..to necte dakrat ale i ctyrikrat a stejne netusi co cte….
Virenko, u nás ve škole se děti učí také genetickou metodou. Děti se v průměru každý týden učily zhruba 2 písmenka týdně. Skutečně je to metoda velice rychlá, ne moc vhodná pro dyslektiky. Okolo Mikuláše čtou již veškerý text. Takhle zní vše idylicky…ale…Mám dva syny…jeden potvrzený dyslektik…druhý zřejmě bude také…jeden velký problém…klukům tahle metoda vyloženě nesedla. Kluci nečetli špatně, ale delší slova činila problém. Prostě nedokázali celé slovo složit a hlavně tato metoda podporovala dvojité čtení. Staršího syna jsem musela na konci druhé třídy přeučit číst – klasicky po slabikách. Četlo se mu daleko lépe a díky klasické metodě čte bezvadně. Jenže mladší syn má s přeučením na slabiky větší problémy. Musíme se s tím poprat…
Souhlasím s Brmbulkou…metoda splývavého čtení je daleko vhodnější než genetická.
Marie
Martasko, ani u nás neprobírali ještě žádné písmenko, takže v tom nejste sami. Jinak syn je z těch dětí, kteří již čtou a ví i co čte.
Virenko, nedávno jsem se o stejném problému bavila s kamarádkou. Má holčičku také v první třídě a byla překvapená, jak rychle postupují. Už čtou takové ty klasické věty – máma má maso…apod.
Nevím, zda je to pravda, nebo jen pověra…prý děti, které mají hudební cítění čtou lépe…resp. dokáží slyšet ve slovech ta písmenka a vůbec jim jde čtení lépe.
Dle mých dětí a dětí z okolí to platí na 100%. Mladší jsou 4 roky, slyší písmenka ve slově a i písmenka do slova sama složí.Vytleská slabiky i ve složitějším slově. Se straší byl na počátku školy problém. Prostě se také naučila číst tím, že se snažila si vše zapamatovat. Hádala. Rozečetla se až koncem třetí třídy! A vidíš, vůbec to nevadilo. Nyní je z ní velká slečna a s čj nemá žádný problém. 🙂
Brmbulko, včera nás odřízli od webu, zrovna když jsem odeslala podrobnou reakci na tvoje rady :-(((.
Já taky nechápu, jaktože někdo nepotřebuje učit slabiky. Rady jsem pochopila, nechám učitelku, ať předvede, co umí (je prý nejlepší…). Snažím se jen vystihnout moment, kdy bude Tom frustrovaný tím, že ostatní chápou (přes polovina třídy již čte z doby před první třídou) a on ne, potom prostě zkusím splývavé (které díky tobě asi chápu 🙂 )
Písmenka umí dobře číst i vzhůru nohama, ale slovo, pokud si ho nepamatuje, nesloží a nepřečte. A písmena už mají skoro všechna, skládají z nich i hodně složitá slova… Mně to samotné pořád nějak drhne proti srsti, a taky mi nedodává velkého klidu, že nám učitelka sdělila, že geneticky učí teprve druhou třídu. Ta předchozí prý byla skvělá, naopak tady prý má celou řadu dětí s problémy… Takže doufám, že zrovna na naší třídě neudělá zkušenost, kterou Brmbulka už má, tedy že geneticky se prostě děti s problémy učí hůř… Díky za vysvětlení, však ono se časem ukáže.