Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Co dělám špatně???
Milé moje netové kamarádky,
dlouho jsem váhala, zda s tím sem mám jít, je mi to až blbé vzhledem k naší nedávné operaci nosní mandličky, ale nakonec si říkám, že z toho mnohé můžete čerpat a nebo alespoň napíšete, zda to bylo tak či onak u vás.
Prvně: operace nám pomohla k daleko lepšímu a vlastně úplně volnému dýchání nosem. No, ale to hlavní, záněty středouší bohužel nepřestaly. Jsme asi zrovna ten případ, kterému nepomůže ani svěcená voda… Strašně se tím užírám a trápím, před malou to nedávám znát a v noci brečím, 16 dní po operaci byla píchat levé ucho. To mně doktoři řekli, že se to bohužel po operaci může stát, že tam mohlo něco zůstat. Napsali doporučení na očkování Prevenarem a já zuřím, protože se úplně minul účinkem, dnes se malá opět chytala za uši, tentokrát obě, a zuřím proto, že ani jeden z ORL lékařů doteďka nevzal stěr z ucha, jsem vážně namíchnutá, co se tady u nás děje, jak je to všem jedno, děti musí snášet takové bolesti (ať si každý zkusí propíchnout ušní bubínek a ještě nejlépe několikrát). Jsem fakt zoufalá a naštvaná jako hrom.
Máme kapky Otipax a na těch se snažíme držet, ale netuším, zda řeší i ten zánět nebo jen snižují bolest. Sára je dnes po 3 týdnech absence ve školce, a jsem opravdu zvědavá, jak dlouho tam vydrží… Tak krutý nástup do MŠ si nezasloužila. Zrovna typ dítěte, kterému se ve školce líbí, ale nemůže do ní chodit, kvůli pitomým neustále se opakujícím zánětům středouší.
Už si připadám neschopná, že moje dítě není zdravé… Už začínám opravdu věřit tomu, že je vše spojeno s duší, nosní mandle znamená hádky a neshody rodičů. Jsem rok bez jejího tatínka, tím, jak jsem na vše sama, řeším pořád jen spěch, stres, problémy, jak to mám zvládat s klidem? Poraďte mi někdo, jak vyléčit ty proklaté uši!!! :o(
Piškotko, jak tě může napadnout, že za to můžeš ty????
Jsi skvělá maminka, která dělá pro Sárinku první poslední, jsi starostlivá a milující… věř, že tvá láska jí případné skryté problémy v okolí nahradí.
Moc mě to mrzí, vím, čím jste si prošly tuto zimu…. pevně doufám, že jsou to opravdu jen dozvuky po operaci. Sama bohužel poradit neumím (leda tak – co zkusit Ribomunyl? Nám to na ouška u starších kluků zabralo, ale netuším, jestli to bylo věkem nebo lékem)… a jistě trvej na stěrech, případně dalším vyšetření… moc na tebe myslím a posílám pohlazení 🙂
Piškotko,já naštěstí moc zkušeností s ušima u svých dětí nemám.Ale kolegyně měla chlapce, který na to trpěl hodně. A vyřešila to jakýmisi svíčkami do uší – zkus se poptat v lékárně. Prý se svíčka vsune do ouška a zapálí se (neboj, vosk nekape) a ten zánět to z ucha vytáhne. Sama s tím fakt nemám zkušenost, ale ona si to nemůže vynachválit. Tak předávám, jak jsem koupila.
Jinak držím palečky, ať se z toho malá vyhrabe. A Ty si to nedávej za vinu, to bych se taky musela obviňovat, že dcerka má astma kvůli mně.
Piškotko, souhlasím s Lussy, myslím si, že ten stěr z ouška by byl na místě.
Piškotko je to trápení:-(ale vůbec si nepřipouštěj něco takového,že za to můžeš ty!!!!I když tě znám jen z písmenek,řekla bych,že zrovna ty nejsi ten typ co nedá dítěti čepici!!!:-)))Tak se nadechni,hlavu vzhůru a usměj se.Nemocní jste byli často a dlouho,tak holt to uzdravovaní taky nepřijde ze dne na den…i když vím,že nic jiného si nepřeješ..
Tak alespoň držíme palce ať prevenar začne působit co nejdříve a na tohla období budete brzy jen vzpomínat..papa a pěkný den:-)
Holka zlatá, nedávej si vinu, za to, že Sárinka není pořád zdravá, rozhlédni se kolem, uvidíš, kolik dětí má zdravotní problémy….. to není nic neobvyklého. Ale chápu Tě. Já to měla s klukama stejné a musela jsem ještě poslouchat tchýni, co s nima dělám, že jsou pořád nemocní… to bylo fakt milé.
Je to těžké, když jsi na všechno sama, je pochopitelné, že tě to někdy rozhodí.
S ouškama, bohužel, neporadím, mohu Tě jen povzbudit, trochu pohladit po duši…. Přeju Sárince, ať jí ouška netrápí a Tobě hodně trpělivosti, je to hrozné, když děti trpí a my s tím nemůžeme nic moc dělat.
Piškotko,
to je mi moc líto,ale ty se netrap,jsi skvělá maminka!
Já bych trvala na tom stěru z uší,udělej u doktora klidně divadlo,ale trvej na něm,ať vědí,jaké léky Sárince přesně nasadit.
Myslím na Vás a nedej se!
Piškotko, to mě mrzí, že to nevyšlo tak, jak sis představovala a jak jsme si tu asi všechny myslely – že bude Sára v pořádku a zdravá. Ale třeba je to jen “dozvuk“ a třeba to už pak opravdu bude dobré… kdybych to uměla, poradím Ti, bohužel nejsem specialista. Je mi to líto, že ti neumím pomoct, ráda bych to udělala.
Jinak si myslím, že se trápíš zbytečně myšlenkama na to, že jsi neschopná – to je holý nesmysl, nemůžeš za to. Chápu, že jsi z toho smutná, také bych byla… Posílám ti pohlazení a na dálku foukám bebínka – tvoje na duši a Sářino ouško.
Holka zlatá, drž se a zkus věřit, že bude líp, že zase bude dobře.
Milé moje netové kamarádky,
dlouho jsem váhala, zda s tím sem mám jít, je mi to až blbé vzhledem k naší nedávné operaci nosní mandličky, ale nakonec si říkám, že z toho mnohé můžete čerpat a nebo alespoň napíšete, zda to bylo tak či onak u vás.
Prvně: operace nám pomohla k daleko lepšímu a vlastně úplně volnému dýchání nosem. No, ale to hlavní, záněty středouší bohužel nepřestaly. Jsme asi zrovna ten případ, kterému nepomůže ani svěcená voda… Strašně se tím užírám a trápím, před malou to nedávám znát a v noci brečím, 16 dní po operaci byla píchat levé ucho. To mně doktoři řekli, že se to bohužel po operaci může stát, že tam mohlo něco zůstat. Napsali doporučení na očkování Prevenarem a já zuřím, protože se úplně minul účinkem, dnes se malá opět chytala za uši, tentokrát obě, a zuřím proto, že ani jeden z ORL lékařů doteďka nevzal stěr z ucha, jsem vážně namíchnutá, co se tady u nás děje, jak je to všem jedno, děti musí snášet takové bolesti (ať si každý zkusí propíchnout ušní bubínek a ještě nejlépe několikrát). Jsem fakt zoufalá a naštvaná jako hrom.
Máme kapky Otipax a na těch se snažíme držet, ale netuším, zda řeší i ten zánět nebo jen snižují bolest. Sára je dnes po 3 týdnech absence ve školce, a jsem opravdu zvědavá, jak dlouho tam vydrží… Tak krutý nástup do MŠ si nezasloužila. Zrovna typ dítěte, kterému se ve školce líbí, ale nemůže do ní chodit, kvůli pitomým neustále se opakujícím zánětům středouší.
Už si připadám neschopná, že moje dítě není zdravé… Už začínám opravdu věřit tomu, že je vše spojeno s duší, nosní mandle znamená hádky a neshody rodičů. Jsem rok bez jejího tatínka, tím, jak jsem na vše sama, řeším pořád jen spěch, stres, problémy, jak to mám zvládat s klidem? Poraďte mi někdo, jak vyléčit ty proklaté uši!!! :o(